Vladislav II. Jagellonský

*1.3.1456 Krakow †13.3.1516 Budín

Pocházel z Polska, původem z litevského velkoknížecího a polského královského rodu Jagellonců. Králem českým byl od roku 1471 jako Vladislav II., od roku 1490 markrabětem moravským a králem uherským. Většinou bývá hodnocen jako jeden z nejslabších českých panovníků, neboť jeho vláda vedla k velkému úpadku královské moci. Povahou byl flegmatický, nevěnoval domácím záležitostem mnoho pozornosti (“Kraál bene”). Králem byl zvolen v 15 letech a po svém předchůdci Jiřím z Poděbrad zdědil složitou politickou situaci, kterou v první polovině jeho vlády provázely střety s papežem podporovaným uherským králem Matyášem Korvínem.Na základě dynastické dohody z roku 1515 se dcera Anna provdala do rodu Habsburků za pozdějšího císaře a krále Ferdinanda I. a syn Ludvík se oženil s Marií Habsburskou. Tato dohoda mezi Jagellonci a Habsburky rozhodla o pozdějším vzniku podunajské monarchie pod vládou Habsburků.

1. oo 

per procurationem (v zastoupení) 1476 Ansbach

MANŽELKA

Barbora Braniborská (Hlohovská)
*30.5.1464 Ansbach † 4./15.1515 Ansbach ‡ klášter Heilsbron

 braniborská markraběnka, hlohovská a krosenská kněžna; její označení jako české královny je ovšem sporné, protože manželství nebylo nikdy naplněno a nakonec papežem zrušeno. Vladislav se prý cítil vázán manželským slibem, přesto již počátkem roku 1477 uvažovali jeho rádci o nové vhodné nevěstě. Český král začal usilovat o rozvod, ale papežská kurie, stranící Matyáši Korvínovi, ho celá léta  nevyslyšela. To vyhovovalo jak uherskému králi, který v Římě proti Vladislavovi intrikoval, tak
Habsburkům, neboť ani ve Vídni, ani v Uhrách si nepřáli spojení Jagellonců s Hohenzollerny. I když se později přece jen císař Fridrich III. Habsburský za Vladislava u papeže přimlouval, neboť pomýšlel na jeho sňatek se svojí dcerou Kunhutou, zůstal Řím neoblomný a papež Inocenc VIII. dokonce roku
1487 králi nařídil, aby svůj sňatek konzumoval. Vladislav neposlechl a Barboru do Čech nepřivedl
Barbara 25.7.1492 zbavila Vladislava všech manželských závazků a souhlasila s rozvodovým procesem v Římě. Důvodem byly její tajné zásnuby s šlechticem Konradem von Heydek. V roce 1493 Barboru její bratři, aby tomuto manželství zabránili, uvěznili v zámku Plassenburg, kde strávila řadu let v izolaci. Manželství s Vladislavem Jagellonským zrušil teprve roku 1500 papež Alexandr VI.

POTOMCI

2. oo 4.10.1490 Ostřihom

MANŽELKA

Beatrix/Beatrice Neapolská Aragonská
*16.11.1457 Capua † 23.9.1508 Neapol

Dcera neapolského krále Ferdinanda I. z nelegitimní větve aragonské dynastie Trastámara a bezdětnou vdovou po Matyáši Korvínovi. Vzhledem k pozdní rozluce Vladislavova manželství s Barborou Braniborskou byl tento sňatek v podstatě neplatný. Ihned po svatbě opustil Vladislav Ostřihom a vrátil se až za rok. Hlavním důvodem byla jeho snaha učinit manželství neplatným. Beatrix s tím nesouhlasila a tvrdila, že jejich svazek je plnohodnotný a platný. Vladislavovi se podařilo přesvědčit papeže Alexandra VI. Borgia až po dlouhých deseti letech v roce 1500, aby zrušil obě jeho manželství. V dubnu roku 1500 tak opustila Beatrix Uhry a vrátila se do Neapole. Obě její manželství zůstala bezdětná, ale byla to druhá královna po Elišce Rejčce, která se mohla pyšnit manželstvím se dvěma českými králi.

POTOMCI

–

3. oo
datum místo

MANŽELKA

Anna z Foix a Candale
*1484? místo † 26. 7. 1506 Budín

POTOMCI

Anna Jagellonská

Ludvík Jagellonský