Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„První šlechtická deklarace byla přednesena během audience u prezidenta Edvarda Beneše na Pražském hradě v sobotu 17.9.1938. Účastnilo se jí 12 zástupců české zemské šlechty z jedenácti rodů. Hlavním iniciátorem deklarace byl Zdenko Radslav hrabě Kinský, jejím autorem orlický Karel VI. kníže Schwarzenberg a text prezidentovi za přítomné a jménem dalších představitelů starých rodů přečetl František hrabě Kinský z Kostelce nad Orlicí.“ Zobrazit celý citát »První šlechtická deklarace – 17.9.1938
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Pamětní deska Ferdinandu V. Dobrotivému
28. 8. 2016 | Redakce | Autor píše
Dne 27. srpna 2016 ve 14 hodin byla v pražské městské části Přední Kopanina odhalena pamětní deska Ferdinandu V. Dobrotivému. Tento poslední český korunovaný král totiž přispěl významnou měrou k rekonstrukci místní památky rotundy Máří Magdaleny. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 rotunda sv. Maří Magdaleny ztratila význam a přestala být farním kostelem. Začala chátrat a stala se z ní ruina. V roce 1779 se dokonce zřítila kamenná klenba. Tento neutěšený stav trval až do roku 1852, kdy na její opravu přispěl významnou částkou právě Ferdinand V. Dobrotivý. Zaplacením opravy zajistil rozsáhlou renovaci kostela, která byla prováděna do roku 1859 stavitelem Karlem Wiesenfeldem.
Pozvání od starosty
Starosta Přední Kopaniny Milan Hofman pozval veřejnost k účasti na odhalení pamětní desky Ferdinandovi V. Dobrotivému v Kopaninských listech č. 2/2016: “Chtěl bych v této souvislosti připomenout jednu událost. Před více než 150 lety, v roce 1852, začaly – díky štědrému daru císaře Ferdinanda V. – práce na obnově kostela sv. Maří Magdaleny, který se tehdy více podobal hromadě kamení než sakrální stavbě (klenba se zřítila již v roce 1779).
![]() |
Tehdy – jako dnes – to také chtělo určitou odvahu znovu vystavět tu rozpadlou románskou rotundu, navýšit hranolovou věž (zvonici) a nechat stavbu znovu dominovat tomuto místu, té prastaré vesnici vzdálené (tehdy) jen hodinu chůze od velké Prahy. Přiznejme si, že bez rotundy by Přední Kopanina byla jen shlukem několika chalup. Možná by se ten zmar rozšířil a „Vorder Kopanina“, jak čteme na starých mapách, by se postupně vylidnila a upadla v zapomnění. Užívejte slunné prázdniny, a pokud vám vyjde čas, přijďte se podívat 27. srpna 2016 ve 14 hodin na odhalení pamětní desky právě Ferdinandovi V. Dobrotivému, jenž tehdy rekonstrukci kostela umožnil, a zasadil se tak za zachování téhle vesnice, dnes rozvíjející se městské části Praha-Přední Kopanina. Věřím, že některé věci je třeba si připomínat. Je to dobré pro nás starší, je to dobré pro ty mladší z nás a je to dobré i pro ty, kteří se teprve narodí. “
Odhalení pamětní desky Ferdinandu V. Dobrotivému
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Všechny fotografie byly převzaty z internetových stránek městské části Praha – Přední Kopanina
Základní údaje o Přední Kopanině:
Městská část Praha – Přední Kopanina se rozkládá na severozápadním okraji hlavního města, nedaleko mezinárodního letiště Praha-Ruzyně.Místní úřad vznikl již záhy po založení samostatné republiky roku 1918. Od roku 1974 je Přední Kopanina součástí hlavního města a je jednou z nejmenších městských částí. Jak dokládají archeologické nálezy i písemné zprávy, jde o městskou část velmi starobylou.Rotunda sv. Máří Magdaleny se v podobě stylizované stříbrné věže v černém poli objevuje i ve znaku Přední Kopaniny.
![]() |
Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů
Orlík, sídlo Schwarzenbergů
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů







