Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Cítíme ještě 35 let po sametové revoluci naši národní hrdost, tedy máme k našemu národu, České republice, stále tento pozitivní pocit? Není paradoxem a není výmluvným faktem, že datum vzniku České republiky - 1. leden 1993 dnes u nás neslavíme, ani nijak zvlášť neslavíme státní svátek, český den založení - den, kdy vznikl československý stát 28. října 1918.“ Zobrazit celý citát »Národní hrdost
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Thun-Hohenstein, Michael Osvald *1631 † 1694
1. 9. 2018 | Drocár Jan | Osobnosti
| OTEC Jan Zikmund hrabě von Thun-Hohenstein *20.9.1594 místo † 29.6.1646 Děčín |
MATKA Anna Margareta hraběnka von Wolkenstein-Trosber *1610 místo † 5./7.9.1635 Praha |
Michael Oswald hrabě Thun-Hohenstein*13.10.1631 místo † 30.1.1694 Praha |
|
| Místodržící v Čechách. Michael Osvald hrabě Thun-Hohenstein (Michael Oswald Graf von Thun und Hohenstein) byl český šlechtic z rodu Thun-Hohensteinů. V roce 1671 založil klášterecký fideikomis. Zastával zemské úřady ve správě Českého království, především proslul jako jeden z nejaktivnějších aristokratických stavebníků druhé poloviny 17. století a pro své záměry angažoval významné architekty (Carlo Lurago, Francesco Caratti, Jean-Baptiste Mathey). V roce 1689 zahájil stavbu paláce (později Toskánský palác na Hradčanském náměstí). Zámecké a sakrální stavby vznikly z jeho podnětu také na venkovských statcích v různých částech Čech (Klášterec nad Ohří, Žehušice, Ledeč nad Sázavou). | |
|
1. oo 14.9.1654 Salzburg |
|
|
MANŽELKA Elisabeth Cecilie hraběnka von Lodron-Laterano |
|
| OTEC MANŽELKY Christoph von Lodron *5.7.1588 místo † 30.11.1660 Salzburg |
MATKA MANŽELKY Katharina zu Spaur und Flavon *5.10.1603 Brixen † 1.1.1676 místo |
|
POTOMCI |
|
|
Maria Magdalena hr. Thun-Hehenstein |
*1664 † 1705/1708 *4.5.1661 † 8.2.1723 |
|
2. oo 1688 místo |
|
|
MANŽELKA Anna Cäcilia hraběnka von Thannhausen |
|
| OTEC MANŽELKY Johann Anton von Thannhausen *datum místo † datum místo |
MATKA MANŽELKY Barbara von Morsperg und Beffort *datum místo † datum místo |
|
POTOMCI |
|
|
bez |
potomků |
![]() |
| Alianční erb Michaela Osvalda a jeho dvou manželek (autor Petr Tybitancl – Cour d’honneur 3; Praha, 1999) |
Michael Oswald pocházel z klášterecké větve rodu, z velmi početné rodiny. Měl 18 sourozenců, řada z nich ale zemřela v dětství. Jeho starší bratři Guidobald (*1616 † 1668) a Václav (*1629 † 1673) se dali na církevní dráhu, nejstarší bratr Kryštof Šimon (*1615 † 1643) byl zabit v souboji se švédským důstojníkem. Michael Osvald vyrůstal v Praze a na zámku v Děčíně, poté studoval se starším bratrem Václavem v Salzburgu, po smrti nejstaršího bratra Kryštofa Šimona měl od roku 1643 v rámci rodiny důležité postavení jako univerzální dědic rozsáhlého majetku v Čechách. Po studiích absolvoval kavalírskou cestu, doložen je jeho pobyt v Římě (1652–1653), studoval také v Lovani.
![]() |
| Kostel Nejsvětější Trojice a Sala Terrena z věže zámku ve městě Klášterec nad Ohří. |
Se starším bratrem Guidobaldem se zúčastnil diplomatické cesty do Řezna (1654), téhož roku byl jmenován císařským komořím. S ohledem na snahu o správu majetku převážně v severních Čechách rezignoval na kariéru u vídeňského dvora a zůstal v Čechách. Od roku 1664 byl přísedícím zemského soudu, zároveň se stal členem sboru místodržících Českého království. V roce 1687 byl jmenován tajným radou. Od roku 1693 byl seniorem celého rozvětveného rodu Thunů, proto téhož roku navštívil Trident, v jehož okolí měla rodina svá nejstarší sídla.
Orlík, sídlo Schwarzenbergů
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů

