Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Mým hlavním úkolem, je chránit mé národy před jejich politiky.“ Zobrazit celý citát »

Habsbursko-Lotrinský František Josef I. (*1830 † 1916)



Thun-Hohenstein, Václav Josef *1737 † 1796

27. 3. 2023 | Jan Drocár | Osobnosti

 

OTEC
Jan Josef František
hrabě Thun-Hohenstein

*02.07.1711 Praha † 21.05.1788 Praha
MATKA
Marie Christine
hraběnka von Hohenzollern-Hechingen

*25.3.1715 Bayreuth † 6.8.1749 zámek Žehušice

Václav Josef hrabě Thun-Hohenstein

 

 

*6.2.1737 Praha † 15.12.1796 Praha

Hrabě Václav Josef  byl příslušníkem velmi rozvětveného šlechtického rodu Thun-Hohensteinů. Při dělení rozsáhlého majetku Thunů na čtyři díly v roce 1785 převzal panství Děčín, kde vzápětí inicioval přestavbu zámku. Stal se zakladatelem děčínské větve Thunů, která byla v roce 1911 povýšena do knížecího stavu. Od mládí sloužil v armádě a kariéru zakončil v hodnosti c. k. polního podmaršála jako zemský velitel v Čechách (1792–1795). C. a k. komoří, tajný rada, rytíř sv.Václava.

oo 22.11.1768 Děčín

MANŽELKA

Marie Anna hraběnka Kolowrat-Libštejnská
kř. 22.1.1750 Praha † 28.8.1828 Laër
dědila Chlumec a palác v Nerudově ulici v Praze

OTEC MANŽELKY
Jan Vincenc hrabě Kolowrat-Libštejnský 
kř. 13.11.1722 Praha † 31.3.1750 Kulm
MATKA MANŽELKY
Marie Alžběta hr. Kolowrat-Krakowská
*1728 místo † 25.8.1815

POTOMCI

Alžběta hraběnka z Thun-Hohensteinu
Josef Václav hrabě Thun-Hohenstein

František Antonín I. hrabě Thun-Hohenstein

*14.08.1783 † 05.12.1860
*07.02.1785 † 02.03.1797
*03.10.1786 † 18.01.1873

♣♣♣

WIKIPEDIE

Václav Josef hrabě Thun-Hohenstein (Václav Josef Jan Nepomuk František de Paula Kajetán Valentin hrabě z Thunu a Hohenštejna / Wenzel Joseph Johann Nepomuk Franz de Paula Kajetan Valentin Reichsgraf von Thun und Hohenstein; 6. února 1737 Praha – 15. prosince 1796 Praha) byl český šlechtic, velkostatkář a rakouský generál. Při dělení rozsáhlého majetku Thunů na čtyři díly v roce 1785 převzal panství Děčín, kde vzápětí inicioval přestavbu zámku. Stal se zakladatelem děčínské větve Thunů, která byla v roce 1911 povýšena do knížecího stavu. Od mládí sloužil v armádě a kariéru zakončil v hodnosti c. k. polního podmaršála jako zemský velitel v Čechách (1792–1795).

Pocházel ze šlechtického rodu Thun-Hohensteinů, narodil se jako třetí syn Jana Josefa Františka Thun-Hohensteina (1711–1788) a jeho první manželky Marie Kristiny, rozené hraběnky Hohenzollern-Hechingen (1715–1749). Od mládí sloužil v armádě a zúčastnil se sedmileté války, v roce 1765 dosáhl hodnosti majora. V roce 1770 byl povýšen na plukovníka a později na generálmajora (1778). Nakonec se stal polním podmaršálem (1790) a v letech 1792–1795 zastával funkci zemského velitele v Čechách se sídlem v Praze. V Praze také zemřel, pohřben byl v Děčíně.

Rodinné a majetkové poměry

V roce 1768 se oženil s hraběnkou Marií Annou Libštejnskou z Kolovrat (1750–1828), která byla dámou Řádu hvězdového kříže a jako jediná dcera Jana Vincence Libštejnského z Kolovrat (1722–1750) zdědila panství Chlumec poblíž Ústí nad Labem. V Chlumci se nacházel starý zámek, který však v té době již nevyhovoval nárokům na podobu panského sídla. Marie Anna proto krátce po sňatku nechala postavit pozdně barokní nový zámek, který se stal sídlem rodiny do doby, než její manžel zdědil panství Děčín. S Václavem Josefem Thunem měla tři děti. Nejstarší dcera Alžběta (1783–1860) se dvakrát provdala do rodiny Westphalenů a po matce zdědila panství Chlumec (oba zámky v Chlumci byly zbořeny ve 20. století). Starší ze synů Josef Václav (1785–1787) zemřel v dětství, dědicem majetku se stal mladší syn František Antonín I. Thun-Hohenstein (1786–1873).

Václav Josef měl z otcových tří manželství celkem 23 sourozenců, z nichž jedenáct zemřelo v dětství. Nejstarší z bratrů František Jan Josef (1734–1800) byl dědicem fideikomisu Klášterec nad Ohří, druhorozený Prokop Josef (1735–1798) byl předurčen jako dědic Děčína, ale protože neměl rodinu, při rozdělování otcovského dědictví v roce 1785 převzal děčínský majorát Václav Josef (součástí děčínského podílu byla ještě panství Jílové, Bynov, Podmokly a palác v Nerudově ulici v Praze. Pro čtvrtého bratra Jana Nepomuka (1742–1811) bylo jako dědický podíl vyčleněno panství Choltice. Další z bratrů Leopold Leonard (1748–1826) byl knížetem–biskupem v Pasově. Nejmladší z bratrů, který se dožil dospělého věku, byl Antonín (1754–1840), zakladatel další rodové linie sídlící později na zámku Poběžovice. Několik z Václavových sester se provdalo za významné představitelé vysoké šlechty v Čechách (Karel Jan z Ditrichštejna, Leopold Clary-Aldringen, Jan Vojtěch Černín z Chudenic).

Krátce po převzetí dědictví přistoupil Václav Josef k poslední přestavbě zámku v Děčíně (1786–1792), kterou vedl thunovský stavitel Jan Václav Kosch. Zámecké budovy z různých historických období byly sloučeny do jednoho velkého bloku s jednotnou architektonickou podobu, který vyniká spíše mohutností a impozantní polohou nad Labem než uměleckými hodnotami. Během přestavby bylo zrušeno opevnění a překlenut zadní příkop. V pražském paláci soustředil Václav Josef knihovnu zahrnující 6 000 svazků, která byla později přesunuta do Děčína.

♣♣♣


Související klíčová slova

,



Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás