Navigace webu publicistika:

Navigace webu dokumentace:

Vyhledávání:

Motto:

Ocenění:

♣♣♣

WIKIPEDIE:

Zdenko Radslav Kinský (celým jménem Zdenko Radslav Dlask Henyko Smil Rudolf Ferdinand hrabě Kinský z Vchynic a Tetova); *14. července 1896 v Chlumci nad Cidlinou †  1. ledna 1975 v Římě) pocházel z chlumecké větve starobylého šlechtického rodu Kinských. Zdědil zámek Karlova Koruna a byl čestným členem Řádu maltézských rytířů.

Život
Zdenko Radslav Kinský byl posledním z devíti potomků Oktaviána Zdenka Kinského (*1844 † 1932) a Georginy Festetics de Tolna (*1856 † 1934).

Po bezdětném bratru Františku Xaverovi (1878–1935) zdědil zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou. Měl také sestru Norbertinu (1888–1923), která se angažovala jako zdravotnice v době první světové války. Provdala se za Ferdinanda Mariu Wilczka, jejich dcera Georgina Norberta (1921–1989) byla matkou současného panujícího lichtenštejnského knížete Hanse Adama II.

Zdenko Radslav Kinský byl český vlastenec a byl také vášnivým sportovcem, cvičil mj. v Sokole, hrál ochotnické divadlo U Klicperů. Po svém prastrýci Oktaviánu Josefovi převzal chov koní v Ostrově u Chlumce nad Cidlinou.

V roce 1938 a 1939 podepsal prohlášení české šlechty proti nacismu, což mělo za následek zabavení majetku v době protektorátu. V téže době vyhořel zámek Karlova Koruna. Po skončení války mu byl majetek navrácen, avšak po nástupu komunistů k moci v roce 1948 byl majetek rodu znárodněn.

Hrabě Zdenko Radslav Kinský z Vchynic a Tetova zemřel 1. ledna 1975 v Římě a následně byl pochován vedle své manželky v Dietrichsteinské hrobce na Vídeňském ústředním hřbitově.

Rodina

Zdenko Radslav Kinský se oženil 7. června 1921 v Praze s Eleonorou, rozenou Clam-Gallasovou (4. listopad 1887 Frýdlant v Čechách – 31.květen 1967 Vídeň, ve Vídni byla také pochována), dcerou hraběte Františka Clam-Gallase (26. července 1854 Liberec – 20. ledna 1930 Frýdlant) a jeho manželky (sňatek 20.dubna 1882 Vídeň) Marie Hoyos-Sprinzenstein (12. srpen 1858 Horn, Dolní Rakousy – 5. leden 1938 Vídeň). Eleonora se vdávala už podruhé. Měli spolu tři děti (dva syny a jednu dceru):

1. Václav Norbert Oktavián Jiří Tassilo (21.3.1924 Praha – 9.3.2008 Pugnano) ∞ (3.7.1948 Pugnano u Pisy) Anna Maria dei Conti Dal Borgo-Netolický (4.7.1925 Pisa – 18.1.1980),  jejich děti:
1. Giovanni Zdenko Kinský dal Borgo (*12.6.1949 Pisa) ∞ (30.10.1976) Michelle Hoskins (28.3. 1956 Shreveport, Louisiana, USA)
2. Pio Paolo Kinský dal Borgo (*23.1.1956 Pisa) ∞ (7.9.1985) Natalia Guidi (*10.12.1951 Lari)

2. Evženie Klotilda (Génilde) Maria Georgine Thadea (*1.11.1925 Praha) ∞ (7.9.1942 Chlumec nad Cidlinou, rozvedeni 1952) František Jindřich Dobrzenský z Dobrzenicz (11.4.1915 – 2.1.1978)

3. Radslav Jiří František Maria Josef (14.6.1928 Obora-Kněžičky u Chlumce nad Cidlinou – 12.10. 2008 Žďár nad Sázavou) ∞ (29.11.1958 Paříž) Thamara Amilakvari (29.7.1935 Paříž – 17.4.2019 Paříž), jejich děti:
1. Konstantin Norbert (Constantin Norbert; *12.1.1961 Vincennes) ∞ (31.10.1987) Marie de Crevoisier d’Hurbache (*4.9.1963 Salon de Provence)
2. Karel Mikuláš (Charles Nikolas; *20.1.1965 Vincennes) ∞ (12.9.1990; 28.9.1991 Fresnay, Calvados) Marie le Henneur (*5.11.1959 Alger)

Poprvé se Zdenkova manželka Eleonora, rozená Clam-Gallasová provdala 5. února 1910 ve Vídni za Karla V. ze Schwarzenbergu (26. února 1886 Praha- 6. září 1914, Vukovar), který zemřel na začátku první světové války ve věku 28 let jako důstojník rakousko-uherské armády na srbské frontě. Z prvního manželství měla Eleonora dva syny:

1. Karel VI. Schwarzenberg (5. července 1911 Čimelice – 9. dubna 1986 Vídeň) ∞ 30. června 1934 Praha Antonie Leontina z Fürstenbergu (12. ledna 1905 Brusel – 24. prosince 1988 Vídeň)
2. František Schwarzenberg (24. března 1913 Praha – 9. března 1992 Unzmarkt, Rakousko) ∞ 23. května 1944 Dolní Beřkovice Amálie Františka Lobkowiczová (*25.1.1921 Dolní Beřkovice)

Nevlastní sourozenci z obou manželství Eleonory se stýkali.

Poznámky: 

Ve 30. letech 20. století vlastnil rozvětvený rod Kinských několik statků a zámků:
1. August František Kinský (1849–1941) z hraběcí sloupské větve vlastnil od roku 1877 Sloup v Čechách a Svojkov na Českolipsku.
2. Ferdinand Karel Kinský (1907–1969) z knížecí linie zdědil Horažďovice, fakticky ho ale získal teprve v roce 1928, kdy se stal plnoletým.[3]
3. František Josef Kinský (1879–1975) z kostelecké větve knížecí linie vlastnil od roku 1899 Kostelec nad Orlicí.
4. František Xaver Kinský (1878–1935) a po něm jeho bratr Zdenko Radslav Kinský (1896–1975) z hraběcí linie vlastnili statek Chlumec nad Cidlinou se zámkem Karlova Koruna.
5. Oldřich Ferdinand Kinský (1893–1938) z knížecí linie, 10. kníže, vlastnil zámky Choceň, Česká Kamenice, Heřmanův Městec, Zlonice a Rosice.
6. Rudolf Ferdinand Kinský (1859–1930) z knížecí linie, 9. kníže, vlastnil kromě jiného Lysou nad Labem a Benátky nad Jizerou. Po jeho smrti Lysou nad Labem zdědila prvorozená dcera Marie Gabriela (1883–1970), která se provdala za Ericha Thurn-Taxise (1876–1952), v roce 1938 však zámek prodala. Statek Benátky nad Jizerou (tehdy už bez zámku, který byl v roce 1920 prodán městu) zdědila druhorozená dcera Marie Anna (1885–1952), která se provdala za Děpolda Czernina (1871–1931).
7. Rudolf Antonín Kinský (1898–1965) z knížecí linie vlastnil Moravský Krumlov.

♣♣♣

Audience (přednesení 2. šlechtické deklarace) u prezidenta Emila Háchy se 24.1.1939 účastnilo 12 šlechticů zastupujících 10 rodů. Zdenko Radslav Kinský druhý zprava.

Drocár Jan, 18. 9. 2024

e-mail: sefredaktor@historickaslechta.cz

Všechny články autora