Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Úvahy dr. Otty Habsburského o budoucnosti Evropy před 26 lety. „Když bylo před dvěma sty lety v důsledku Francouzské revoluce oznámeno, že Bůh je mrtev nebo že nikdy nežil, začala až dosud největší krize lidstva. Ta vyústila ve 20. století ve zřízení koncentračních táborů nacionálního socialismu a komunistických gulagů… “ Zobrazit celý citát »

Dr. Otto Habsburský, Úvahy o Evropě, 1993



Thun-Hohenstein, Jan Josef *1711 † 1788

27. 3. 2023 | Jan Drocár | Osobnosti

 

OTEC
Jan František Josef hr. Thun-Hohenstein
*16.6.1686 Děčín † 29.6.1720 Horažďovice
MATKA
Maria Filipina Josefa hr. z Harrachu 
*9.1.1693 Vídeň † 2.4.1763 Praha

 Jan Josef  František hrabě Thun-Hohenstein

*02.07.1711 Praha † 21.05.1788 Praha

Hrabě Jan Josef František Antonín pocházel z původem tyrolského šlechtického rodu Thun-Hohenstein. C. k. tajný rada a komoří, který přes padesát let spravoval rozsáhlý majetek v severních a východních Čechách (Děčín, Klášterec n. Ohří., Benešov n. Ploučnicí, Choltice, Žehušice), vlastnil také dva paláce v Praze, proslul jako kulturní mecenáš. V roce 1785/1786 rozdělil svůj majetek mezi syny, kteří založili čtyři nové rodové linie.

1. oo 22.11.1733 Vídeň

MANŽELKA

Marie Christine hraběnka von Hohenzollern-Hechingen
*25.3.1715 Bayreuth † 6.8.1749 zámek Žehušice

OTEC MANŽELKY
Hermann Friedrich
hrabě Hohenzollern-Hechingen

*11.1.1665 Hechingen † 23.1.1733 Friburg
MATKA MANŽELKY
Maria Josefa Theresia
hraběnka z Oettingen-Spielbergu

*19.9.1694 místo † 21.8.1738 místo

POTOMCI

František Josef Jan hrabě Thun-Hohenstein (01)

 Prokop Josef hrabě Thun-Hohenstein (02)

Václav Josef Jan hrabě Thun-Hohenstein (03)

Kristina M. Josefa hr. z Thun-Hohensteinu (04)

Sigmund Josef hrabě Thun-Hohenstein (05)

Norbert Josef Frant. hrabě Thun-Hohenstein (06)

Jan Nep. Josef hrabě Thun-Hohenstein (07)

M. Valpurga Josefa hr. u Thun-Hohensteinu (08)

M.Therese Josefa hr. z Thun-Hohensteinu (09)

M.Josefa Johanna hrabě Thun-Hohenstein (10)

 Romedius Josef hrabě Thun-Hohenstein (11)

Leopold Leonhard hrabě Thun-Hohenstein (12)

*14.09.1734 † 22.08.1800
*14.11. 1735 † 30.01.1798
*06.02.1737 † 15.12.1796
*25.04.1738 † 04.03.1788
*13.12.1739  † 15.03.1779
*03.12.1740 † 21.01.1741 v dětství
*29.07.1742 † 19.11.1811
*01.09.1743  † 18.02.1795
*07.09.1744 † 16.06.1769
*29.01.1746 † 07.06.1810
*18.03.1747 † 11.09.1748 v dětství
*17.04.1748 † 22.10.1826

2. oo 29.7.1751 Schwaden

MANŽELKA

Marie Elisabeth hraběnka Kollonitz-Kollegrád 
*22.5.1732 Vídeň † 18.12.1754 Praha

OTEC MANŽELKY
Ladislav
hrabě
Kollonitz-Kollegrád
*4.7.1705 místo † 6.11.1780 Vídeň
MATKA MANŽELKY
Maria Eleonora
hraběnka Kollonitz-Kollegrád
*30.11.1711 místo † 5.4.1759 Vídeň

