Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Za dobu trvání pražského biskupství a arcibiskupství se ve funkci biskupa resp. arcibiskupa vystřídalo 63 osob. Biskupů bylo 27 a arcibiskupů 37 (Arnošt z Pardubic byl 27. biskupem v pořadí a od 30.4.1344 i 1. arcibiskupem. Od roku 1667 je arcibiskup pražský též primasem českým, což je čestný titul arcibiskupa pražského, který je spojen s výsadou korunovat českého krále. Posledním 37 arcibiskupem pražským je od roku 2022 Jan Graubner, který je též 25. primasem českým. “ Zobrazit celý citát »Pražští biskupové a arcibiskupové – chronologicky
Navigace:
OTEC Boleslav I. Přemyslovec *c. po 909 místo † 15.7.972 místo |
MATKA jméno titul příjmení *datum místo † datum místo |
v letech 972-999 6. český kníže
Boleslav II. Přemyslovec (zvaný Pobožný)*c. 942 místo † 7.2.999 míso, ‡ Pražský hrad, sv. Jiří
♣ pravnuk sv. Ludmily ♣ |
|
Boleslav II. byl český kníže v letech 972-999. Postupně ztrácel otcem dobytá území – Červeňské hrady, Slezsko, Malopolsko. Ztráty pravděpodobně kompenzoval obsazením jižní Moravy. Za jeho vlády bylo založeno biskupství, Břevnovský a Ostrovský klášter. Po roce 992 onemocněl a byl po nějakou dobu pravděpodobně neschopen vlády. | |
1. oo datum místo |
|
MANŽELKA neznámá manželka/manželky |
|
OTEC MANŽELKY jméno titul příjmení *datum místo † datum místo |
MATKA MANŽELKY jméno titul příjmení *datum místo † datum místo |
POTOMCI |
|
Václav Přemyslovec Boleslav III. Přemyslovec |
*c. 966 místo † před 999 místo *c. 968 místo † před 1034 asi v Polsku |
2. oo datum místo |
|
MANŽELKA neznámá manželka |
|
OTEC MANŽELKY jméno titul příjmení *datum místo † datum místo |
MATKA MANŽELKY jméno titul příjmení *datum místo † datum místo |
POTOMCI |
|
Jaromír I. Přemyslovec |
*c. 973 místo † 4.11.1003 místo *c. 975 místo† 9.11.1034 místo |
3. oo datum místo |
|
MANŽELKA Emma “regina” |
|
OTEC MANŽELKY italský král Lothar *datum místo † 22.11.950 místo |
MATKA MANŽELKY Adelheida Burgundská *c. 931 místo † 16./17.999 místo |
POTOMCI |
|
neznámý syn Přemyslovec |
*před 973-993 místo † ? před 999? místo |
♣♣♣
Otazníky vyvstávají kolem žen a dětí Boleslava II. Na více manželek se usuzuje z předpokládaného rozmezí možných dat narození Boleslavových synů – 937 až 984. Významný byl jeho sňatek s Emmou, jenž se na svých mincích tituluje “regina”. Její původ byl hledán v burgundském a anglosaském prostředí. Nyní je většinou přijímán její italsko-západofranský původ. Kronikář Kosmas uvádí pouze dva syny Boleslava II., předčasně zemřelého Václava a Boleslava III. Knížata Jaromíra s Oldřichem má za syny Boleslava III. Jejich současník Thietmar však mluví o Boleslavovi III., Jaromírovi a Oldřichovi jako bratrech. Tomuto údaji je proto oprávněně dávána přednost. Podle historiků Kosmas má údaje z přelomu tisíciletí dosti zmatené. (Přemyslovci/Budování českého státu (2009)
♣♣♣
Kosmas o Boleslavu II. vypráví, že byl „kostelů Božích obzvláštní zakladatel, neboť dvacet kostelů náboženství křesťanskému jako věřící křesťan založil a nadal je všemi požitky…“.
Po té, co zemřel první pražský biskup Dětmar, byl na Levém Hradci 19. února zvolen druhým pražským biskupem Vojtěch z rodu Slavníkovců, jenž se vzděláním a evropským rozhledem a vazbami zařadil k nejvýznamnějším osobnostem českého národa. Spolu s knížetem Boleslavem II. Vojtěch založil první mužský klášter v Čechách – opatství benediktinů v Břevnově.
Boleslavovi II. se nepodařilo udržet moc nad velkými částmi říše vybudované jeho otcem. Kyjevský kníže Vladimír obsadil Volyňsko a polský kníže Měšek polská území a Slezsko. Do posledních let vlády Boleslava II. patří i vyvraždění rodu svatého Vojtěcha na Libici v roce 995.
Královské dílo, Ústav dějin křesťanského umění, Katolická teologická fakulta, Univerzita Karlova
![]() |
Rozsah panství Boleslava II. Pobožného. |