Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Nacisté zabrali zbývající území českého státu ve středu 15. března 1939 a Hitler den poté vydal na Pražském hradě Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Šlechta považovala za nutné vyjádřit svůj postoj tomuto zločinnému aktu a vydala proto svou třetí deklaraci, kterou pod názvem "Prohlášení české a moravské šlechty v září 1939" signovalo 85 šlechticů z celkem 33 rodů české zemské šlechty.“ Zobrazit celý citát »Třetí šlechtická deklarace – září 1939
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Ocenění:
OCENĚNÍ OD POTOMKA ČESKÝCH KRÁLŮ
|
česky |
deutsch |
Orlík, sídlo Schwarzenbergů
Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastiíJagellonci
Vladislavský sál na Pražském hradě
10. 11. 2023 | Drocár Jan | Místa
Vladislavský sál je největší slavnostní prostor středověké části Pražského hradu, který zaujímá plochu celého druhého patra Starého královského paláce, jenž sloužil od 10. do 16. století jako sídlo českých knížat a králů. Od 16. století byl Vladislavský sál využíván ke královským reprezentačním účelům, konaly se zde korunovační hostiny a slavnosti, ale i rytířské turnaje. V současnosti je součástí prohlídkových okruhů Pražského hradu, ale i nadále je využíván k reprezentačním účelům. Od roku 1934 se tu volil a skládal slib prezident republiky, konají se tady slavnostní zasedání českého parlamentu a pravidelně jsou zde předávána nejvyšší státní vyznamenání.
Rodokmen českých panovníků
30. 3. 2023 | Redakce | Očekáváme, Rodokmeny
V březnu 2023 vyšlo třetí vydání Rodokmenu českých panovníků. Čtenáři se s ním seznámili již v roce 2016, kdy byl pod názvem Knížecí a královský rodokmen zaměřen na 700. výročí narození Karla IV. Po jeho dotiscích v letech 2017 a 2019 vyšlo roku 2021 již se současným názvem druhé vydání, zaměřené více na 1100. výročí smrti kněžny a světice sv. Ludmily. Toto aktuální vydání přináší i odkaz na stále vznikající historickou cestu Via Ludmila. Ta své poutníky vede po stopách potomků sv. Ludmily a jejího chotě Bořivoje I. Přemyslovce, ale současně po jejich stopách také jako potomků „Otce Evropy“ Karla Velkého.
Jagellonská, Anna *1503 †1547
29. 5. 2020 | Redakce | Osobnosti
Uherská, česká a římská královna, manželka Ferdinanda I., se kterým měla patnáct dětí. Annin bratr a český král Ludvík zemřel v bitvě u Moháče roku 1526 její manžel Ferdinand nárokoval český a uherský trůn coby manžel nejbližší Ludvíkovy příbuzné. Českým králem byl zvolen 23. října 1526.
Poslední díl tetralogie o nástupnictví v Českých zemích
9. 1. 2020 | Redakce | Citáty a dokumenty
V listopadu 2019 Petr Nohel 4. díl drobných publikací věnujících se nástupnictví a nástupnickému právu v Českých zemích. Titul „Markrabata obojí Lužice“ tak navazuje na předchozí autorovy tři tituly, Nástupnické právo v Českém království z roku 2015, Údělná knížata a markrabata moravská z roku 2016 a Slezská knížata a slezští vévodové z roku 2017.