Navigace webu publicistika:

Navigace webu dokumentace:

Vyhledávání:

♣♣♣

WIKIPEDIE:

Jakub Wimmer, svobodný pán z Wimmeru (25. ledna 1754, Praha – 13. ledna 1822 tamtéž) byl český podnikatel, velkostatkář, mecenáš a dobrodinec, povýšený do šlechtického stavu. Podle Ottova slovníku naučného byl také plukovníkem císařské armády.

Život a činnost

Jakub Wimmer pocházel ze zámožné pražské obchodnické rodiny a po studiu u jezuitů vstoupil do císařské armády. V bojích s Pruskem se vyznamenal, dosáhl hodnosti plukovníka, a z armády odešel.

Od roku 1779 byl pověřen organizací dopravy při stavbě terezínské pevnosti a roku 1801 byl povýšen do šlechtického stavu. V době napoleonských válek měl na starosti organizaci celé armádní dopravy a v rakouské armádě vybudoval příslušné oddělení.

Při této činnosti získal značné jmění a koupil statky Lenešice, Malé  Bubny, Nusle, Vršovice,
Zdikov, Vatětice a palác Platýz na Starém Městě v Praze. Dřívější královské vinice v místech  Dnešních Vinohrad, které se v té době už neužívaly a pustly, proměnil ve veřejný park a podobně zvelebil i přilehlou část Nuslí.

Od roku 1797 byl řádným členem c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti. Roku 1812 daroval z vlastních peněz císaři 800 kyrysnických koní. Publikoval o sýrařství a ovčí vlně.

Byl majitelem paláce v Rytířské ulici č. 18, zvaného Wimmerův, nebo též dům U zlatého kola. Jeho jméno nesl také současný palác Porgesů z Portheimu (Národní 37, kdysi též Desfourský), kde roku 1800 hostil slavného ruského vojevůdce Alexandra Vasiljeviče Suvorova. Na tuto událost upomíná pamětní deska s bustou ve dvoře paláce.

Nechal zhotovit (Wimmerovu) kašnu (realizoval sochař František Xaver Lederer), která stávala před palácem na Národní třídě. Ta byla později několikrát přemístěna (na Jungmannovo náměstí, na Betlémské náměstí, poté stála ve Vrchlického sadech před Hlavním nádražím), nakonec však byl originál z důvodu vandalismu přemístěn do Lapidária Národního muzea. Kopie kašny je dnes umístěna na Uhelném trhu poblíž zadní strany paláce Platýz.

♣♣♣

ENCYKLOPEDIE PRAHY 2/OSOBNOSTI /JAKUB BARON WIMMER

Mecenáš, voják, podnikatel, zakladatel zeleně na Vinohradech, ve Vršovicích, v Nuslích a na Letné Jakub Wimmer se narodil 25. ledna 1754 v Praze, zemřel 13. ledna 1822 v Praze a je pohřben v Praze-Bubnech.

Jakub Wimmer pocházel z měšťanské rodiny a rozhodl se pro vojenskou kariéru. Během služby v armádě se projevil jako mistrný organizátor, když například řídil dopravu materiálu na stavbu vojenské pevnosti v Terezíně. Byl jmenován plukovníkem a za svou vytrvalou práci pro armádu byl v roce 1801 povýšen císařem Františkem I. do šlechtického stavu. Získal obrovské jmění na vojenských dodávkách, které později použil ku prospěchu Prahy. Po odchodu z armády se zasloužil o rozkvět mnoha pražských míst a čtvrtí.

Byl dobrým hospodářem, vlastnil velkostatky v pražském okolí i v ostatních krajích, pozemky za městskými hradbami a několik domů (dva na Národní třídě) a pražských paláců. Např. palác Platýz na Uhelném trhu v Praze 1 koupil v roce 1797. Na Novém Městě dal před svým domem zřídit místo staré aleje novou městskou promenádu, dal osázet Mariánské hradby, v nuselském údolí nechal vybudovat anglický park. Pusté stráně na Letenské pláni, kde zasadil první okrasné a ovocné stromy, se postupně začaly měnit v pěkný park a dostaly jméno Lidový sad, zvaný také „libosad“.

