Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Český šlechtický kříž (německy: Böhmisches Adelskreuz) bylo rakouské vyznamenání, udělené císařem Františkem I. dne 3. května 1814 příslušníkům šlechtické české gardy, kteří jej doprovodili do dobyté Paříže. Český šlechtický kříž sloužil za vzor Řádu Bílého lva zřízeného v Československu r. 1922.“ Zobrazit celý citát »Český šlechtický kříž
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Středoevropská šlechta v konfrontaci s totalitními režimy
12. 10. 2010 | Redakce | Autor píše
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Ústav pro studium totalitních režimů
Středoevropská šlechta v konfrontaci s totalitními režimy
20. století
19.–20. října 2010
Akce se koná pod záštitou ministra zahraničí České republiky Karla Schwarzenberga
v prostorách FF UK na náměstí Jana Palacha v Praze

O tom všem budou jistě mnohem fundovaněji hovořit odborníci na tomto odborném setkání. Osobně se mi při volbě tohoto tématu vybavuje geniální absurdní drama Alfréda Jarryho „Král Ubu“ z roku 1885, ve kterém je pro bezskrupulózního tyrana prvním a nejnebezpečnějším nepřítelem právě šlechta. Literát si zde na rozdíl od složitých peripetií nejednoznačnosti dějin může dovolit mnohem čistší rozpor mezi
despotickou hloupostí beze cti a staletou tradicí s odpovědností za život a stav země a společnosti. Jakkoliv se přitom Jarry inspiroval v historii, hovořil s futuristickou vizí o šílenství přicházejícího dvacátého věku. Jsem velmi rád, že se v osudech konkrétních představitelů šlechtických rodů můžeme inspirovat odvahou i schopností pojmenovávat nebezpečí totality. Přeji konferenci co největší úspěch, navázání nových vzájemných kontaktů na poli odborném a všem účastníkům příjemný pobyt na
půdě naší alma mater.
Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
Úvodní slovo ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů
Jakkoliv se fenomén šlechty stává v posledních letech poměrně frekventovaným tématem české historiografi e a publicistiky, představuje problematiku stále opředenou četnými mýty a legendami, které je zapotřebí zasadit do reálných historických souvislostí. Na historiky čeká nesnadná výzva, jak podat obraz šlechty v objektivnějším světle. Stojíme před úkolem, jak oprostit šlechtu, jejíž příslušníci byli nositeli dějinných tradic evropských států, od deformovaných pohledů, v českém případě od představ aristokracie coby cizáckého a Čechům nepřátelského elementu. Jedná se o látku velmi inspirativní, badatelsky, lidsky i společensky zajímavou, především však překypující jedinečnými životními příběhy, poznamenanými přeryvy totalitarismů minulého století.
Jsem nadmíru rád, že se podařilo problematiku šlechty v časech totalitních režimů 20. století včlenit mezi badatelské projekty Ústavu pro studium totalitních režimů a že se náš ústav aktivně podílí na pořádání této mezinárodní konference. Věřím, že její průběh napomůže k srovnání dosavadních výsledků v oblasti výzkumu středoevropské šlechty v moderních dějinách, současně přinese nové poznatky a náměty, jež povedou k pokračování studia této veskrze fascinující oblasti dějin. V neposlední řadě se konference, jak doufám, stane vítanou příležitostí k prohloubení mezinárodní spolupráce institucí a badatelů zabývajících se šlechtou v obtížných letech vlády totalitních či autoritativních režimů, rovněž tak i příjemným společenskovědním setkáním.
