Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Druhou šlechtickou deklaraci si vynutila abdikace (5.10.1938) prezidenta Evarda Beneše, jeho odjezd (22.10.1938) do exilu a zvolení (30.11.1938) nového prezidenta Emila Háchy. Zástupci šlechty se s ním sešli při audienci 24. ledna 1939, aby mu potvrdili to, co již 17. září 1938 deklarovali E. Benešovi. Audience na Pražském hradě se zúčastnilo 12 signatářů z 10 rodů české zemské šlechty a projev opět přednesl František hrabě Kinský z Kostelce nad Orlicí. “ Zobrazit celý citát »

Druhá šlechtická deklarace – 24.1.1939



Valeč v Karlovarském kraji

Valeč je hrad přestavěný na zámek v obci Valeč v Karlovarském kraji. Je chráněn jako kulturní památka. První písemná zmínka o Valči pochází z roku 1358, kdy je statek uváděn jako rozdělené zboží držené bratry Ctiborem a Benešem z Valče. Dalšími majiteli rozděleného panství byli ve středověku zemané držící statky v blízkém okolí: Ješek ze StebnaJan Kladivo ze Stebna (1368), Boreš z Oseka (1371), Beneš z Buškovic (1377-1416), Nevlas a Jan z Doupova (1416), Sezema z Doupova (1454) a Jan z Doupova (1487).

Panství bylo spojeno až za královského podkomořího Jakuba Kyšperského z Vřesovic; v této době je pravděpodobně hrad pozdně goticky upraven. Roku 1514 získala Valeč na základě jeho žádosti od  českého krále Vladislava II. Jagellonského městská práva. Z roku 1526 je také první písemná zpráva zmiňující výslovně zámek. V této době se však označení zámek užívalo i pro hrady. Jan Kyšperský z Vřesovic umírá roku 1526 v bitvě u Moháče a jeho potomkové prodávají panství téhož roku Hugovi z Leisnecku. V roce 1538 přechází panství sňatkem (Anežka z Leisnecku) do majetku Viléma Hasištejnského z Lobkowicz († 1565).

V roce 1570 kupuje panství Kryštof Štampach ze Štampachu, jeho syn Václav Štampach ze Štampachu v roce 1585 začal sídlo pozdně renesančně přestavovat. Václav byl evangelického vyznání a odmítal konvertovat ke katolické víře. Proto (nejen z důvodu účasti na stavovském povstání) byl v roce 1628 nucen uprchnout ze země. Už v roce 1622 jeho panství zkonfiskovala císařská komora. Vojskem vydrancované panství pustlo. V roce 1623 kupuje zpět panství od císařské komory Barbora Štampachová z Poutnova, katolická manželka Václava, které byl jako katoličce povolen návrat do vlasti. Stalo se tak na přímluvu Jaroslava Bořity z Martinic. V exilu žijící Štampachové ze Štampachu (včetně dětí Václava) se usadili v Marienbergu. V roce 1694 tento majetek zdědili Kagerové z Globen, respektive svobodný pán Jan Kryštof Kager ze Štampachu.

Od roku 1694 vlastní panství její vnuk Jan Kryštof Kager svobodný pán ze Štampachu. Velkolepě přestavuje zámek, zámecký areál a celé panství za účasti předních umělců a architektů své doby. Autorem barokní přestavby je Ital Francesco Barelli, jehož nástupcem se stal Giovanni Antonio Bianno Rossa. Po jeho smrti roku 1723 nastupuje na jeho místo Jan Kryštof Tyll, syn kameníka z nedalekého Lochotína. Jan Kryštof Kager umírá roku 1721 a panství dědí jeho synovec Jan Ferdinand Kager z Globen, který pokračuje v přestavbě. Roku 1745 dědí panství Karel Josef August Kager z Globenu a Limburg-Styrum. Jeho dědičkou je nezletilá dcera Marie Josefa a panství spravuje její matka Marie Alžběta rozená markýza Laverne. Roku 1797 se Marie Josefa vdává za Josefa z Argentau d’Ochain a prodává panství Janu Antonínu Pergenovi z Pergenu. Mezi jinými je při prodeji uváděn dluh 810 zlatých 54 krejcarů ve prospěch dílny Matyáše Bernarda Brauna z roku 1737.

Roku 1798 koupil panství Jan Gottfried Korb z Weidenheimu (*1758 † 1833) a od něj ho koupil jeho syn Franz (*1805 † 1876) za 400 000 zlatých. Od roku 1847 vlastní panství jeho syn Karel (*1835 † 1881), který zámek novorenesančně upravil. Jeho dědicové prodali Valeč v roce 1890 hraběti Vincentu Thurn Valsassina, který celé panství novobarokně přestavuje. Roku 1937 prodává Thurn Valeč uhlobaronovi dr. Janu Larisch-Mönnichovi, jemuž byl v roce 1945 majetek zkonfiskován na základě Benešových dekretů.

Po válce se zámek stal na krátkou dobu sanatoriem pro válečné veterány, v 50. letech útočištěm pro korejské děti a na dlouho poté dětským domovem. V roce 1976 zámek zachvátil zničující požár. Obnova zámku trvá dodnes.

Kostel Zámek
Valeč

SOUHRNNÝ PŘEHLED MAJITELŮ HRADU A ZÁMKU VALEČ

1358 – Ctibor a Beneš z Valče

1368 – Jan Kladivo ze Stebna

1371 – Boreš z Oseka

1377 – Beneš z Buškovic

1413 – Bedřich z Valče

1416 – Nevlas a Jan z Doupova

1454 – Sezem z Doupova

1487 – Jan z Doupova

1505 – Jakub Kyšperský z Vřesovic (synové Jindřich, Jakub, Vojtěch, Jetřich)

1530 – Hugo hrabě z Leisnecku

1538 – Vilém Hasištejnský z Lobkovic

1570 – Kryštof Štampach ze Štampachu

1603 – Václav Štapmach ze Štampachu

1623 – Barbora Štampachová

1638 – bratři Jiří, Jan, Erazim a Jaroslav Štampachové

1694 – Jan Kryštof Kager Štampach ze Štampachu

1718 – Kateřina Therezie Štampachová

1721 – Jan Ferdinand Kager z Globenu

1745 – Karel Josef August hrabě z Lymburg-Styrum a Globenu

1760 – Marie Alžběta z Lymburg-Styrum a Globenu (za nezletilou dceru Marii Josefu)

1780 – hrabě Václav Kulhánek Klaubenstein – Pott-Pusch (poručník Marie Josefy)

1797 – Jan Antonín hrabě R. R. z Pergenu

1798 – Johann Gotfried Korb Ritter z Weidenheimu

1826 – Franz Korb Ritter z Weidenheimu

1876 – Karl Korb Ritter z Weidenheimu

1884 – děti Karla Korba Ritter

1890 – hrabě Vincenc Čeněk Jiří Thurn Valsassina Como di Verceli

1928 – hrabě Alexandr Thurn Valsassina

1937 – hrabě Jan Larisch-Mönnich

1947 – ozdravovna Svazu bojovníků za svobodu

1953 – domov pro korejské děti a dětský domov

1956 – dětský domov

1976 – po ničivém požáru se zámek stává majetkem Krajského střediska ochrany přírody a památkové péče, později Památkového ústavu (dnes Národní památkový ústav)

PŘEVZATO Z WEBOVÝCH STRÁNEK ZÁMKU




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás