---

Navigace webu publicistika:

---

Navigace webu dokumentace:

---

Vyhledávání:

---

Motto:

---

Po dlouholetém úsilí byl 20.2.2017 rozhodnutím vlády zámek Brandýs nad Labem, od roku 1547 sídlo císařů a králů habsburské dynastie a osobní sídlo posledního českého krále, blahoslaveného Karla I., prohlášen národní kulturní památkou.

Trocha historie

“Zámek Brandýs nad Labem je jedinečný především díky svému sepětí s českou královskou tradicí, jako císařské a královské sídlo od roku 1547 do roku 1918, kde pobývali všichni naši panovníci z dynastie habsburské a habsbursko-lotrinské, jako zámek, k němuž měl osobní vztah císař Rudolf II. i poslední český král, blahoslavený Karel I. Rakouský. Brandýs je stavební památkou, spolu s Pražským hradem budovanou rukama dvorských stavitelů a v komplexu s památkami svatováclavské a mariánské tradice v sousední poutní Staré Boleslavi tvoří unikátní památník národního historického a duchovního dědictví celého tisíciletí našich dějin”.
dr. Milan Novák 
bývalý ředitel objektu a vedoucí odboru kultury na městském úřadu Brandýs-Stará Boleslav.

… pánové z Michalovic, z Cimburka a Krajku

Zámek leží ve východní části města Brandýs nad Labem, na svahu nad řekou.
Původně zde okolo r. 1300 u brodu přes řeku Labe vystavěl Jan z Michalovic opevněnou tvrz, pod ní vedla cesta k nově postavenému dřevěnému mostu. Za jeho syna Beneše byla tato gotická mostní pevnost r. 1317 neúspěšně obléhána vojskem krále Jana Lucemburského. Jan Tovačovský z Cimburka sem před r. 1473 přenesl správu svého panství a začal s přestavbou a přístavbou hrádku.
Brandýs se stával velmi oblíbeným letním sídlem a brandýské panství se profilovalo jako lovecké panství už v době Vladislava I. Jagellonského, kdy zde byli majiteli Krajířové z Krajku. Za nich byl gotický hrádek nejprve rozšířen směrem k jihu a na severní straně o nový palác (neznámý stavitel), do r. 1547 podle plánů stavitele Mattea Borgorelliho o severozápadní nároží s věží. R. 1547 král Ferdinand I. Krajířům majetek zkonfiskoval, podle Borgorelliho plánů však pokračovala přestavba hradu na renesanční zámek i v dalších letech (nejprve za stavebního dozoru mistra Paola della Stelly, po jeho smrti r. 1552 mistra Hanse Tirola). Do r. 1572, kdy Borgorelli zemřel, byl zámek prakticky dokončen.

… Habsburkové

Rudolfinské přestavby zámku v l. 1572-1602 podle plánů Hektora (Ettore) de Vaccani a účasti kameníka G. A. Brocca se týkaly spíše letohrádku, míčovny, ozdobné zdi terasy v zahradě, s níž byl zámek spojen krytou chodbou, zvanou Rudolfinka nebo Josefinka. Zámek byl přeměněn na honosné renesanční sídlo Habsburků. Na zámku rád pobýval císař Rudolf II., jeho otec Maxmilián II. i děd Ferdinand I., kteří sem často jezdili na lovy. Zámek byl majetkem císařské a královské komory už od roku 1547 a Ferdinand I. byl jako český panovník vlastně prvním z habsburského rodu, který se cítil na brandýském zámku jako doma.

dr. Milan Novák:
Rudolf II. si brandýský zámek oblíbil natolik, že v roce 1581 povýšil Brandýs nad Labem na královské komorní město a po celý svůj život zde pobýval nejen velmi rád, ale hlavně velmi často
a velmi dlouho. Jsou uchovány písemné záznamy, že když na Brandýs přijel, setrval zde i několik měsíců, a to je pro panovníka velmi dlouhá doba, neboť s ním musel přijet i celý královský dvůr.
Během třicetileté války byl zámek stojící na strategickém přechodu přes Labe obsazován nejprve stavovskou, potom střídavě císařskou a švédskou stranou, r. 1639 byla při stavbě švédských opevnění zničena část zahradních i hospodářských staveb. Po r. 1648 podala česká komora návrhy na obnovu císařských zámků v Čechách, r. 1680 již sloužil Brandýs za rezidenci císaře Leopolda I.

