Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Český politik Karel kníže Schwarzenberg, kancléř prezidenta Havla. senátor, ministr zahraničních věcí, místopředseda české vlády, prezidentský kandidát poslanec komentuje občas na Facebooku politické dění v zemi. V Historické šlechtě (HS) jsou příspěvky řazeny časově, nahoře je vždy ten nejaktuálnější. Portrét knížete je z natáčení filmu "Potomci Přemyslovců aneb tradice zavazuje", který byl natáčen v roce 2002. Více o Karlu Schwarzenbergovi, jeho rodu i filmu na stránkách HS.“ Zobrazit celý citát »

Karel kníže Schwarzenberg komentuje



Nečtiny

Nečtiny (v lat. textech Nechetin, Necztin, v něm. Netschetin) jsou obcí v severozápadní části okresu Plzeň-sever. V celé obci, která zahrnuje i další části, žije k  632 obyvatel (k 1.1.2019). Nečtiny se rozkládají na severozápadním okraji Manětínské vrchoviny v údolí k severu tekoucího Starého potoka, do kterého ústí na jižním okraji městečka Leopoldovský potok. Leží na křižovatce dvou silnic druhé třídy – silnice II/193 ze Žlutic do Úněšova a silnice II/201 z Manětína do
Konstantinových Lázní.

Poloha obce v rámci země Nečtiny – Müllerova mapa Čech z roku 1720

Historie

Nejstarší písemná zmínka o samotných Nečtinech pochází z r. 1169, když Vladislav II. Jagellonský (*1456 † 1516) daroval Johanitům Manětín “až k hranici nečtinské”. Ves vlastnili pánové z Nečtin, kteří ji později na konci 13. století, prodali českému králi Václavovi IV. (1361 † 1419).

Obec má bohatou a pestrou minulost, neboť ležela na staré královské spojnici mezi Prahou a Norimberkem, v blízkosti hradu Preitensteina plnícího ve své době pravděpodobně roli jednoho z vojenských strategických bodů chránících cestu. Pozůstatky tohoto hradu, založeného roku 1330 Oldřichem Pluhem, jsou nejúplnějším a nejzachovanějším z původního systému tří hradů, svědkem významného období obce.

Rodinná hrobka sv. Terezie  rodu Mensdorff-Pouilly byla postavena v roce 1858. Novogotický zámek v Nečtinách, o kterých pochází první zmínka již z roku 1169.

Nečtiny byly postupně zastavovány různým šlechtickým rodům, z nichž nejznámější jsou Gryspekové z Gryspachu (též Griespekové z Griespachu), dále Kokořovci ovládající panství od roku 1637. Posledním držitel panství se stal v roce 1838 belgicko-francouzsko-rakousko-moravský šlechtický rod Mensdorff-Pouilly, který zde hospodařil až do roku 1945.
K nejvýznamnějším památkám obce patří filiální kostel sv. Anny stojící vedle chudinského špitálu, dominantou okolí je barokní kostel sv. Jakuba Většího nad Nečtinami. novogotický zámek a také rodinná hrobka sv. Terezie rodu Mensdorff-Pouilly.  Hrobka se nachází asi 300 m od zámku v areálu hospodářského dvora a v roce 1992 byla zrekonstruovaná. Jedná se o pseudorománskou hrobku, která byla postavena v roce 1858. Má charakter kaple s nízkou pultovou střechou nad níž je válcová lucerna s kopulí. Uvnitř je velký kamenný krucifix.

Barokní kostel sv. Jakuba Většího stojící nad Nečtinami

S použitím informací z webu obce Nečtiny.




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2019  |  O nás