Šlechtické citáty:
Navigace:
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
| OTEC
Filip Josef *28.11.1700 Praha † 12.1.1749 Vídeň |
MATKA
Marie Karolína *2.1.1700 Modena † 12.5.1785 Vídeň |
František Oldřich 3. kníže Kinský z Vchynic a Tetova
*23.4.1726 Zlonice † 18.12.1792 Praha (ve věku 66 let)
Potomek sv. Ludmily a Bořivoje I. Přemyslovce v 29. generaci |
|
| František de Paula Oldřich Jan Nepomuk Josef Václav Jiří Vojtěch Gabriel/Franz de Paula Ulrich Johann Nepomuk Joseph Wenzel Georg Adalbert Gabriel 3. kníže (1752) Kinský z Vchynic a Tetova byl český šlechtic a rakouský polní maršál z významného českého šlechtického rodu. Během života se díky dědictví po několika příbuzných zařadil mezi nejbohatší velkostatkáře v Čechách a je předkem dodnes existující knížecí větve Kinských. | |
|
oo 14.4.1749 Vídeň (Hof-und Burgpfarre) |
|
|
MANŽELKA Maria Sidonia hraběnka z Hohenzollernu-Hechingenu |
|
| OTEC MANŽELKY
Herman Fridrich hrabě von Hohenzollern-Hechingen *11.1.1665 Hechingen † 23.1.1733 Friburg |
MATKA MANŽELKY
Josefa hraběnka von Oettingen-Spielberg *19.9.1694 Oettingen† 21.8.1738 Freiburg |
|
POTOMCI |
|
|
Filip Josef hrabě Kinský |
*14.2.1750 místo † 1751 místo * 26.11.1754 místo † 23.8.1828 místo |
♣♣♣
František Oldřich vstoupil do státní služby, pak do císařské armády, 1757 major, 18.6.1757 se vyznamenal v bitvě u Kolína, 1758 rytíř řádu Marie Terezie, 1759 polní podmaršálek, 1761 majitel pluku, 1765 komtur řádu Marie Terezie, 1766 polní zbrojmistr, 1767 tajný rada, 1771 rytíř řádu Zlatého rouna, 1778 polní maršálek statky: po otci dědil Českou Kamenici, 1784 koupil od bratra Jana Josefa Zlonice, po Františku Josefovi 2. knížeti Kinském dědil majorát Choceň
Kariéra v armádě
Narodil se na zámku Zlonice na Kladensku jako syn nejvyššího kancléře Filipa Josefa hraběte Kinského (*1700 † 1749), matka Marie Karolína (*1700 † 1785) pocházela ze starého českého rodu Martiniců. Měl sice dva bratry, ti však již v dětství zemřeli. Původně působil ve státní službě, pak po otci a bratranci zdědil rozsáhlý majetek v severních, středních a východních Čechách (1749, 1752). Správě statků se věnoval jen krátce, následně dal průchod svému zájmu o službu v armádě. Již v roce 1755 byl plukovníkem, poté se s úspěchem zúčastnil důležitých bitev sedmileté války (bitva u Lovosic, bitva u Kolína). V roce 1758 byl vyznamenán Řádem Marie Terezie a v roce 1759 povýšen na polního podmaršála.
Vojenská služba
Hodnost:
1755 plukovník
1759 polní podmaršál
1767 polní zbrojmistr
1772-1778 vrchní velitel
dělostřelectva rakouské armády
1778 polní maršál
1779 penzionován
Bitvy: bitva u Lovosic, bitva u Kolína
Po skončení sedmileté války získal hodnost polního zbrojmistra (1767), téhož roku byl jmenován c. k. tajným radou. V roce 1771 obdržel Řád Zlatého rouna a v letech 1772–1778 byl vrchním velitelem dělostřelectva rakouské armády. V roce 1778 byl povýšen na polního maršála a svou vojenskou dráhu završil účastí ve válce o bavorské dědictví. Po skončení této vojenské kampaně odešel do výslužby (1779) a poté pobýval v ústraní na svých statcích v Čechách. Jako hlavnímu představiteli rodu mu náležela i čestná hodnost dědičného nejvyššího dvorského hofmistra Českého království, která byla Kinským udělena v roce 1719.
Majetkové poměry
Po svém otci Filipu Josefovi v roce 1749 zdědil rozsáhlý majetek ve středních a severních Čechách. Největším pozemkovým celkem bylo panství Česká Kamenice, zdejší zámek ale v této době sloužil jen správním účelům. Hlavním sídlem byl zlonický zámek, rodiště třetího knížete Kinského. O tehdejším významu Zlonic vypovídá bohatá stavební činnost v době baroka (kostel, fara, špitál, most). V roce 1758 však zámek ve Zlonicích vyhořel, byl poté adaptován na byty panských úředníků a hlavním rodovým sídlem se staly nedaleké Budenice.
František Oldřich Kinský
V roce 1752 po svém bratranci Františku Josefovi (*1726 † 1752) zdědil knížecí titul a stal se tak třetím knížetem z rodu Kinských a předkem dodnes existující knížecí linie. Kromě titulu převzal i rozsáhlý majetek ve východních Čechách (panství Choceň, Rosice). Východočeskou doménu rozšířil nákupy dalších statků (Borovnice, Březovice), stejně tak přikupoval i ve středních Čechách (Hospozín). Dědictvím po rodu Martiniců, z nějž pocházela jeho matka, získal v roce 1765 panství Mšené poblíž Zlonic. Od roku 1777 vlastnil též dům ve Vídni. Důležitým sídlem Františka Oldřicha i následujících generací se stal v roce 1768 zakoupený palác Kinských, jedna z dominant Staroměstského náměstí v Praze.
Rodina
Jeho manželkou se v roce 1749 stala princezna Marie Sidonie von Hohenzollern-Hechingen (*1729 † 1815), která byla sňatky svých starších sester spřízněna s několika rody domestikovanými v severních Čechách (Thun-Hohenstein, Clary-Aldringen). Z jejich manželství se narodili tři synové, dospělého věku se však dožil jen prostřední Josef (*1751 † 1798), který se stal dědicem knížecího titulu.
Příbuzní
Marie Josefa Kinská (sourozenec)
Ferdinand Jan Kinský, František Josef Kinský a Marie Sidonie Kinská (vnoučata)
Literatura:
ANDĚL, Rudolf a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – III. díl Severní Čechy, 1984
ANDĚL, Rudolf a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – VII. díl Východní Čechy, 1989
Ottův slovník naučný, XIV. díl (1899, reprint 1998), Praha ISBN 80-7185-200-7
RICHTER, Karel: Sága rodu Kinských, 2008
WIKIPEDIE