Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Já bych moc prosil, aby všichni, kteří o boji proti virům a potlačení pandemie vědí stejné hovno jako já, aby laskavě ráčili držeti ústa a neobtěžovali ty, kteří mají s touto nemocí práce až nad hlavu a jsou zcela vyčerpaní každodenním bojem o životy jiných lidí.“ Zobrazit celý citát »

Karel Schwarzenberg a pandemie

PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.

Orlík, sídlo Schwarzenbergů

Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů

Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů

Schwarzenberg, Jan Nepomuk I. *1742 † 1789

16. 12. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti

OTEC 4. panující kníže Josef I. Adam Schwarzenberg *25.12.1722 Vídeň † 17.2.1782 Vídeň	MATKA Maria Terezie princezna von und zu Liechtenstein *28.12.1721 Vídeň † 19.1.1753 Vídeň
10. vévoda krumlovský 5. panující kníže Jan I. Nepomuk Schwarzenberg *3.7.1742 Postoloprty † 5.11.1789 Hluboká nad Vltavou (47 let) ‡ Schwarzenberská hrobka v Domaníně
Jan Nepomuk I. Antonín Josef Jáchym Prokop pocházel z vlivného knížecího rodu Schwarzenbergů. 5. panující kníže a vévoda krumlovský, císařský komoří a tajný rada, 1764 jako císařský vyslanec jel do Říma oznámit papeži zvolení a korunování císaře Josefa II., 1782 rytíř řádu Zlatého rouna (č. 803), jako poslední svého rodu dal razit vlastní mince. Statky: nečekané vypovězení hypotéky z fondu zrušeného jezuitského řádu přimělo knížete k prodeji panství Grimborn v říši, od své sestřenice Alžběty markraběnky Baden-Baden (*1726 † 1789) získal panství Ostrov nad Ohří (roku 1803 připadlo panovnické rodině) a vlastnictví Lovosic a Vršovic u Loun (proti převzetí jejích dluhů), 1782 koupil Radlice u Prahy, 1787 směnil panství Vlčice za statky zrušených klášterů v Třeboni, Borovanech a Zlaté Koruně, hospodářské reformy, zavádění nových plodin (jetel), systemizace lesů, upevnění penzijního fondu, systemizace archívů.
oo 14.07.1768 Schönbrunn
MANŽELKA Marie Eleonora hraběnka z Oettingen-Wallersteinu *22.5.1747 Wallerstein † 28.12.1797 Vídeň (50 let)
OTEC MANŽELKY Filip Karel hrabě zu Oettingen-Wallerstein *17.3.1722 Augsburg † 14.4.1766 Wallerstein	MATKA MANŽELKY Charlotte Juliaba hraběnka zu Oettingen-Baldern *25.10.1728 Baldern † 2.1.1791 Markt-Bissingen
POTOMCI (13)
6. panující kníže Josef II. Schwarzenberg (o1.) Jan Nepomuk Josef princ Schwarzenberg (o2.) 1. orlický kníže Karel I. Filip Schwarzenberg (o3.) Antonín princ Schwarzenberg (o4.) František Josef princ Schwarzenberg (o5.) Arnošt princ Schwarzenberg (o6.) Bedřich princ Schwarzenberg (o7.) Karolina princezna ze Schwarzenbergu (o8.) Eleonora princezna ze Schwarzenbergu (09.) Elise princezna ze Schwarzenbergu (1o.) Marie Terezie princezna ze Schwarzenbergu (11.) Jan Nepomuk Josef princ Schwarzenbedrg (12.) Eleonora princezna ze Schwarzenbergu (13.)	27.o6.1769 Vídeň † 19.12.1833 Hluboká (64 let) 25.o5.1770 místo † 13.o8.1779 místo (9 let) 15.04.1771 Vídeň † 15.10.1820 Lipsko (49 let) o3.o5.1772 místo † 11.o5.1775 místo (3 roky) 29.o5.1773 Vídeň † o3.o2.1789 Vídeň (16 let) 29.o5.1773 Vídeň † 14.o3.1821 Vídeň (48 let) 28.o3.1774 Vídeň † 18.11.1795 Weinheim (21 let) o7.o9.1775 Vídeň † 24.o1.1816 Praha (41 let) 28.o1.1777 Vídeň † 25.o9.1782 Vídeň (5 let) 11.o9.1778 Vídeň † o8.1o.1791 Hlukoká (13 let) 14.1o.178o Vídeň † o9.11.1870 Vídeň (90 let) 23.o1.1782 Vídeň † 12.o8.1783 Vídeň (1 rok) *11.o7.1783 Vídeň † o6.11.1846 Vídeň (63 let)

♣♣♣

WIKIPEDIA

Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu, (4. července 1742 Postoloprty – 5. listopadu 1789 Hluboká nad Vltavou) byl knížetem z rodu Schwarzenbergů, poslední kníže před rozdělením rodu na
primogenituru a sekundogenituru, 10. vévoda krumlovský a inciátor stavby Schwarzenberského plavebního kanálu.