 

K dalším přestavbám zámku došlo za Karla VI., v první polovině 18. stol. bylo rozšiřováno předhradí a poté i jádro Františkem Maxmiliánem Kaňkou. Velká místnost v prvním patře severního křídla byla přeměněna na zámeckou kapli (stará byla zrušena). V r. 1736 byla opravena bleskem poškozená hlavní věž.

dr. Milan Novák:
Brandýs nad Labem je zvláštní tím, že je jedním z mála míst – a myslím, že vedle Pražského hradu jediným ze zámků na celém území Království českého – kde se v průběhu téměř čtyřset let zdržovali všichni korunovaní panovníci z habsbursko-lotrinské dynastie. Pro některé z nich byl brandýský zámek cílem nejen náhodné návštěvy, ale zároveň místem, které zůstalo spjato s jejich životem. Pro některé z korunovaných hlav byl Brandýs spojen s nějakou zvláštní událostí.
Například Marie Terezie zde byla poprvé představena svému budoucímu choti Františkovi Štěpánu Lotrinskému a odtud se také vydala ke své pražské korunovaci.  Rovněž Karel VI., její otec, vyjížděl v roce 1723 z Brandýsa k pražské korunovaci stejně jako poslední korunovaný český král Ferdinand V. 

Brandýský zámek navštěvoval také císař Josef II., za něho bylo druhé patro zámku přestavěno na byty pro vysloužilé důstojníky. V r. 1813 se zde sešel císař František I. s carem Alexandrem I., pruským králem Vilémem III. a vrchním velitelem koaličních armád knížetem Karlem Schwarzenbergem.

…habsbursko-lotrinští toskánští velkovévodové
a …rakouský císař a český král

Za vlastnictví velkovévodů toskánských (zhruba od r. 1860) došlo k částečné regotizaci objektu. Za Ludvíka Salvátora Toskánského byla přebudována barokní zámecká věž a na zámku byly vystavené etnografické sbírky z jeho výpravných cest.
Po smrti Ludvíka Salvátora Toskánského vlastnil zámek arcivévoda a pozdější poslední císař Karel se svou ženou Zitou Bourbonskou. Císařovna Zita později popisovala léta strávená na brandýském zámku jako nejlepší léta svého života. Naposledy zde byl ještě r. 1918. Po vyhlášení republiky byl v říjnu 1918 bývalý habsburský majetek zkonfiskován.

dr. Milan Novák:
Brandýský zámek byl po roce 1918 – stejně jako ostatní habsburské zámky – zkonfiskován, ačkoli už tehdy nebyl majetkem císařské královské komory, nýbrž soukromým majetkem císaře Karla. Ten si totiž zámek koupil v roce 1917 do svého osobního vlastnictví po svém zemřelém strýci z toskánské linie Habsburků Ludvíku Salvátorovi.
My, díky pořádání každoroční akce s názvem Audience u císaře Karla I., tuto památku obnovujeme.  V roce 2004 jsme brandýský zámek otvírali pro veřejnost. Během dvou let – od roku 2002 do roku 2004 – zde byla v 25 sálech zámku reprezentačního patra Piana nobile dokončena historická expozice. Jsou zde jednotlivé celky, které upomínají na nejvýznamnější kapitoly dějin zámku. Mezi ně samozřejmě patří renesanční doba rudolfínská, která zámku vtiskla současnou podobu.

Zde je možno kliknout na rodokmen
RODOKMEN HABSBURSKÝCH MAJITELŮ BRANDÝSA

Text:  Středočeská vědecká knihovna v Kladně

Foto: Karel Feitl

***

Potomci českého krále navštěvují Brandýs

Posledním majitelem brandýského zámku zůstal až do konce rakousko-uherské monarchie její poslední císař a český král Karel I. Rakouský, který zde pobýval od roku 1908 jako důstojník 7. pluku lotrinských dragounů. Jeho choť, císařovna Zita z rodu Bourbon-Parma na šťastné časy prožité v Brandýse vzpomínala jak již bylo napsáno jako na ty nejkrásnější ve společném životě s císařem, kterého v roce 2004 papež Jan Pavel II. prohlásil blahoslaveným. Stal se tak vedle knížete Václava druhým českým panovníkem, který vstoupil do pantheonu českých křesťanských světců.
Potomci posledního šlechtického majitele zámku, ale i ostatní členové habsbursko-lotrinské dynastie, navštěvují zámek Brandýs nad Labem i  v současnosti. Většinou v rámci každoročně pořádané Audience u císaře Karla I. Osobností mezi nimi nejvzácnější byl bezesporu prvorozený syn krále Karla I., arcivévoda Otto Habsburský, který byl roku 2008 jmenován čestným občanem města Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi.

Otto Habsburský na brandýském zámku

Dr. Otto Habsburský s dcerou Walburgou při přebírání čestného občanství  města Brandýs
nad Labem- Stará Boleslav. Zcela vlevo dr. Milan Novák, zcela vpravo jeho syn Karel.

***

Syn Otty Habsburského a současná hlava dynastie Karel Habsburský navštívil brandýský zámek na Audienci v roce 2013. Doprovázely ho obě dcery arcivévodkyně Eleonora a arcivévodkyně Gloria.

Karla Habsburského vítá v Brandýse nad Labem jeho starosta Vlastimil Picek.

Karel Habsburský s poslankyní Ninou Novákovou, při vyznamenávání nastoupených jednotek, s rakouským velvyslancem v Praze Ferdinandem hrabětem Trauttmansdorffem, na mši v staroboleslavském kostele Nanebevzetí Panny Marie a na snímku dole s dcerami Eleonorou a Glorií.

Karla Habsburského doprovázely do Brandýsa  dcery arcivévodkyně Eleonora a arcivévodkyně Gloria.

Fotografie na památku z brandýského zámku.

Hlavními hosty Audience 2015 byli zástupci Domu Rakouského – vnučka posledního rakouského císaře
a českého krále Karla I.,  dcera jeho syna Otty Habsburského a sestra Karla Habsburského, arcivévodkyně Gabriela (na snímku nahoře jí doprovází apoštolský nuncius v České republice Mons. Giuseppe Leanza).

Toskánské Habsburky zastupuje na Audiencích císaře Karla I. arcivévoda Georg, pravnuk toskánského velkovévody Ferdinanda IV.		(*1835 † 1908), staršího bratra majitele Brandýsa nad Labem arcivévody Ludvíka Salvátora (viz výše v rodokmenu).

A závěrem…

“Srdečně blahopřeji k výsledku tohoto opravdu dlouhodobého úsilí! Myslím, že místa spojená takto blízko s naší mnohaletou historií si tento status právem zaslouží. Málo se dnes zdůrazňuje, že naši panovníci jsou potomci a pokračovateli Přemyslovců, jakož i všech ostatních našich vládnoucích dynastií, proto byli v našich zemích stejně doma jako my samotní”.
Mgr. Petr Nohel Ph.D., předseda monarchistické strany Koruna Česká

“Radujme se! Péčí bývalého ředitele objektu a vedoucího odboru kultury na městském úřadu Brandýs – Stará Boleslav dr. Milana Nováka je zámek v dobrém technickém stavu. Zapsání mezi Národní kulturní památky je vyvrcholením jeho dlouholeté snahy o toto povýšení do nejvyšší památkové kategorie; vedle Konopiště tedy druhá národní památka ve Středočeském kraji spjatá s Habsburky. Gratuluje Spolek Radecký Praha i já osobně”!
Ing. Arch. Jan Bárta, předseda (na snímku z Brandýsa).

Foto: Karel Feitl