Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Stručně základní genealogické pojmy“ Zobrazit celý citát »Genealogické a jiné pojmy
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Sternberg, František Karel Matyáš *1612 † 1648
15. 9. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
OTEC Adolf Vratislav hrabě Sternberg *c. 1627 Postoloprty † 4.9.1703 Zásmuky |
MATKA Anna Lucie Slavatová z Chlumu a Košumberka *17.7.1637 Vídeň † 3.3.1703 Praha |
František Karel Matyáš Sternberg*26.9.1612 místo † 9.8.1648 Malá Strana, Praha zastřelen |
|
František Karel Matyáš Sternberg byl český šlechtic ze starobylého rodu Sternbergů. Dvorní maršálek, nejvyšší zemský sudí Království českéhoVlastnil rozsáhlé statky v jižních, středních a severních Čechách (Bechyně, Horažďovice, Libochovice, Budyně nad Ohří, Zelená Hora). Zastával funkce ve správě Českého království, v roce 1648 byl nejvyšším zemským sudím. Byl zastřelen v době švédského vpádu do Prahy, v souvislosti s tím byl jeho nezletilým synům v roce 1661 udělen titul říšských hrabat. | |
oo datum místo |
|
MANŽELKA Lidmila Kateřina Benigna Kavková z Říčan |
|
OTEC MANŽELKY jméno titul příjmení *datum místo † datum místo |
MATKA MANŽELKY jméno titul příjmení *datum místo † datum místo |
POTOMCI |
|
Marie Barbora ze Sternbergu Václav Vojtěch hrabě Sternberg Ignác Karel hrabě Sternberg Jan Norbert hrabě Sternberg |
*datum † datum oo Sebastian Pötting-Persing
*datum † datum *1638 † 1653 *1644 † 6.3.1700 *1646 † 26.9.1678 Vídeň |
♣♣♣
WIKIPEDIE:
František Karel Matyáš Sternberg Byl nejmladším synem nejvyššího purkrabího Adama II. ze Šternberka. Jako dědický podíl po otci převzal panství Bechyně, Horažďovice a polovinu Zelené Hory. Po starším bezdětném bratrovi Vojtěchu Ignácovi později získal Libochovice a Budyni. V roce 1638 výměnou za panství Plánice s Jaroslavem z Martinic získal druhou polovinu panství Zelená Hora, které tak bylo po delší době sjednoceno v rukách jednoho majitele. Svůj majetek rozšířil ještě v roce 1646 přikoupením hradu Krakovec. Pobýval převážně na horažďovickém zámku, na němž inicioval raně barokní úpravy.
Od mládí zastával hodnosti u císařského dvora, stal se císařským komořím a královským radou, v letech 1640–1648 byl dvorským maršálkem, byl též přísedícím zemského soudu a krátce před smrtí se stal nejvyšším zemským sudím Českého království.
Manželství a potomstvo
Jeho manželkou byla Ludmila Benigna Kavková z Říčan (1614–1672), na svou dobu velmi vzdělaná šlechtična. Po předčasné smrti manžela svěřila vzdělání synů jezuitům, jako dědický podíl převzala panství Petrovice s hradem Krakovcem, které prodala v roce 1651 Kocům z Dobrše za 38 000 zlatých. Nezletilí synové obdrželi v roce 1661 titul říšských hrabat.
Potomci
Jan Adam (1638–1653)
Václav Vojtěch (1641–1708), nejvyšší hofmistr Českého království 1701–1708, rytíř Řádu zlatého rouna
Ignác Karel (1644–1700), prezident apelačního soudu 1696–1700
Jan Norbert (1646–1678), císařský komorník, majitel Bechyně, dědic Jičína