---

Navigace webu publicistika:

---

Navigace webu dokumentace:

---

Vyhledávání:

---

Motto:

---

 

OTEC Jan IV. Telecký z Hradce *1419 místo † 1452 místo	MATKA Kateřina ze Sternberga *datum místo † po 1464 místo
Jindřich IV z Hradce *13.4.1442 místo † 17.1.1507 místo (57 let)
Jindřich IV. z Hradce (13. dubna 1442 – 17. ledna 1507) byl český šlechtic z rodu pánů z Hradce, který za Vladislava Jagellonského zastával funkce nejvyššího komorníka Českého království a nejvyššího pražského purkrabího.
1. oo datum místo
MANŽELKA Alžběta (Eliška) ze Sternberga *datum místo † před 1484 místo
OTEC MANŽELKY Petr nebo Zdeněk Sternberg *datum místo † c. 1454 místo /† 1476 místo	MATKA MANŽELKY Anna von Seinsheim  *datum místo † c. 1459 místo
POTOMCI
–	–
2. oo 22.1.1485 místo
MANŽELKA Anežka Tovačovská z Cimburka *datum místo † prosinec 1485 místo
OTEC MANŽELKY Jan „Jaroš“ Tovačovský z Cimburka *1437 místo † 1488 místo	MATKA MANŽELKY Mandaléna z Michalovic *datum místo † 1468 místo
POTOMCI
–	–
3. oo 1486 místo
MANŽELKA Magdalena z Gleichenu *datum místo † 2.5.1492 místo
OTEC MANŽELKY jméno titul příjmení *datum místo † datum místo	MATKA MANŽELKY jméno titul příjmení *datum místo † datum místo
POTOMCI
–	–
4. oo 1.3.1493 místo
MANŽELKA Anna Kateřina Münsterberská z Poděbrad *1471 místo † po 13.4.1517 místo
OTEC MANŽELKY Jindřich Hynek z Poděbrad, vévoda Münsterberský *17.5.1452 místo † 11.6./7.1492 místo	MATKA MANŽELKY Kateřina Saská *1453 místo † 17.1.1534 místo
POTOMCI
Adam I. z Hradce Anna z Hradce	*14.5.1494 místo † 15.6.1531 Praha *c. 1497 místo † po 5.10.1570 místo

♣♣♣

WIKIPEDIE:

Jindřich IV. z Hradce (13. dubna 1442 – 17. ledna 1507) byl český šlechtic z rodu pánů z Hradce, který za Vladislava Jagellonského zastával funkce nejvyššího komorníka Českého království a nejvyššího pražského purkrabího.

Život

Byl synem Jana IV. z Hradce, zvaného Telecký, a Kateřiny ze Šternberka, dcery Jaroslava ze Šternberka a Veselí. Protože v roce 1453 Oldřich z jindřichohradecké větve rodu zemřel bez potomků a také Jan Telecký již byl po smrti, zdědili veškeré majetky pánů z Hradce Jindřich a jeho bratr Heřman (král Ladislav Pohrobek se zřekl práva odúmrti). Poručníkem nezletilých bratrů byl Arnošt z Leskovce; po jeho smrti došlo ke sporům s jeho dědici, které musel rozhodnout král Jiří z Poděbrad. Novým poručníkem se stal jejich strýc Zdeněk ze Šternberka, který prý (dle Jana z Rabštejna) více dbal svého obohacení než prospěchu sirotků.

Jindřich se ujal správy rodového majetku po smrti bratra a dosažení zletilosti. Jeho politické postoje pravděpodobně ovlivňoval i poté Zdeněk ze Šternberka, s jehož dcerou Eliškou, tedy svou sestřenicí, se oženil. Jindřich patřil k zakládajícím členům zelenohorské jednoty, která se postavila proti králi Jiřímu z Poděbrad. V roce 1467 došlo právě na jeho Hradci k jednání obou znesvářených stran, dohody však nebylo dosaženo. V průběhu následných bojů pak byl Jindřichův Hradec obležen vojskem vedeným Jindřichem Minsterberským a Janem z Rožmberka, ale město se ubránilo.

Spolu s ostatními katolickými pány jednoty podporoval Jindřich Matyáše Korvína a poté, co Matyáše jednotníci zvolili roku 1469 v Olomouci za českého (vzdoro) krále, byl Jindřich odměněn funkcí nejvyššího komorníka. Matyášovi zůstal věrný i po smrti Jiřího z Poděbrad a po nástupu Vladislava Jagellonského, teprve po roce 1479 se dal do služeb krále Vladislava. Působil jako hejtman kraje Bechyňského a Vltavského. Na Vladislavově dvoře dosáhl vysokých hodností, v roce 1484 byl jmenován nejvyšším komorníkem, v roce 1503 se stal nejvyšším purkrabím. Když po Matyášově smrti získal Vladislav i Uhry a sídlil v Budíně, byl Jindřich z Hradce jedním ze čtyř správců českého království. Věnoval se také přestavbě a rozšíření svého sídla v Jindřichově Hradci. V roce 1483 povýšil král Vladislav znak města o svůj monogram „W“ s korunkou, přestože šlo o poddanské město. O život přišel Jindřich nešťastnou náhodou na honu, když se při převrácení saní probodl oštěpem.

Rodina

Jindřich IV. z Hradce byl čtyřikrát ženatý. Po smrti Elišky ze Šternberka se oženil s Anežkou Tovačovskou z Cimburka a potom s Magdalenou z Gleichenu, obě však brzy zemřely a nedaly mu potomka. Jeho poslední manželkou se stala Anna z Minsterberka, dcera Hynka z Poděbrad. S ní měl dvě děti:

1. Adam I. (14. květen 1494 – 15. červen 1531 Praha)[1] – nejvyšší kancléř Českého království
∞ (1515) Anna z Rožmitálu (1500 – 12. 12. 1563)
2. Anna (asi 1497 – po 5. 10. 1570)
1. ∞ (1513) Hynek Boček z Kunštátu († 1518)
2. ∞ (1520) Ladislav ze Šternberka († 18. 11. 1521)
3. ∞ (26. 11. 1522) Jindřich VII. z Rožmberka (15. 1. 1496 – 15. 8. 1526)

♣♣♣

Jindřich IV. z Hradce (13. dubna 1442 – 17. ledna 1507) byl český šlechtic z rodu pánů z Hradce, který za Vladislava Jagellonského zastával funkce nejvyššího komorníka Českého království a nejvyššího pražského purkrabího. Mladší syn Jana z Hradce a Kateřiny ze Šternberka se ujal správy panství po smrti staršího bratra Heřmana v roce 1463. Oženil se s dcerou bývalého poručníka Zdeňka ze Šternberka, zarytého odpůrce Jiřího z Poděbrad, a zařadil se k radikálním představitelům katolické opoziční části české šlechty. Patřil k předním představitelům tzv. Zelenohorské jednoty, která přímo vystupovala proti králi a jejíž přední příslušníci často přijížděli do Jindřichova Hradce, který se tak stal významným centrem odboje. Probíhala tu i společná jednání se zástupci královské moci, jejichž vojsko v roce 1467 Jindřichovo město obléhalo, ale nakonec odtáhlo s nepořízenou. Jindřich se pak stal stoupencem politiky Matyáše Korvína, na konci 70. let se však přiklonil na stranu Vladislava II. Jagellonského, jenž po smrti Jiřího z Poděbrad usedl na český trůn. V jeho službách pak dosáhl vysokých hodností na královském dvoře, když se stal nejvyšším komorníkem a pak i nejvyšším purkrabím. Král se mu za prokazované služby odvděčil i tím, že v roce 1483 polepšil znak jeho rezidenčního sídla. Jindřichův Hradec se tak stal výjimečným poddanským městem, na jehož znaku jsou vyobrazeny královské symboly, koruna nad královskou iniciálou a dva čeští lvi.

Po smrti manželky Alžběty ze Šternberka se v roce 1484 oženil s Anežkou Tovačovskou z Cimburka, která ale po roce manželství zemřela. Hradecký pán pak pojal za manželku Magdalenu z Gleichenu, ale ani jejich svazek netrval dlouho, neboť skonala v roce 1492. Unikátní památkou na ni je gotická náhrobní deska z červeného mramoru v interiéru jindřichohradeckého kostela sv. Jana Křtitele.Následujícího roku se Jindřich oženil počtvrté, jeho ženou se stala Anna z Minsterberka.

Období Jindřicha IV. náleželo k významným etapám v historii dominia, rezidenčního sídla i města Jindřichova Hradce. Podařilo se mu postupně získat menší rytířské statky uvnitř a v sousedství rodových držav a díky sekularizaci majetku řádu německých rytířů vytvořit rozsáhlé územně celistvé panství. Původní hrad nechal rozšířit o nový gotický trakt při západní hradbě s pozoruhodnými interiéry a vnitřní výzdobou, jejichž součástí je také soukromá kaple s nástěnnou malbou Jindřicha IV. a jeho tří manželek. Ještě za života bylo započato i s rozšířením původního paláce, ale jeho dokončení se již nedožil. Zemřel náhle při nehodě, když se při zimní vyjížďce na lov převrátily jeho saně a utrpěl smrtelné zranění.

Převzato z interneového portálu HRADECŽIJE