Mgr. Zdeněk Hazdra
Šlechta sehrávala po staletí významnou roli v dějinách evropských národů. Přestože v posledních dvou stoletích vliv postupně ztrácela, ustupovala ze svých mocenských pozic sílícím a na její místo nastupujícím občanským vrstvám, zůstává dodnes společensko-historickým fenoménem. Jako svébytný sociálně-politický útvar zanikla, její představitelé, nositelé starobylých jmen, však upomínají na věky utvářené státní tradice jednotlivých národních pospolitostí, k nimž jejich předkové neodmyslitelně náleželi a s nimiž sdíleli své osudy. Šlechtictví je živým synonymem slov tradice, víra, dějinnost a kontinuita. Dvacáté století ale nepřineslo středoevropské šlechtě pouze konec (de facto i de iure) její existence. Současně ji postavilo před několik výzev. Ty byly spojeny s hledáním identity ve stále rychleji se měnícím světě a s tím souvisejícím kompromisem mezi přijímáním hodnot nové, občanskými složkami utvářené společnosti na jedné straně a snahou uchovat hodnoty staré, typické pro šlechtický svět a mentalitu na straně druhé.
V průběhu „krátkého“, avšak událostmi doslova přesyceného 20. století se prostorem střední Evropy přehnaly dva totalitní režimy. Do přímé konfrontace s nacismem a komunismem se dostali i členové šlechtických rodů. Tato konference by tudíž měla přispět k poznání dosud komplexně nezpracované problematiky ve středoevropském rámci, přinést poznatky o vztazích, postojích a chování šlechty vůči oběma totalitám, o jejím odboji či odporu proti nacismu či komunismu a její následné perzekuci.
Stranou pozornosti ale nezůstane ani druhá strana mince, tedy kolaborace a sympatizování šlechty s totalitarismy, zvláště s nacismem. Na dané téma sice existuje řada studií, ovšem mnohé práce vznikaly dosud izolovaně a bez potřebného kontextu. Mezinárodní mezioborová konference může konfrontovat dosavadní výsledky bádání a nastínit perspektivy dalšího výzkumu.
V rámci konference na toto téma promluví odborníci z České republiky, Lichtenštejnska, Německa, Polska, Rakouska a Slovenska. Cílem organizátorů je vytvořit tolik potřebné diskusní prostředí vedoucí ke komparaci úlohy a osudů šlechty v jednotlivých státech a národních společenstvích ve střední Evropě v časech nacismu a komunismu. Jednacími jazyky konference jsou čeština, slovenština, němčina a polština. Přednesené příspěvky následně vyjdou ve sborníku.Konferenční jednání se bude týkat zejména následujících otázek:
– Šlechta v protinacistickém odboji
– Šlechta a kolaborace s nacismem
– Rozpad šlechtického světa – zestátňování, znárodňování a další dopady
druhé světové války na šlechtu ve střední Evropě
– Šlechta a exil
– Šlechta v konfrontaci s komunistickou mocí
Mgr. Zdeněk Hazdra, doc. PhDr. Václav Horčička, Ph.D.
a doc. PhDr. Jan Županič, Ph.D.
PROGRAM
19. října 2010
9.30–10.00 Ofi ciální zahájení konference
10.00–10.15
Höbelt, Lothar (Universität Wien): Rakouská šlechta mezi stavovským státem a Třetí říší
10.15–10.30
Knapíková, Jana (Ostravská univerzita v Ostravě): Rodina Boos-Waldeck z Vizovic –
konfrontace německé šlechtické tradice s nově vzniklým československým státem
10.30–10.45
Bezecný, Zdeněk (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích): Schwarzenbergové ve 20. století
10.45–11.00
Quaderer, Rupert (Liechtenstein-Institut Bendern): Rod Lichtenštejnů a jeho vztahy s Československem po první světové válce
11.00–11.15
Sterneck, Tomáš (Historický ústav Akademie věd České republiky): Rod
Daublebských v časech nacistické okupace
11.15–11.30
Górzyński, Sławomir (Polskie Towarzystwo Heraldyczne, Wydawnictwo DiG): Šlechtici či zemané. Urozená elita 20. století
11.30–11.45
Županič, Jan (Univerzita Karlova v Praze): Colloredo-Mansfeldové ve čtyřicátých letech 20. století – od perzekuce k perzekuci
11.45–12.15 Diskuse
12.15–13.30 Oběd10
13.30–13.45
Wakounig, Marija (Universität Wien): Starorakouská šlechta v meziválečném období
13.45–14.00
Wiesfl ecker, Peter (Steiermärkisches Landesarchiv, Universität Graz): Konec
šlechtického světa. Poznámky ke šlechtě Vnitřních Rakous mezi lety 1918 a 1945
14.00–14.15
Holec, Roman (Historický ústav Slovenskej akadémie vied, Univerzita Komenského v Bratislave): Bulharský excár Ferdinand Coburg v konfrontácii s dvoma totalitami (1933–1948)
14.15–14.30
Hazdra, Zdeněk (Ústav pro studium totalitních režimů): František princ Schwarzenberg. „Masarykovský“ aristokrat v souboji s totalitními režimy 20. století
14.30–15.00 Přestávka na kávu
15.00–15.15
Pejčoch, Ivo (Historický ústav Armády České republiky): Jindřich un-Hohenstein
15.15–15.30
Vajskebr, Jan (Ústav pro studium totalitních režimů v Praze a Památník Terezín):
Šlechta v řadách německého bezpečnostního aparátu na území Protektorátu Čechy a Morava
15.30–15.45
Horčička, Václav (Univerzita Karlova v Praze): Konfi skace majetku knížat z Lichtenštejna v ČSR po druhé světové válce
15.45–16.00
Zářický, Aleš – Brňovják, Jiří (Ostravská univerzita v Ostravě): Šlechta v českém Slezsku v první polovině 20. století
16.00–16.30 Diskuse
od 18.30 Slavnostní večer v Pantheonu Národního muzea
20. října 2010
9.00–9.15
Maršálek, Zdenko (Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky): S modrou krví v republikánské armádě
9.15–9.30
Wojewódzki, Ireneusz (Uniwersytet Zielonogórski, Zielona Góra): Zemané v řadách polského vojska v průběhu druhé světové války
9.30–9.45
Pál, Judit (Babes-Bolyai Universität, Cluj-Napoca): Rozpad sedmihradské šlechty v zrcadle vzpomínek
9.45–10.00
Kraus, Hans-Christof (Universität Passau): Krize šlechty a převrat 1918/1919 – konec německého císařství ve šlechtických románech Fedora von Zolbeltitz
10.00–10.15
Orosová, Martina (Pamiatkový úrad Slovenskej republiky): Zánik šľachtického sveta na Slovensku (1918–1948)
10.15–10.30
El-Kalak-Haugwitz, Johanna – Míšková, Alena: Heinrich hrabě Haugwitz
10.30–10.45
Nozar, Lukáš: Příběh hraběte Františka Schönborna
10.45–11.30 Diskuse
11.30–12.15 Přestávka na občerstvení
12.15–12.30
Láníková, Lucie (Univerzita Palackého v Olomouci): Rytíři Bauerové a Chlumecký-Bauer proti myšlenkám nacionálního socialismu
12.30–12.45
Hořejš, Miloš (Národní technické muzeum v Praze): Šlechta a nacistická pozemková politika v českých zemích12.45–13.00
Švaříčková-Slabáková, Radmila (Univerzita Palackého v Olomouci): Odchod šlechty do exilu a jeho prožívání v očích mužů a žen
13.00–13.15
Kubů, Naďa (Národní památkový ústav): Památková péče po roce 1945
13.15–13.30
Hlubuček, Pavel (Ministerstvo kultury České republiky): Prezentace šlechty na zpřístupněných státních hradech a zámcích východních Čech v době totality
13.30–13.45
Dufek, Pavel (Národní archiv): Restituce šlechtických statků po druhé světové válce
13.45–14.00
Pokorný, Jindřich: Hraběnka Jacqueline Pillet-Will a její pomoc našemu disentu za normalizace
14.00–14.30 Diskuse
14.30 Zakončení konference