POTOMCI

 Ladislav Josef hrabě Thun-Hohenstein (13)

Eleonora Josefa hr. z Thun-Hohensteinu (14)

Antonín de P. Josef hrabě Thun-Hohenstein (15)

*21.06.1752 † 24.04.1788
*15.10.1753 † 16.07.1816
*16.12.1754 † 02.04.1840

3. oo 11.1.1756 Praha

MANŽELKA

Maria Anna hraběnka von Wildenstein-Wildbach
*16.9.1734 Graz † 18.5.1766 Praha

OTEC MANŽELKY
jméno titul příjmení
*datum místo † datum místo
MATKA MANŽELKY
jméno titul příjmení
*datum místo † datum místo

POTOMCI

Maximilian hrabě Thun-Hohenstein (16)

Karel Josef Jan hrabě Thun-Hohenstein  (17)

Josef Arnošt Eman. hrabě Thun-Hohenstein  (18)

Ernestina Josefa Fr. hr. z Thun-Hohensteinu (19)

Henrika Josefa M. hr. z Thun-Hohensteinu (20)

Eugenis hrabě Thun-Hohenstein (21)
Emanuela hraběnka z Thun-Hohensteinu (22)

Vilibald Josef Kajetán hr. Thun-Hohenstein (23)

Alois Jan Nep. Josef hrabě Thun-Hohenstein (24)

*04.11.1756 † 10.10.1758 v dětství
*21.09.1757 † 11.06.1758 v dětství

*07.o9.1758 † o2.o2.1759 v dětství
*31.12. 1759 † 06.07.1767 v mládí

*20.05.1761 † 22.05.1765 v dětství

*02.o9.1762 † 18.03.1763 v dětství
*29.11. 1763 † 08.03.1814
*25.01.1765 † 08.08.1814
*17.05.1766 † 30.03.1786

4. oo 18.2.1767 Praha

MANŽELKA

Elisabeth Henniger von Seeberg
*2.12.1729 místo † 14.3.1800 Praha

OTEC MANŽELKY
jméno titul příjmení
*datum místo † datum místo
MATKA MANŽELKY
jméno titul příjmení
*datum místo † datum místo

POTOMCI

♣♣♣

WIKIPEDIE

Jan Josef František Antonín hrabě z Thun-Hohensteinu (německy Johann Joseph Franz Anton Graf von Thun und Hohenstein; 2. července 1711, Praha – 21. května 1788 tamtéž) byl český šlechtic, c. k. tajný rada a komoří z českého šlechtického rodu Thun-Hohensteinů. Přes padesát let spravoval rozsáhlý majetek v severních a východních Čechách (Děčín, Klášterec nad Ohří, Benešov nad Ploučnicí,
Choltice, Žehušice), vlastnil také dva paláce v Praze, proslul jako kulturní mecenáš. V roce 1785 rozdělil svůj majetek mezi syny, kteří založili čtyři nové rodové linie.

Mládí

Narodil se v Praze jako Jan Josef František Antonín Kajetán Maria hrabě z Thun-Hohensteinu, jako jediný syn hraběte Jana Františka z Thun-Hohensteinu (1686–1720), matka Marie Filipína (1693–1763) byla dcerou neapolského místokrále Aloise Tomáše z Harrachu. I když se v rodině Thunů během 17. století vyskytoval dostatek mužských potomků, v první čtvrtině řada z nich zemřela v mládí a bez potomstva. Po předčasné smrti svého otce se tak Jan Josef stal v roce 1720 jediným žijícím potomkem české linie Thunů a v devíti letech zdědil obrovský majetek v různých částech Čech a dva paláce v Praze.

Poručnickou správu po dobu jeho nezletilosti vedla matka Marie Filipína, rozená Harrachová, která si jako hospodářka nevedla nijak dobře, v roce 1731 ale přikoupila panství Choltice, které již předtím Thunům patřilo. Jan Josef v letech 1730–1731 podnikl kavalírskou cestu, která začala na jaře 1730 v Římě. Poté pobýval v různých německých městech a krátce studoval na univerzitě v Leidenu. V roce 1731 strávil čtyři měsíce ve Francii, kde se o něj staral císařský vyslanec Štěpán Vilém Kinský. Ten také Thunovi zprostředkoval audienci u Ludvíka XV. a účast na královském honu. Dalšími zastávkami kavalírské cesty Jana Josefa byly Štrasburk, Frankfurt nad Mohanem a Řezno, odkud se v prosinci 1731 vrátil do Prahy.

Majetkové a rodinné poměry

Patřil k osobním přátelům císaře Františka Štěpána Lotrinského, s nímž se seznámil během kavalírské cesty. Vzhledem k postavení rodiny a obrovskému majetkovému zázemí měl nejlepší předpoklady ke kariéře ve státních službách. Tyto ambice ale Jan Josef neměl a spokojil se s čestnými tituly císařského tajného rady a komořího, jinak se věnoval správě majetku a žil na svých sídlech v Čechách nebo v Praze. Průběžné stavební úpravy vyžadoval zámek v Děčíně, který jako strategický bod na hranicích trpěl během dynastických válek 18. století častými průchody císařských i nepřátelských vojsk. Na děčínském panství nechal v letech 1734–1735 postavit lovecký zámek Kristin Hrádek pojmenovaný po jeho první manželce. Oproti tomu na zámku v Klášterci nad Ohří probíhaly jen drobné udržovací práce.

V dalším centru thunovského majetku v Žehušicích byl na náklady Jana Josefa postaven kostel sv. Marka. Jan Josef proslul také jako mecenáš umění, v Děčíně položil základy zámecké knihovny.[1] Podporoval také hudební skladatele a Wolfgang Amadeus Mozart mu věnoval svou symfonii č. 36 provedenou poprvé v roce 1783 v Linci. Známé jsou aktivity Jana Josefa Thuna v oblasti pražského divadla. Divadelním společnostem propůjčoval svůj palác ve Sněmovní ulici, v divadelních představeních také osobně účinkoval. Doložená je jeho účast na představení dvou francouzských her v roce 1754 za přítomnosti Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského.

Manželství a rodina

Jan Josef byl celkem čtyřikrát ženatý a se svými manželkami měl dohromady 24 dětí. Poprvé se oženil v roce 1733 s hraběnkou Marií Kristinou Hohenzollernsko-Hechingenskou (1715–1749), dcerou císařského polního maršála Heřmana Bedřicha Hohenzollerna (1665–1733). Marie Kristina během patnácti let manželství porodila dvanáct dětí, z nichž pouze dvě zemřely v dětském věku. Z dcer se Marie Terezie (1746–1810) provdala za nejvyššího lovčího hraběte Jana Vojtěcha Černína z Chudenic.

– František Josef (14. září 1734 Děčín – 22. srpna 1801 Vídeň), zakladatel klášterecké větve rodu, manž. 1761 Marie Vilemína Korficová z Ulfeldtu (13. června 1744, Vídeň – 18. května 1800, tamtéž)
– Prokop Josef (14. listopadu 1735 – 30. ledna 1798)
– Václav Josef (6. února 1737, Praha – 15. prosince 1796, tamtéž), zemský velitel v Českém království 1792–1795, manž. 1768 Marie Anna Libštejnská z Kolovrat (22. ledna 1750, Praha – 24. srpna 1828)
– Marie Kristina (28. dubna 1738, Praha – 4. března 1788, Vídeň), dvorní dáma arcivévodkyně Marie Alžběty, manž. 1764 Karel Jan z Ditrichštejna (27. června 1728, Mikulov – 25. května 1808, Vídeň), 7. kníže z Ditrichštejna
– Zikmund Jakub (3. prosince 1739 – 15. března 1779)
– Norbert (5. prosince 1740 – 11. ledna 1741)
– Jan Nepomuk (29. července 1742, Praha – 19. listopadu 1811, tamtéž), manž. 1781 Marie Tereza von Attems (17. ledna 1759, Štýrský Hradec – 27. června 1840, Praha)
– Marie Valpurga (1. září 1743, Praha – 18. února 1795, Vídeň), manž. 1762 Leopold z Clary-Aldringenu (2. ledna 1736 Praha-Malá Strana – 23. listopadu 1800 Vídeň), ministr spravedlnosti Habsburské monarchie, prezident nejvyššího soudního úřadu 1780–1791
– Marie Tereza (7. září 1744 – 16. června 1769)
– Romedius (12. března 1747 – 11. září 1748)
– Leopold Leonhard (17. dubna 1748, Děčín – 22. října 1826, zámek Cibulka, Košíře, Praha), LXXIII. biskup pasovský

Podruhé se Jan Josef oženil v roce 1751 s uherskou šlechtičnou hraběnkou Marií Alžbětou Kolonicsovou z Kologradu (22. května 1732, Vídeň – 18. prosince 1754, Praha), která zemřela po třech letech manželství dva dny po porodu třetího dítěte.

– Ladislav Josef (23. června 1752 – 24. dubna 1788)
– Eleanora (říjen 1753)
– Antonín Josef (16. prosince 1754, Praha – 2. dubna 1840, Poběžovice), manž. 1789 Marie Terezie Vratislavová z Mitrovic (9. března 1766, Sedlec-Prčice – 21. ledna 1851, Praha)

Třetí manželkou Jana Josefa byla rakouská šlechtična Marie Anna hraběnka z Wildensteinu (16. září 1734, Štýrský Hradec – 18. května 1766, Praha). Ta během deseti let porodila devět potomků, pouze nejmladší dcera se dožila dospělosti.

– Karel (1. září 1757 – 11. června 1758)
– Arnošt (6. dubna 1758 – 11. února 1759)
– Arnoštka (3. prosince 1759 – 21. července 1767)
– Jindřiška (20. května 1761 – 24. února 1765)
– Evžen (2. září 1762 – 18. května 1763)
– Emanuel Kajetán (*/† 20. listopadu 1763)
– Willibald (*/† 25. ledna 1765)
– Tereza (*/† 25. ledna 1765)
– Anežka (17. května 1766 – 30. března 1786)

Počtvrté se Jan Josef oženil v roce 1767 s baronkou Alžbětou Hennigerovou ze Seebergu (2. prosince 1729 – 14. března 1800). Toto manželství už zůstalo bezdětné.

V roce 1785 rozdělil Jan Josef svůj majetek na čtyři podíly a jeho synové tak založili nové rodové linie označované podle sídel (klášterecká, děčínská, choltická, poběžovická). Druhorozený syn Prokop Josef (1735–1798) byl kvůli duševní chorobě vyloučen z nástupnictví císařským rozhodnutím v roce 1782 a žil v ústraní na zámku Jílové. Z dalších synů vynikl Leopold Leonard (1748–1826), který byl knížetem-biskupem v Pasově (1796–1803).

Přes své manželky měl Jan Josef příbuzenské vazby na řadu významných osobností habsburské monarchie, jeho švagry byli například kníže František Václav z Clary-Aldringenu (1704–1788),  kníže
František Oldřich Kinský (1726–1792) nebo hrabě Eugen Václav Bruntálský z Vrbna (1728–1789). Sestra Jana Josefa Marie Josefa Klára (1714–1740) byla první manželkou knížete Jindřicha Pavla II. z Mansfeldu (1712–1780).

Pokračovatelé rodu po rozdělení majetku v roce 1785:

František Josef (1734–1800) – klášterecká větev (Klášterec n. O., Žehušice, Benešov n.                                           P., Pětipsy, Felixburg)
Václav Josef (1737–1796) – děčínská větev (Děčín, Bynov, Jílové u Děčína)
Jan Nepomuk (1742–1811) – choltická větev (Choltice)
Antonín Josef (1754–1840) – benátecká větev (Benátky nad Jizerou, Poběžovice)

♣♣♣


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás