Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Shlédnutí videa s Václavem Havlem z roku 1994 inspirovalo Jiřího Troskova k napsání těchto několika vět. "Asi se mi stýská... inu politický vývoj! A nějak mě při tom napadlo pár slovních spojení: inteligent není nadávka, komunikace je o naslouchání, slušnost je ctnost, demokracie je o zodpovědnosti občana, arogance není odvaha a láska je dar, jenž si nelze vynutit."“ Zobrazit celý citát »

Jiří baron Troskov a jeho inspirace



Sternberg, František Karel Matyáš *1612 † 1648

15. 9. 2023 | Jan Drocár | Osobnosti

 

OTEC
Adolf  Vratislav hrabě Sternberg
*c. 1627 Postoloprty † 4.9.1703 Zásmuky
MATKA
Anna Lucie  Slavatová z Chlumu a Košumberka
*17.7.1637 Vídeň † 3.3.1703 Praha

František Karel Matyáš Sternberg

*26.9.1612 místo † 9.8.1648 Malá Strana, Praha zastřelen

František Karel Matyáš Sternberg byl český šlechtic ze starobylého rodu Sternbergů.  Dvorní maršálek, nejvyšší zemský sudí Království českéhoVlastnil rozsáhlé statky v jižních, středních a severních Čechách (Bechyně, Horažďovice, Libochovice, Budyně nad Ohří, Zelená Hora). Zastával funkce ve správě Českého království, v roce 1648 byl nejvyšším zemským sudím. Byl zastřelen v době švédského vpádu do Prahy, v souvislosti s tím byl jeho nezletilým synům v roce 1661 udělen titul říšských hrabat.

oo

datum místo

MANŽELKA

Lidmila Kateřina Benigna Kavková z Říčan
*datum místo † 1672 místo

OTEC MANŽELKY
jméno titul příjmení
*datum místo † datum místo
MATKA MANŽELKY
jméno titul příjmení
*datum místo † datum místo

POTOMCI

Marie Barbora ze Sternbergu
Maria Maximiliana ze Sternbergu
Jan Adam Sternberg

Václav Vojtěch hrabě Sternberg

Ignác Karel hrabě Sternberg

Jan Norbert hrabě Sternberg

*datum † datum oo Sebastian Pötting-Persing

*datum † datum

*1638 † 1653
*1641 † 25.1.1708

*1644 † 6.3.1700

*1646 † 26.9.1678 Vídeň

♣♣♣

WIKIPEDIE:

František Karel Matyáš Sternberg Byl nejmladším synem nejvyššího purkrabího Adama II. ze Šternberka. Jako dědický podíl po otci převzal panství Bechyně, Horažďovice a polovinu Zelené Hory. Po starším bezdětném bratrovi Vojtěchu Ignácovi později získal Libochovice a Budyni. V roce 1638 výměnou za panství Plánice s Jaroslavem z Martinic získal druhou polovinu panství Zelená Hora, které tak bylo po delší době sjednoceno v rukách jednoho majitele. Svůj majetek rozšířil ještě v roce 1646 přikoupením hradu Krakovec. Pobýval převážně na horažďovickém zámku, na němž inicioval raně barokní úpravy.

Od mládí zastával hodnosti u císařského dvora, stal se císařským komořím a královským radou, v letech 1640–1648 byl dvorským maršálkem, byl též přísedícím zemského soudu a krátce před smrtí se stal nejvyšším zemským sudím Českého království.

Manželství a potomstvo

Jeho manželkou byla Ludmila Benigna Kavková z Říčan (1614–1672), na svou dobu velmi vzdělaná šlechtična. Po předčasné smrti manžela svěřila vzdělání synů jezuitům, jako dědický podíl převzala panství Petrovice s hradem Krakovcem, které prodala v roce 1651 Kocům z Dobrše za 38 000 zlatých. Nezletilí synové obdrželi v roce 1661 titul říšských hrabat.

Potomci

Jan Adam (1638–1653)
Václav Vojtěch (1641–1708), nejvyšší hofmistr Českého království 1701–1708, rytíř Řádu zlatého rouna
Ignác Karel (1644–1700), prezident apelačního soudu 1696–1700
Jan Norbert (1646–1678), císařský komorník, majitel Bechyně, dědic Jičína


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás