Navigace webu publicistika:

Navigace webu dokumentace:

Vyhledávání:

♣♣♣

WIKIPEDIE:

František Jindřich I. Josef hrabě Šlik z Holíče a Pasounu (Franz Heinrich I. Josef Reichsgraf Schlik zu Bassano) [pozn. 1](28. února 1696 – 9. ledna 1766) byl český šlechtic a rakouský politik. Díky rodinnému zázemí se od dětství pohyboval v prostředí císařského dvora, v letech 1741–1746 zastával funkci nejvyššího maršálka Českého království. Po strýci Františku Josefu Šlikovi byl od roku 1740 majitelem rozsáhlých statků ve východních Čechách (Kopidlno), v rámci rodového dědictví na panství Veliš mu patřily také Prachovské skály.

Životopis

Pocházel z významného šlechtického rodu Šliků, narodil se jako jediný syn českého nejvyššího kancléře Leopolda Antonína Šlika a jeho manželky Marie Josefy Vratislavové z Mitrovic.[1] Díky vlivnému postavení svého otce byl předurčen ke kariéře ve státních službách a již ve čtrnácti letech byl jmenován císařským komorníkem (1710). Dosáhl také pečlivého vzdělání a současníci zmiňovali jeho přehled. Od roku 1720 byl dvorním radou a během korunovace Karla VI. v Praze byl pasován rytířem sv. Václava. V roce 1738 byl jmenován tajným radou. Na počátku války o rakouské dědictví na rozdíl od mnoha jiných zachoval věrnost Marii Terezii a v letech 1741–1746 zastával funkci nejvyššího maršálka Českého království,[2] v návaznosti na to obdržel titul skutečného tajného rady (1742). V roce 1743 byl principiálním komisařem u českého zemského sněmu, při příležitosti korunovace Marie Terezie na českou královnu hostil mladou panovnici ve svém pražském paláci (1743). Z finančních důvodů se nakonec vzdal veřejných aktivit a odešel do soukromí na své statky ve východních Čechách.

Majetkové a rodinné poměry

Po otci zdědil panství Radim u Kouřimi, byl také majitelem paláce ve Vídni a letní rezidence v Laxenburgu. Po smrti strýce Františka Josefa Šlika (1740) zdědil rodový fideikomis (Veliš, Kopidlno),[3] do té doby byl uživatelem apanáže z výnosu fideikomisu. Kromě fideikomisu se snažil uplatnit nárok i na další část majetku (Jičíněves, Vokšice), kterou zdědila manželka zemřelého Františka Josefa. Soudní spor trval pět let[4] a nakonec vyzněl ve prospěch vdovy po Františku Josefu Šlikovi.[pozn. 2] František Jindřich navíc kvůli zadlužení musel z otcovského dědictví prodat Radim (1750). Příprava k prodeji radimského panství proběhla již v roce 1747 pořízením podrobného inventáře (k panství tehdy patřilo šest vesnic), ve veřejné dražbě koupila Radim hraběnka Augusta Kinská.[5] Přes finanční obtíže budoval na východočeských statcích barokní krajinu, čímž pokračoval v započatém díle svého strýce Františka Josefa Šlika.

Během korunovace Karla VI. v Praze se v červenci 1723 oženil s hraběnkou Eleonorou z Trauttmansdorffu (1701–1769), dcerou Františka Václava z Trauttmansdorffu.[pozn. 3] Měli spolu šest dětí, z nichž čtyři zemřely v dětství. Dědicem majetku se stal jediný syn Leopold Jindřich František (1729–1770).

Jan Drocár, 26. 10. 2023

e-mail: sefredaktor@historickaslechta.cz

Všechny články autora