Život

Jan Nepomuk I. se narodil jako prvorozený syn Josefa I. Adama, knížete ze Schwarzenbergu a krumlovského vévody a princezny Marie Terezie, dcery Josefa Johanna Adama z Liechtensteina
roku 1742 v Postoloprtech.

Oproti svému otci a dědovi Adamu Františkovi nikdy nezastával vysoké funkce u císařského dvora a věnoval se výhradně správě hospodářství. Přestože vládl pouhých 7 let, byla jeho krátká vláda pro dominium velmi podstatná. Započal totiž velké množství reforem v oblasti hospodářství. Během jeho panování začala výsadba nových kulturních plodin, například jetele a vojtěšky, a především došlo k významné systematizaci v lesnictví a k cílené výsadbě lesů.

Nejpodstatnějším činem jeho života však bylo zahájení stavby Schwarzenberského plavebního kanálu pod vedením Josefa Rosenauera, čímž bylo propojeno povodí Vltavy a Dunaje a následně plaveno dříví do celé monarchie. Schwarzenberský plavební kanál tak v následujících dvou stoletích významně ovlivňoval hospodářství nejenom Schwarzenberského dominia, ale i velké části jižních Čech a potažmo i všech regionů, v nichž fungovaly podniky zásobované šumavským dřívím, v českých a
rakouských zemích.

14. července 1768 se oženil s Marii Eleonorou z Öttingen-Wallersteinu, která mu porodila 13 dětí a z toho 4 syny, již se dožili dospělosti. Podle klauzule ze závěti jeho praděda Ferdinanda Viléma Eusebia, bylo po Janově smrti Dominium a rod rozděleno na dvě části mezi prvorozeného syna Josefa II. a Karla I. Filipa. Jeho smrtí se tak schwarzenberský rod rozdělil na dvě větve – na starší hlubocko-krumlovskou a mladší orlickou.

Jan Nepomuk I. zemřel na svém zámku na Hluboké. Jeho tělo bylo pohřbeno v Třeboni a jeho srdce podle tradice uloženo v Srdeční hrobce krumlovských vévodů v Českém Krumlově.

Rozdělení rodu na dvě větve počínaje jeho smrtí roku 1789 bylo ukončeno až rokem 1986 v osobě Karla Schwarzenberga.

Rodina

Oženil se 14. července 1768 ve Vídni-Schönbrunnu s Marií Eleonorou z Oettingen-Wallersteinu (22. 5. 1747 Wallerstein – 25. nebo 28. 12. 1797 Vídeň), dcerou Filipa Karla hraběte z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Wallersteinu (17. 3. 1722 Augsburg – 14. 4. 1766 Wallerstein) a (sňatek 21. 2. 1746 Hohenbaldern) Charlotty Juliany hraběnky Oettingen-Baldern (25. 10. 1728 Baldern – 2. 1. 1791 Markt-Bissingen). Narodilo se jim třináct dětí (8 synů a 5 dcer):

1. Josef II. Jan (27. 6. 1769 Vídeň – 19. 12. 1833 Hluboká nad Vltavou), zakladatel Schwarzenberské primogenitury, tzv. hlubocko-krumlovské větve, 11. vévoda krumlovský∞ (25. 5. 1794 zámek Heverlé, Belgie) Paulina Charlotta, princezna z Arenbergu (2. 9. 17774 Brusel (Coudenberg) – 1. 7. 1810 Paříž)
2. Jan (1770–1779)
3. Karel I. Filip (15. 4. 1771 Vídeň – 15. 10. 1820 Lipsko), zakladatel schwarzenberské sekundogenitury, tzv. orlické větve ∞ (1799) Marie Anna hraběnka z Hohenfeldu
4. Antonín (1772–1775)
5. František (1773–1789)
6. Arnošt (1773–1821)
7. Bedřich (28. 3. 1774 Vídeň – 18. 11. 1795 padl u Weinheimu), rytíř Maltézského řádu
8. Marie Karolína (7. 9. 1775 Vídeň – 24. 1. 1816 Praha)∞ (2. 8. 1792 Vídeň) Josef František Maxmilián kníže z Lobkowicz (3. 12. 1772 Vídeň – 16. 12. 1816 Třeboň)
9. Eleonora Karolina (1777–1782)
10. Marie Alžběta (1778–1791)
11. Marie Terezie (14. 10. 1780 Vídeň – 9. 11. 1870 Kroměříž) ∞ (1801) Bedřich Egon lantkrabě Fürstenberg (26. 1. 1774 Vídeň – 4. 2. 1856 Vídeň)
12. Jan (1782–1783)
13. Eleonora Žofie (1783–1846)

♣♣♣