Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Za dobu trvání pražského biskupství a arcibiskupství se ve funkci biskupa resp. arcibiskupa vystřídalo 63 osob. Biskupů bylo 27 a arcibiskupů 37 (Arnošt z Pardubic byl 27. biskupem v pořadí a od 30.4.1344 i 1. arcibiskupem. Od roku 1667 je arcibiskup pražský též primasem českým, což je čestný titul arcibiskupa pražského, který je spojen s výsadou korunovat českého krále. Posledním 37 arcibiskupem pražským je od roku 2022 Jan Graubner, který je též 25. primasem českým. “ Zobrazit celý citát »

Pražští biskupové a arcibiskupové – chronologicky

Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů

Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou

Orlík, sídlo Schwarzenbergů

Schwarzenberg, Bedřich I., *1800 † 1870

17. 12. 2023 | Jan Drocár | Osobnosti

OTEC 1. orlický kn. Karel I. Filip Schwarzenberg *15.4.1771 Vídeň † 5.11.1789 Hluboká n.V.	MATKA Maria Anna hraběnku z Hohenfeldu *20.4.1768 Linz † 2.4.1848 Vídeň
2. orlický kníže Bedřich I. Schwarzenberg *30.9.1800 Vídeň † 6.3.1870 Vídeň ‡ v hrobce na Orlíku
Bedřich I. Karel Jan Nepomuk Josef pocházel z vlivného knížecího rodu Schwarzenbergů. V letech 1820-1830 byl jako nejstarší syn 2. panující kníže orlického majorátu; byl určen pro vojenskou dráhu, 1815 vstoupil do císařské armády, 1816 kadet v pluku otcových hulánů, 1818 poručík, 1820 vyslán k caru Alexandrovi I. vrátit otcova ruská vyznamenání, 1821 jako nadporučík bojoval v bitve u St.Germano – rytíř sicilského řádu sv. Jiří, 1822 místokapitán – sloužil v uherských posádkách, 1828 major švališérů – přeložen do Haliče, 1830 vyžádal si dovolenou a odešel bojovat jako člen řádu Johanitů do Alžíru – vyznamenán křížem Čestné legie, pro onemocnění se vrátil do Evropy, 1832 vystoupil jako podplukovník z císařské armády, cesty po Evropě, 1838 bojoval na straně legitimistů ve Španělsku – těžce zraněn, usadil se na statku Mariathal u Bratislavy, zabýval se lovem, hospodařením a spisovatelstvím – kniha „Putování abdaňkovaného lancknechta”, 1846 zúčastnil se potlačení nepokojů v Haliči – jmenován plukovníkem, 1848 bojoval pod maršálem Radeckým v Itálii – vyznamenán vojenským Záslužným křížem a řádem Železné koruny, 1850 povýšen na generálmajora, stál v opozici k politickému vývoji v Rakouském císařství – upadl v nemilost, od roku 1866 častěji nemocen Statky: 1830 se zřekl majorátu ve prospěch bratra Karla II., 1838 koupil statek Mariathal u Bratislavy.

MANŽELKA Bedřich I. zůstal svobodný a bezdětný

POTOMCI
–	–

♣♣♣

WIKIPEDIE

Bedřich Karel kníže ze Schwarzenbergu (německy Friedrich Karl Fürst zu Schwarzenberg; 30. září 1800 Vídeň – 6. března 1870 Vídeň) celým jménem Friedrich Karl Johan Nepomuk Joseph, byl vojevůdce a zanechal po sobě obsáhlé zápisky o svém dobrodružném životě.

Život

Narodil se jako nejstarší syn Karla I. Filipa ze Schwarzenbergu. Na podzim roku 1816 nastoupil jako kadet ke schwarzenberským hulánům. V roce 1818 byl povýšen na nadporučíka. V roce 1820 se účastnil ve válce proti Neapoli. V prosinci roku 1830[zdroj?] navštívil svého bratra Karla a přenechal mu knížecí hodnost a starost o rodový majetek. Ve stejném roce se zúčastnil tažení Francouzů proti Alžíru. Po návratu do Vídně sepsal roku 1834 zážitky z tohoto tažení. Roku 1846 se účastnil jako rakouský důstojník války v Haliči. V roce 1848 se účastnil potlačení povstání v Itálii a Uhersku. V roce 1851 byl povýšen do hodnosti generálmajora. Jako válečník na volné noze se účastnil karlistických válek ve Španělsku.

Získal přízvisko „poslední lancknecht“.

Jeho mateřským jazykem byla francouzština, pak ovládal češtinu, německy se naučil až později.[1]

Dílo

Lancknechta Bedřicha Schwarzenberga: Španělský deník a Zrození revolucí (1934) – přepracovaný text Karlem VI. Schwarzenbergem.