Na konci 18. století vykoupil pozemky, polnosti a vinice za městskými hradbami za Žitnou branou, tedy východně od dnešního náměstí I. P. Pavlova. Na rozlehlých parcelách tehdejšího hospodářského dvora Kravín (č.p. 46 a 69) dal na počátku 19. století vybudovat Růžové aleje a sady (přibližně mezi dnešní Vinohradskou a Slezskou ulicí).

V roce 1817 vystavěl na svém obrovském pozemku veliký hostinec s tanečním sálem, kterému se pak říkalo Kravín, Bál (Baal) nebo pompézněji St. Cloud. Obklopovaly ho zahrady a ovocné sady. Konaly se tu mnohé společenské zábavy, v sadu stála střelnice a kolotoč. Skutečný kravín tu také existoval, a dokonce se v něm podávalo čerstvé mléko. Po jeho smrti Bál zpustnul. Součástí Wimmerových sadů byla také promenáda v místech pozdějšího náměstí Míru. Na starých mapách jsou uvedeny jako  Wimmersche Anlagen. Pozůstatkem sadů je dodnes několik stromů v Sadech Svatopluka Čecha i na Letné.

Ušlechtilé činny barona Wimmera dnes připomíná Wimmerova kašna na Uhelném trhu od sochaře Františka Xavera Lederera.

PRAZDNEDOMY.CZ

Jakub Wimmer, svobodný pán z Wimmeru (25. ledna 1754 Praha – 13. ledna 1822 Praha) byl český podnikatel, velkostatkář, mecenáš a dobrodinec, povýšený do šlechtického stavu. Podle Ottova slovníku naučného byl také plukovníkem c. k. armády.

Pocházel ze zámožné pražské obchodnické rodiny a po studiu u jezuitů vstoupil do císařské armády. V bojích s Pruskem se vyznamenal, dosáhl důstojnické hodnosti, a z armády odešel. Od roku 1779 byl pověřen organizací dopravy při stavbě terezínské pevnosti a roku 1801 byl povýšen do šlechtického stavu. V době napoleonských válek měl na starosti organizaci celé armádní dopravy a v rakouské armádě vybudoval příslušné oddělení.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Při této činnosti získal značné jmění a koupil statky Lenešice, Malé Bubny, Nusle, Vršovice, Zdikov,
Vatětice a palác Platýz na Starém Městě v Praze. Dřívější královské vinice v místech dnešních Vinohrad, které se v té době už neužívaly a pustly, proměnil ve veřejný park a podobně zvelebil i přilehlou část Nuslí. Byl majitelem Wimmerova paláce (Rytířská 18, zvaný též dům U zlatého kola). Jeho jméno nesl také palác Porgesů z Portheimu (Národní 37, bývalý Desfourský), kde roku 1800 hostil slavného ruského vojevůdce Alexandra Vasiljeviče Suvorova.

Nechal zhotovit (Wimmerovu) kašnu (realizoval sochař František Xaver Lederer), která stávala před palácem na Národní třídě. Ta byla později několikrát přemístěna (na Jungmannovo náměstí, Betlémské náměstí, poté stála ve Vrchlického sadech před Hlavním nádražím), nakonec však byl originál z důvodu vandalismu přemístěn do Lapidária Národního muzea. Kopie kašny je dnes umístěna na Uhelném trhu poblíž zadní strany paláce Platýz.

Karty související s majitelem: Usedlost Feslová, Wimmerův palác čp. 402, Zámek Cítoliby, Zámek Brňany.

Jan Drocár, 14. 1. 2024

e-mail: sefredaktor@historickaslechta.cz

Všechny články autora