Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„“Byly to hvězdné chvíle v jinak pro naši zemi velice smutné době. Za český národ se postavili reprezentanti starých rodin, kteří měli v povědomí povinnosti, které jim ukládala příslušnost ke stavu českému a vzali tak na sebe povinnosti coby čeští stavové. Bylo to opravdu důležité, neboť ve chvíli, kdy se hroutila republika a mnozí podléhali zoufalství, se naši otcové a dědové postavili jednoznačně za český národ. Toto prohlášení, které....“ Zobrazit celý citát »V pondělí 17.9.2018 – 80. výročí šl. deklarace z r. 1938
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Ocenění:
OCENĚNÍ OD POTOMKA ČESKÝCH KRÁLŮ
|
česky |
deutsch |
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad ÚpouRoudnice nad Labem
Roudnice nad Labem je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městě vlastněný českým šlechtickým rodem Lobkoviců. Postaven byl v románském slohu ve druhé polovině dvanáctého století na skalní ostrožně nad řekou Labe. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby z let 1652–1684. Památkově chráněný areál zámku se nachází v centru města na okraji Karlova náměstí.
Stavbu hradu v této pro 12. stol. strategicky významné lokalitě zahájil Jindřich Břetislav, který byl synovcem krále Vladislava I, byl biskupem pražským a později byl císařem jmenován panovníkem českého knížectví.
Hrad se postupně rozrůstal zejména za biskupa Jana IV. z Dražic o gotické přístavby. V rozšiřování hradu pokračoval i arcibiskup Arnošt z Pardubic a Jan Očko z Vlašim, kteří dali postavit věž o průměru 15 m. Věž byla dobudována roku 1371 a byla v ní zřízena hradní kaple zasvěcená svaté Maří Magdaléně, svatému Vítu, svatému Václavovi, svatému Vojtěchovi a svatému Zikmundovi. V roce 1380 byla vlastní výstavba hradu ukončena.
V roce 1421 byla Roudnice zastavena Janu Smiřickému a tím se natrvalo dostala do rukou světské šlechty. Roku 1467 byl hrad dobyt vojskem krále Jiřího a byl silně poškozen. V polovině 16. století byl chátrající hrad opravován a přitom vznikla na východní straně zámku jednoposchoďová budova s arkádami v poschodí s 22 pokoji. Ke konci 16. století přešel hrad do majetku Viléma z Rožmberka a začal být přestavován. Po těchto přestavbách je nazýván již zámkem. Po smrti Viléma se jeho manželka, které zámek odkázal znovu provdala za Zdeňka Vojtěcha Popela z větve Lobkowiczů
V roce 1672 bylo učiněno zásadní rozhodnutí za knížete Václava Eusebia z Lobkowicz. Starý hrad byl se všemi budovami zbourán až na zbytky románských sklepů a přízemí s baštami v severním křídle. Nový zámek měl tři obytná křídla kolem čtvercového dvora.
Ke konci 17. století měl zámek již přes 180 místností. Vybavení interiéru bylo dokončeno až počátkem 18. stol. V 18. století stíhala zámek jedna pohroma za druhou a až ke konci 18. století za Josefa Františka Maxmiliána Lobkowicze dosáhl zámek opět plného lesku.
Za II. světové války sloužil zámek jako kasárna německé armádě. V r. 1940 byla na zámku jedna z největších šlechtických knihoven nejen v Čechách, ale i v Evropě (měla na 100 tisíc svazků). V roce 1948 byl zámek zestátněn a v roce 1951 byly sbírky rozvezeny do různých památkových objektů v Čechách. Zámek dostala do užívání armáda a do r. 2009 zde byla vojenská hudební konzervatoř. V 90. letech 20. stol. byl zámek v restituci navrácen rodině Lobkowiczů. Zámek byl po nějakou dobu nepřístupný veřejnosti, zpřístupněn v červenci r. 2012.
Zdroj: Wikipedie, HRADY.CZ