Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Nacisté zabrali zbývající území českého státu ve středu 15. března 1939 a Hitler den poté vydal na Pražském hradě Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Šlechta považovala za nutné vyjádřit svůj postoj tomuto zločinnému aktu a vydala proto svou třetí deklaraci, kterou pod názvem "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939" signovalo 85 šlechticů z celkem 33 rodů české zemské šlechty.“ Zobrazit celý citát »

Třetí šlechtická deklarace – září 1939

PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.

Orlík, sídlo Schwarzenbergů

Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad

Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů

Potomkům rodu Rožmberků

19. 11. 2011 | Redakce | Autor píše

“Dozvěděl jsem se také já od starců v klášteře vyšebrodském, kteří to spatřili, že i zde na stejný způsob i rozmístění lze uzřít členy rožmberského rodu, přesněji řečeno jejich mrtvoly a kostry, sedět na stolicích ve velké komoře pod kněžištěm kostela”. Toto údajné svědectví literáta, kněze a historika Bohuslava Balbína (1621– 1688) se stalo základem legendy o rožmberské hrobce v klášteře ve Vyšším Brodě.

Celá staletí provázela místo odpočinku posledních Rožmberků ve Vyšším Brodě pověst o tajemné podzemní komnatě, v níž ostatky velmožů sedí, či leží snad na zlatých křeslech, rozmístěných kolem stolu. Až čtyři sta let po smrti posledního Rožmberka Petra Voka však archeologové zjistili, že skutečnost je mnohem prozaičtější.

“Podařilo se nám potvrdit, že všichni Rožmberkové jsou pohřbeni pod místem, kde leží v rakvích ostatky Petra Voka a jeho manželky Kateřiny z Ludanic. Když staré rakve zetlely a rozpadly se, byly prostě rozhrnuty a zasypány zeminou, aby v hrobce zbyl prostor pro další zemřelé,“ řekl Jiří Šindelář z občanského sdružení Naše historie, které se zabývá metodami moderních technologií v archeologii. O hrobce, v níž leží cínová rakev s Petrem Vokem, se vědělo už od 19. století a archeologové do ní nahlédli pomocí sond s kamerou předloni. Stále se však spekulovalo o tom, kde by mohlo být pohřbeno dalších 38 členů rodu. Legenda o jakési podzemní komnatě tak stále žila až do letošního listopadu.

Archeologické výzkumy

Teprve nyní speciální dvacetičlenný tým archeologů, geofyziků a historiků dospěl k závěru, že hrobka Petra Voka je i dlouho hledanou hrobkou všech Rožmberků. „Potvrdily to další sondy do podzemí, které prokázaly jak zásyp, tak přítomnost zetlelého dřeva a lidských ostatků,“ uvedl Šindelář.

Až v roce čtyřstého výročí vymření Rožmberků tak byla definitivně vyvrácena pověst o tajemné, specifické hrobce jednoho z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů. „Pro milovníky záhad je to asi škoda. Ukázalo se ale, že ani Rožmberkové se svými mrtvými nezacházeli s přehnanou pietou,“ řekl vedoucí oddělení památkové péče Jihočeského krajského úřadu Patrik Červák.

Vyvrácením jedné rožmberské legendy však archeologové nechtěně přispěli k další legendě – o záhadném šperku. Na víku Vokovy rakve totiž objevili zlatý dámský prsten. Ten však zřejmě patřil Vokově manželce Kateřině. Na sarkofág se asi dostal tak, že se výše položená dřevěná rakev s ostatky Kateřiny rozpadla a prsten spadl na sousední sarkofág. „Shodou náhod tak zůstal ležet v místech, kde by měl mít Petr Vok pravou ruku,“ řekl Jiří Šindelář.