---

Navigace webu publicistika:

---

Navigace webu dokumentace:

---

Vyhledávání:

---

Motto:

---

 

OTEC Leopold hrabě Kolowrat-Krakowský *11.12.1804 Vídeň † 21.3.1863 Vídeň	MATKA Natalie Blaszcyńska *9.8.1828 Varšava † 17.1.1861 Pau
Leopold Filip hrabě Kolowrat-Krakovský *14.3.1852 Benátky, Itálie † 19.3.1910 Vídeň
Leopold Filip pocházel z krakovské větve starého českého šlechtického rodu Kolowratů. Poslanec říšské rady a českého sněmu. Statky: majorát Týnec-Běšiny, majorát Přimda-Košátky.
oo 18.3.1884 New York
MANŽELKA Nadine baronka von Huppmann-Valbella *6.8.1858 Paříž † 30.7.1942 Mnichov
OTEC MANŽELKY Joseph baron von Huppmann-Valbella *26.8.1814 Olesko † 2.6.1897 Meran	MATKA MANŽELKY Katharina Seeman *25.11.1818 St. Peterburg † 7.9.1890 Simmenau
POTOMCI
Alexander/Saša hr. Kolowrat-Krakowský Bertha hraběnka Kolowrat-Krakowská Bedřich hrabě Kolowrat-Krakowský Jindřich hrabě Kolowrat-Krakowský	*29.01.1886 † 04.12.1927 *21.06.1890 † 28.01.1982 *22.07.1893 † 16.11. 1920*27.07.1897 † 19.01..1996

♣♣♣

WIKIPEDIE

Leopold Filip hrabě Kolowrat-Krakowsky, v českojazyčných pramenech uváděn též jako Leopold Filip Krakovský z Kolovrat, nebo Leopold Filip Kolowrat-Krakowský, v dobových pramenech zmiňován též jen coby Leopold Kolowrat (14. března 1852 Benátky – 19. března 1910 Vídeň) byl rakouský a český šlechtic z rodu Krakovských z Kolovrat a politik německé národnosti, na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Život a kariéra

Původ

Narodil se jako první syn v morganatickém manželství Leopolda Marii Kolowrat-Krakowského
(1804–1863) a Natalie Blaszczyńské (1828–1861). Měl dva sourozence, z nichž bratr zemřel jako dítě.

Duel

Dne 5. května 1876 se zúčastnil posledního pistolového souboje v Praze, při němž zastřelil prince Viléma Auersperga (1858-1876).
Poznámka č. 1: Vilém Vincenc z Auerspergu (7. října 1854 – 7. května 1876) pocházel z vlašimské rodové větve. Byl synem Alexandra z Auerspergu (1818–1866) a jeho manželky Sárolty Szapáry de Muraszombath, Széchysziget et Szapár (1831–1871).

Okolnosti duelu nebyly objasněny, ale podle některých pramenů se oba šlechtici dostali do sporu kvůli komtese Anně z Valdštejna.
Poznámka č. 2: Anna Eleonora z Waldstein-Wartenbergu (11. července 1853 – 12. dubna 1903), dcera Arnošta Františka z Waldstein-Wartenbergu (1821–1904) a jeho druhé manželky Marie Leopoldiny ze Schwarzenbergu (1833–1909) vstoupila do kláštera sv. Gabriela na Smíchově a tam také zemřela.

Souboj nařídil Vilémův strýc, hlava knížecího rodu Auerspergů Karel Vilém (1814–1890) a došlo k němu v sadu Klamovka (od roku 1922 součást Prahy). Auersperga zasáhla třetí střela vpravo do břicha a následující den na následky zranění zemřel. Leopold následně odjel do Vídně, byl uvězněn v kasárnách, ale po udělení císařské milosti odcestoval do Spojených států amerických. V New Yorku se 18. března 1884 oženil s Nadine (1858–1942), dcerou tabákového magnáta Josefa Huppmanna von Valbella. Po uklidnění situace se manželé v roce 1887 vrátili do Rakouska-Uherska.
Poznámka č. 3: Podle výkladu Leopoldova nejmladšího syna měl útěk za hranice jiný důvod. Leopold údajně uprchl před věřiteli, v zahraničí působil tři roky jako správce velkostatku ruského knížete. Do Vídně se vrátil až poté, co přátelé splatili jeho dluhy.

Záliba v automobilech

Jeho velkou zálibou se staly automobily a v roce 1903 stal členem Rakouského automobilového klubu (ÖAC), o rok později jeho místopředsedou. Patřil i mezi organizátory mezinárodní automobilové výstavy ve Vídni a členem zakládající komise organizace Association Internationale des Automobile Clubs Reconnus (AIACR) v Paříži. V pozdějších letech se vlivem svého syna
Alexandera, úspěšného motocyklového a automobilového závodníka, stal akcionářem společnosti Laurin & Klement. Akcie, stejně jako další majetek, přešel po Leopoldově smrti do rukou syna Alexandera.

Politická činnost

Na počátku století se zapojil i do zemské a celostátní politiky. Ve volbách v roce 1908 byl zvolen do Českého zemského sněmu v kurii venkovských obcí (volební obvod Tachov, Přimda). Politicky se uvádí jako člen Německé agrární strany. Vzhledem k trvalým obstrukcím se ovšem zemský sněm fakticky nescházel.

Ve volbách roku 1907 nastoupil též do Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kam byl zvolen za obvod Čechy 121. V parlamentu se zapojil do poslaneckého klubu Německý národní svaz, v jehož rámci patřil k Německé agrární straně.

Úmrtí

Na podzim 1909 vážně onemocněl. Odjel na léčebný pobyt do Nice, Monte Carla a Vídně. Tam 19. března 1910 zemřel. V Říšské radě ho nahradil Josef Mayer. Německý národní svaz pořádal v parlamentu k uctění zesnulého smuteční schůzi. Německá agrární strana vyslala svou delegaci na jeho pohřeb. Pohřeb se konal 24. března 1910 v domovském Týnci na Klatovsku. Účastnila se ho vysoká šlechta, čeští i sudetoněmečtí politici.

Vyznamenání

Byl mu udělen Řád železné koruny II. třídy.

Majetek

Převzal rodový majetek. Spravoval sídlo v Týnci, Meierhöfenu a Vídni a po smrti Hanuše Kolovrat-Krakowského převzal rovněž majorát Novohradských (panství Přimda-Košátky) a majorát Krakowských (panství Týnec-Běšiny). Patřil mu i Kolowratský palác a Nový Kolowratský palác v ulici Na Příkopě č. 17 v Praze.

Rodina

Oženil se 18. března 1884 v New Yorku s Nadine (6. srpen 1858 Paříž – 30. červenec 1942
Mnichov), dcerou tabákového magnáta Josefa Huppmanna von Valbella. Měli sedm dětí (z nich tři ovšem zemřely v raném věku).

1.
Alexander (29. 1. 1886 Bloomfield – 4. 12. 1927 Vídeň, pohřben v Týnci)
∞ 30. duben 1923 Vídeň Sofie Nikolajevna Trubecká (4. 2. 1900 – 25. 4. 1938)
2.
Jindřich Ottakar Lev (31. 12. 1887 Týnec u Klatov – 28. 6. 1889, pohřben v Týnci)
3.
Kateřina Berta (14. 1. 1889 Týnec – 15. 1. 1889, pohřbena v Týnci), dvojče
4.
Berta Kateřina (14. 1. 1889 Týnec – 18. 1. 1889, pohřbena v Týnci), dvojče
5.
Berta Jindřiška Kateřina Nadine (21. 6. 1890 Týnec – 28. 1. 1982 Auch, Francie)
∞ 10.srpen 1909 Vídeň, rozvedeni 1926 Jeroným (Hieronymus) Colloredo-Mannsfeld (3. 11.            1870 Dobříš – 29. 8. 1942 Praha) nemanželské dítě se zpěvákem Rolandem Hayesem: Maria Dolores Kolowrat-Krakowská ∞ 29. 8. 1949 Jurij princ Ostasenko-Bogdanoff (* 28. 1. 1928 Leningrad)
6.
Bedřich (22. 7. 1893 Týnec – 16. 11. 1920 Zámek Diana v Rozvadově-Dianě, pohřben v Týnci)
7.
Jindřich Vilém (27. 7. 1897 Týnec – 19. 1. 1996 Praha), československý velvyslanec v Turecku (1946–1948)
1. ∞ 8. srpen 1929 Praha Sofie Nikolajevna Trubecká (4. 2. 1900 – 25. 4. 1938), vdova po bratru Alexandrovi
2. ∞ 21. květen 1942 Marie Klimtová (21. 10. 1907 Bratřínov u Prahy – 1991),
její děti:
1. Jindřich (*25. 8. 1933 Praha) ∞ Elisabeth Smith
2. Arnošt (Ernest, * 21. 2. 1935 Praha), partnerka Barbara Newell, americká velvyslankyně u UNESCO v Paříži
3. Marie (* 31. 5. 1936 Praha) ∞ Brooks Evans
4. Eva (* 12. 6. 1938 Praha) ∞ 14. květen 1959 John Hushes
5. František Tomáš, (25. 2. 1943 Praha – 26. 6. 2004 Praha), životní partnerka Dominika, rozená Perutková (* 26. 2. 1966 Praha)