Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„"Nikoliv rozvážně kupředu, nýbrž rozhodně dozadu, neboť před námi je propast"....Císař pozbude svého postavení a jeho nástupce liberální buržoazii smete proletariát a ten se střetne s rolníky a toto střetnutí bude "nejkrvavější, neboť patří k povaze vlastníka půdy, najmě toho, jenž ji sám vzdělává, že je v ní takřka zakořeněn a že se nejtíže vzdá myšlenky vlastnictví a dědičnosti, což je přec konečným záměrem komunismu...za všeobecného zmatku pak nastane potřeba diktátora...."“ Zobrazit celý citát »Schwarzenberg Bedřich (*1799 † 1870)
Navigace:
Zámek Loučeň, který je spojen s českou větví rodu Thurn-Taxisů v Čechách
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Humprecht Jan hrabě Czernin
(17.2.1628 Choustník-13.3.1682 Kosmonosy)
nejvyšší komoří, vyslanec v Benátkách, pohřben v chrámu sv. Víta, Praha
oo
31.5.1655 Vídeň
Diana Maria de Hippolyti markraběnka di Gazoldo
(Frassino, Mantua 2.9.1636- Mantua 22.9.1687)
rodiče: Paolo Ippoliti hrabě di Gazoldo a Ippolitta hraběnka Fantini
2 synové
(redakce)
Humprecht Jan
dědil fideikommiss černínský r. 1651, stal se hrabětem r. 1652 pro sebe i své potomky, byl od r. 1651 přísedícím komorního soudu, od r. 1656 přísedícím zemského soudu a r. 1660 místodržitelem královským v Čechách, načež r. 1661 odebral se do Benátek jako vyslanec císařský.
Od r. 1666 byl tajným radou, později stal se prvním komořím a dosáhl řádu zlatého rouna. K panstvím rodu svého přikoupil Žďár, Vinoř, Landštein, Kosť, Kosmonosy a Lnáře, a oženiv se s Dianou Marií markraběnkou Hippolytkou z Gazolda (1652-1687) měl s ní dva syny, Tomáše Zachea a Heřmana Jakuba.
(Ottův slovník naučný)
Humprecht Jan
v mládí studoval na jezuitském gymnáziu v Praze, později cestoval po Evropě, krátce sloužil u dvora arcivévody Leopolda. Zastával četné úřady ve státní správě a v letech 1660-1663 byl císařským vyslancem v Benátkách. Zasloužil se o pronikání tehdy moderního barokního slohu do zaalpských zemí. Rozmnožil také rodinný majetek a zahájil stavbu monumentálního paláce na Hradčanech (dnešní ministerstvo zahraničních věcí). Od chudenické větve zakoupil statek Chudenice, aby se nedostal do rukou jiného rodu.
(Petr Mašek: Šlechtické rody v Čechách na Moravě a ve Slezku)