Navigace webu publicistika:

Navigace webu dokumentace:

Vyhledávání:

Motto:

Karel Loevenstein se 24.7.1885 narodil se v rodině podnikatele v Hradci Králové. Jeho otec Arnold Lowenstein (později si změnil příjmení na Loevenstein) byl vysokým úředníkem uhelné společnosti v Hermsdorfu (dnes Sobięcin, část města Wałbrzych) a císařským radou. Původně byl židovského vyznání a ke katolicismu konvertoval v roce 1880. O tři roky později se oženil s Ludmilou Richterovou, dcerou obchodníka suknem v Hradci Králové. Po Karlovi se manželům 20.10. 1886 narodil další syn Jan.

Foto z roku 1893: Osmiletý Karel Loevenstein sedí vpravo, jeho bratr vlevo a nad nimi uprostřed je František Procházka, Karlův celoživotní přítel. Vedle Jana na zemi otec Arnold Loevenstein a jeho manželka Ludmila rozená Richterová sedí třetí zprava.

Rodina Arnolda Loevensteina se i s jeho sestrou Olgou zanedlouho přestěhovala do Prahy, kde bratři vystudovali české gymnázium v Truhlářské ulici. Karel maturoval v roce 1903. a na podzim nastoupil vojenskou službu jako jednoroční dobrovolník u 11. hulánského pluku v Pardubicích. Službu v roce 1904 skončil jako poručík a poté nastoupil na právnickou fakultu c.k. Karlo-Ferdinandovy univerzity.

Zpočátku prý studium spíše zanedbával a věnoval se bohatému společenskému životu. Provozoval řadu sportů jako šerm, tenis a především jezdectví. Byl také členem francouzského konverzačního kroužku. Zámožní Loevensteinovi pěstovali čilé společenské styky, jejich synové patřili ke pražské “zlaté mládeži”. Karel Loevenstein tak dostal možnost seznámit se s řadou pozdějších významných osobností hospodářských a politických kruhů první republiky. V roce 1900 se například  seznámil se studentem Karlem Englišem, který později stal jedním z jeho nejbližších přátel a spolupracovníků (kvůli Karlovým nevalným studijním výsledkům mu otec najal v roce 1905 Karla Engliše jako domácího učitele).

Karel Loevenstein složil nakonec závěrečné zkoušky v únoru 1911 a poté nastoupil do pražské pobočky vídeňské banky Wiener Bankverein. Měl mimořádný jazykový talent, bez jakéhokoliv přízvuku mluvil německy, francouzsky i anglicky.

Karel Loevenstein  jako jednoroční dobrovolník, rok 1903.		Karel Loevenstein jako nejmladší dragounský poručík v císařské armádě.

V červenci 1911 se Karel Loevenstein oženil s Pavlou Langhansovou, dcerou pražského fotografa Jana Nepomuka Langhanse. S ní měl dcery Pavlu (*1912) a Karlu (*1923), syn Karel (*1918) zemřel krátce po narození.

Dcery Karla Loevensteina (zleva): Karla provdaná Katschnerová (*1923 † 2018) a Pavla provdaná Petersová (*1912 † 1965)

Manželé bydleli asi od roku 1918 v bytě v Karlíně, v roce 1924 se přestěhovali do vily Bianca v ulici Pod Kaštany čp. 19, v prominentní pražské čtvrti Bubeneč. V tomto reprezentativním sídle pak Loevenstein hostil řadu významných návštěv, včetně prezidenta Masaryka.

Zahrada vily Bianca v Praze-Bubenči.

Za první světové války sloužil Karel Loevenstein jako poručík u vojenské správy v Plzni a při jednáních ve Škodových závodech se seznámil s budoucím předsedou správní rady Josefem Šimonkem. Ten si zapamatoval mladého právníka s rozsáhlými ekonomickými znalostmi, vynikajícím úsudkem a pracovitostí. V letech po vzniku Československa nastaly pro Škodovku těžké časy. Na zbrojní výrobu orientovaný podnik dolehly stamilionové dluhy a československé banky váhaly s poskytováním úvěrů, a když tak učinily, tak jen na vysoké úroky.

Nové vedení v čele se Šimonkem stálo před úkolem, jak zachránit podnik. V roce 1919 tehdy 34 letý JUDr. Loevenstein nabídl své služby Škodovce, protože místo v bance již neodpovídalo jeho ambicím. Byl přijat jako sekretář generálního ředitele.

První problém, který dostal k vyřešení, byla likvidace předválečných závazků, týkajících se smluv na dodávky do Číny. Ty učinily ze Škodovky vlastníka velkého množství neprodejných cenných papírů a zároveň dlužníka sedmimístné částky anglických liber. Úroky z nich narůstaly do závratné výše. Tehdy řekl Dr. Loevenstein generálnímu řediteli ing. Hanušovi: „Pane generální řediteli, vezměte si zítra cylindr, půjdeme ohlásit konkurs.“ K tomu naštěstí dík Loevensteinem obratně provedené dohodě s vládou a bankami nedošlo, naopak během několika let vyplynul právě z této operace značný zisk, který posílil finance Škodovky.

Karel Loevenstein vítá v roce 1929 na nádvoří Škody Plzeň egyptského krále (v letech 1922-1936) Fuáda I. (*1868 †1936).

To byla první Loevensteinova praktická zkouška absolvovaná s výborným výsledkem. Po ní následovaly další transakce, konsolidace pohledávek z Ruska v hodnotě 800 mil. Kč a především získání dlouhodobého úvěru v Anglii. Anglie, která věděla tak málo o novém státě v Evropě, poskytla půjčku ve výši jednoho milionu liber na 25 let. Loevenstein rovněž dokončil úspěšně jednání o kapitálové účasti koncernu Schneider ve Škodovce. Zvýšení anglické půjčky na 2,5 mil. liber a později na 5 mil. se 6 % úrokem umožnilo další rozvoj koncernu.

Po reorganizaci podniku ve dvacátých letech, zejména po zavedení výroby automobilů, lokomotiv a elektrotechnických zařízení, prosazoval Loevenstein technickou normalizaci. Jeho pravomoci mu také umožňovaly financovat výstavbu a modernizaci nejen výrobních kapacit, ale i administrativy. V tomto období v roce 1923 vzniká i “okřídlený šíp v kruhu” – ochranná známka později světově proslulá.

V září roku 1925 navštívil Škodovy závody rumunský král Carol II. (v popředí s holí). Karel Loevenstein stojí vpravo od něj.

Po několika letech konjunktury se v roce 1930 začíná projevovat v průmyslu světová krize. Loevenstein je jedním z mála generálních ředitelů, který předvídavě získal zahraniční půjčky, jež později zabránily katastrofě. V nejhorší době pro podnik se vzdal svého platu a zakázal vyplácení dividend.

V roce 1936 nastalo oživení světové a pak i československé ekonomiky. Začalo období ještě intenzivnějšího pracovního vypětí muže, již zasaženého srdeční nemocí, která způsobila, že v roce 1937 odstupuje z funkce generálního ředitele a ponechává si předsednictví ve správní radě, s rozšířenými pravomocemi.

Karel Loevenstein zemřel 2.2.1938, již ve stínu mnichovské tragedie. Nad jeho rakví mluvili kromě dalších i Eugene Schneider a velmi blízký přítel, tehdejší čs. velvyslanec ve Velké Británii – Jan Masaryk.

Pohřeb Karla Loevensteina v Dobřenicích. Vlevo stojí hrobka jeho rodiny.

Karel Loevenstein měl značný vliv na hospodářskou politiku československého státu v meziválečném období. Rozhodujícím dílem přispěl k zapojení zahraničního kapitálu (zejména francouzského) do akciové společnosti Škodových závodů, což umožnilo částečnou přeměnu zbrojní výroby podniku na výrobu mírovou a vybudování největšího československého průmyslového koncernu. Ve Škodových závodech byl v letech 1919-1927 generálním tajemníkem, a v letech 1927-1937 generálním ředitelem. Od roku 1934 byl také předsedou správní rady. Byl také členem předsednictva Ústředního svazu československých průmyslníků, členem správní rady Živnobanky a Anglo-prago-banky. Získal čestný doktorát na Vysokém učení technickém (ČVŠT) v Brně (17. 11.1937). a od 1.1.1936 byl rytířem francouzského Řádu čestné legie.

***

Mimořádnou osobnost ředitele Škodových závodů v Plzni Karla Loevensteina představila
v plzeňském České rozhlase 21.4.2018 Petra Hynčíková. Délka audia trvá 27.23 minut.

***

Jak bylo výše zmíněno, jeho bratrem byl  profesor JUDr. Jan Loevenstein (*20.10.1886 Hradec Králové †1.5.1932 Brno), právník a národohospodář, který bydlel v Brně v Mrštíkově ulici číslo 8. o
Specializoval se na otázky noetiky a metod ekonomických věd, byl pokračovatelem a přívržencem Karla Engliše. Zabýval se teleologickou metodou. Publikační činnost: Velká teleologie (1934). Byl v letech 1919 – 1920 prvním tajemník Obchodní komory v Olomouci a poté učil: v letech 1920–1926 Česká vysoká škola technická v Brně – profesor národního hospodářství, národohospodářské politiky a finanční vědy (od roku 1920 mimořádný profesor, od roku 1923 řádný profesor),
Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně (1920 docent, od roku 1926 profesor finanční vědy, v letech 1929/1930 děkan).

V roce 1923 se Jan Loevenstein oženil. Manželka Sylva se za svobodna jmenovala Valentová (*1898 †1927).  Dcera Sylva se narodila 10.6.1924 v Praze.

Když Jan Loevenstein zemřel, tak po rozloučení v Brně byl převezen do Prahy a tam uložen 3. 5. 1932 do rodinné hrobky na  Olšanských hřbitovech.

Drocár Jan, 14. 10. 2019

e-mail: sefredaktor@historickaslechta.cz

Všechny články autora