Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„"Teď jste se stali svobodnými občany a já vám přeji k tomu mnoho štěstí. Ale svoboda může být taky nebezpečná. My se už známe z generace na generaci, ale teď budou přicházet lidé, kteří vás chtějí podvádět. Tak dejte pozor. Dnes existuje nové slovo komunismus. Ale to jenom je jiné slovo pro krádež. Já vím, že budu prvním, kterého chytí, ale po sto letech jste vy na řadě." “ Zobrazit celý citát »Komunismus je jenom jiné slovo pro krádež
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Ocenění:
OCENĚNÍ OD POTOMKA ČESKÝCH KRÁLŮ
|
česky |
deutsch |
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastiíOpočno (zámek)
Renesanční zámek nad údolím Zlatého potoka stavěl na základech gotického hradu český šlechtický rod Trčků z Lípy ve 2. polovině 16. století. V 17. století jej získali Colloredové, kteří upravili nejen interiéry, ale také hospodářsky využívané údolí v krajinářský park s romantickými stavbami. Mezi nejatraktivnější části zámeckých sbírek patří kolekce zbraní a obrazárna s díly benátských a neapolských mistrů 16.–18. století.
Zámek vystavěný šlechtickým rodem Trčků z Lípy vznikl průběhu druhé poloviny 16. století. Velkorysost koncepce a značný rodový majetek byly předpokladem k výstavbě rozsáhlého areálu, rozvíjeného kolem hlavní zámecké budovy s třemi podlažími arkádových lodžií otevřených do obdélného nádvoří. Události třicetileté války spolu s pronikáním nových společenských forem a stavebních slohů ovlivnily vzhled i vlastnictví areálu. Pro Colloredo-Mannsfeldy se stala potřeba prezentace hlavní silou ovlivňující dění v zámku. Interiéry byly upravovány v duchu evropského aristokratického prostředí, hospodářsky využívané údolí nahradil nově založený přírodně krajinářský park s romantickými stavbami. Přes veškeré změny, kterými zámecký areál prošel, si dodnes udržel obrovskou historickou a uměleckou hodnotu, ale i značné kouzlo a půvab.
Historie
Areál opočenského zámku vyrostl na místě středověkého hradu, který zde stál podle první písemné zprávy v Kosmově kronice již roku 1068. Za husitských válek, kdy panství vlastnil Jan Městecký, byl hrad pro zradu svého majitele obležen vojsky sirotků a roku 1425 dobyt a zničen.
V následujícím období se v Opočně, které ztratilo na významu, vystřídala řada majitelů, až roku 1495 připadlo panství Trčkům z Lípy, kteří patřili k nejbohatším rodům v Čechách, zastávali vysoké úřady a z Opočna vybudovali reprezentativní rodovou rezidenci přestavbou starého hradu na renesanční zámek.
O přestavbu se zasloužil především Vilém Trčka, inspirovaný pobytem v Itálii v roce 1551 a stavbami italské renesance. Vnitřní nádvoří bylo opatřeno arkádovými ochozy se štíhlými toskánskými sloupy, fasády dostaly sgrafitovou dekoraci. Součástí zámeckého areálu se stala roku 1602 ještě míčovna a jednopatrový letohrádek. V 17. století vymřel rod Trčků po meči, když byl Adam Erdman Trčka spolu s Albrechtem z Valdštejna zavražděn v Chebu v roce 1634.
Trčkovské majetky byly zkonfiskovány a Opočno získal Rudolf Colloredo, důstojník císařské armády. Colloredové přistoupili na přelomu 17. a 18. století ke stavebním úpravám zámku v barokním slohu, jejichž předpokládaným autorem je stavitel Giovanni Battista Alliprandi.
V roce 1771 došlo sňatkem Františka I. Gundakara Colloreda s Marií Isabelou z Mansfeldu k rozšíření rodového jména majitelů na Colloredo-Mansfeld a spojení panství Opočna a Dobříše. Rod Colloredo-Mansfeldů vlastnil Opočno až do druhé světové války.
Po nacistické okupaci byl zámek konfiskován a po roce 1945 přešel do vlastnictví státu. Od roku 1993 je zámek předmětem restitučních nároků potomků rodu Colloredo-Mansfeld.
Zdroj: NPÚ, Wikipedie
MAJITELÉ OPOČNA
Slavníkovci Původně zřejmě staré slavníkovské hradiště. Tato skutečnost není archeologicky podložena.
Po roce 995
Přemyslovci
Knížecím majetkem bylo Opočno určitě ještě v první polovině 12. století.
1350? – 1361
Mutina z Dobrušky (†1361) První historicky doložený majitel. Získal panství kolem roku 1350.
Jeho vlastnictví je bezpečně prokázáno k roku 1359.
1361 – 1373
Sezema z Dobrušky († 1373)
Syn předešlého.
1373 – 1376
Štěpán a Jan z Dobrušky a z Opočna
Synové předešlého. Zpočátku drželi Opočno společně, kolem roku 1376 si rodový majetek rozdělili a Opočno si ponechal Štěpán.
1376 – ?
Štěpán z Dobrušky a z Opočna († 1397)
Neví se jak o Opočno přišel, ale v době své smrti ho již několik let nevlastnil.
1390? – 1397
Půta st. z Častolovic († 1397)
Koupil Opočno před rokem 1390. Držitelem byl prokazatelně roku 1394.
1397 – 1400?
Půta ml. z Častolovic († 1403)
Syn předešlého. Brzy po r. 1400 panství prodal.
1400? – 1408
Jan (Hynek) z Lichtenburka a z Opočna († 1408)
Koupil Opočno brzy po roce 1400. K roku 1406 je doložen též přídomek “z Opočna”.
1408 – 1413?
Hynek, Alexandr a Jan z Lichtenburka
Synové předešlého. Naposledy jsou jako držitelé Opočna připomínáni k roku 1413.
1413? – 1431
Jan Městecký z Opočna a z Dobrušky († 1431)
Syn Štěpána z Opočna. Získal Opočno neznámo jak a celé období husitských válek je sporné.
Většina autorů se shoduje na Janově osobě, ale např. A. Sedláček uvádí pro toto období jako majitele neznámého katolíka.
1431 – ?
Jiří Berka z Dubé a na Vízmburku († 1450)
Augustin Sedláček jej vůbec neuvádí: “V ty časy se dostal v držení Opočna M. S. z L.”, kterého uvádí před Svojšem. Období po husitských válkách je rovněž velmi sporné.
? – ?
Petr Svojše ze Zahrádky
Kolem roku 1450 se zmocnil panství zřejmě násilně. Roku 1450 byla proti němu vedena trestná výprava: “Války opět roku 1449 začaly, usadil se Svojše na Opočně…”
? – ?
Mikuláš Suchan z Libáně († 1451)
O této osobě není téměř nic známo. Držení Opočna je doloženo až dodatečně k roku 1455, kdy vdova Dorota z Vlkova vznesla dědičný nárok. Sedláček jej uvádí před Svojšem.
1451 – 1455
Ladislav Pohrobek Český král.
Po trestné výpravě proti předešlému byl sice oficiálním vlastníkem Opočna, ale fakticky jej držel Jiří z Poděbrad.
1455 – 1455
Jiří z Kunštátu a z Poděbrad
Roku 1455 si nechal Jiří Opočno od Ladislava Pohrobka zapsat, čímž jeho držení legalizoval. Ještě téhož roku majetek prodal.
1455 – 1472
Vaněk (Václav) z Valečova († 23.2.1472)
Koupil 29. 7. 1455 od předešlého.
1472 – 1481?
Viktorín z Valečova a z Opočna († 1481?)
Syn předešlého. Zemřel bez dědiců. Předem se svým strýcem uzavřel dědickou smlouvu.
1481? – 1487?
Samuel z Hrádku a z Valečova († 1488)
Strýc předešlého. Získal Opočno na základě smlouvy s předešlým po jeho smrti, zřejmě roku 1481. Ještě před smrtí majetek prodal.
1487? – 1495?
Jan z Petrovic a Petršpurka
Koupil panství od předešlého někdy před rokem 1488.
1495? – 1516
Mikuláš mladší Trčka z Lípy (+ 2. 4. 1516) Koupil panství od předešlého nejpozději roku 1495.
1516 – 1516
Johanka z Březovic († 14.7.1516)
Vdova po strýci předešlého. Získala Opočno na základě dědické smlouvy. Ještě téhož roku jej postoupila svým synům.
1516 – 1521
Zdeněk, Jan, Jindřich, Vilém a Mikuláš Trčkové z Lípy
Synové předešlé a Mikuláše st. Trčky z Lípy. Do roku 1521 společně. Na Opočně se trvale zdržoval pouze Zdeněk.
1521 – 1533
Zdeněk a Mikuláš Trčkové z Lípy
Drželi Opočno po smrti bratrů do roku 1533, kdy došlo k přerozdělení rodového majetku. Roku 1527 se Zdeněk ujal správy.
1533 – 1550?
Jan ml. Trčka z Lípy a na Lichnici († 1550)
Synovec předešlých. Převzal panství roku 1533 v rámci přerozdělování rodového majetku. Roku 1544 Opočno přepsal na svého bratrance Viléma, kterému panství předal před smrtí roku 1550.
1550? – 1569
Vilém Trčka z Lípy († 22.10.1569)
Bratranec předešlého. Jan Vilémovi zapsal panství roku 1544 a učinil jej poručníkem veškerého majetku.
1569 – 1581?
Žerotínové Vilém odkázal Opočno své sestře Veronice z Lípy, vdané do rodu Žerotínů, a jejím dětem. Protože Veronika zemřela dříve než Vilém (1567), vyvstaly z tohoto dědictví soudní spory mezi Trčky a Žerotíny.
1581? – 1588
Jaroslav Trčka z Lípy († 13.6.1588)
Oženil se (před r. 1581) s Johankou ze Žerotína (dcera Veroniky z Lípy). Po tomto sňatku spory ustaly.
1588 – 1596
Vilém a Kryštof Jaroslav Trčkové z Lípy († Vilém: 13.10.1596 v tureckém zajetí)
Synové předešlého.
1596 – 1601
Kryštof Jaroslav († 1601 na následky zranění v bitvě u Bělehradu)
Po smrti bratra držel Opočno sám. Dlouho doufal v uzavření sňatku a zplození legitimního potomka, ale pro případ, že by se tak nestalo, ustanovil svým dědicem bratrance Jana Rudolfa.
1601 – 1634
Jan Rudolf Trčka z Lípy († 29.9.1634)
Bratranec předešlého.
Získal Opočno ustanovením předešlého.
1634 – 1635
Ferdinand II. Po smrti Jana Rudolfa byl veškerý majetek Trčků z Lípy za účast na Valdštejnově spiknutí zkonfiskován císařem a českým králem Ferdinandem II.
1635 – 1638
Rudolf a Jeroným Colloredové z Waldsee 28. 12. 1635 získali od císaře Opočno jako zástavu. Dne 30.8.1636 jim pak bylo uděleno dědičně. Společně drželi Opočno do Jeronýmovy smrti roku 1638.
1638 – 1657
Rudolf Colloredo z Waldsee († 24.1.1657)
Držel Opočno sám po smrti bratra. Z opočenského panství vytvořil rodové svěřenství pro Jeronýmovy potomky.
1657 – 1694
Ludvík (III.) Colloredo z Waldsee († 1694)
Syn Jeronýma a synovec Rudolfa.
Získal Opočno na základě ustanovení o rodovém svěřenství.
1694 – 1726
Jeroným hrabě Colloredo († 1726)
Po smrti Ludvíka (III.), tedy vymření Asquinovy větve Colloredů po meči, přešlo rodové svěřenství na Jeronýma z Vicardovy větve. Jediné dítě Ludvíka III., dcera Marie Antonie, kterou v roce 1738 vymřela tato colloredovská větev i po přeslici, byla v bezdětném manželství provdána za Leopolda Viléma de Montecucculi, převedla veškerý svůj majetek na Kamila (IV.) Colloreda z Bernardovy (české) větve Colloredů.
1726 – 1788
Rudolf Josef I. Colloredo († 1.11.1788)
Dědictví, nejstarší syn předešlého.
1788 – 1807
František de Paula Gundakar Colloredo z Waldsee, od 1789 Colloredo-Mannsfeld
(† 27.10.1807). Nejstarší syn předešlého.
Roku 1771 uzavřel sňatek s Marií Isabellou z Mansfeldu, od roku 1789 na povolení císaře rod používá jméno Colloredo-Mannsfeld.
1807 – 1843
Rudolf Josef II. Colloredo-Mannsfeld († 1843)
Nejstarší syn předešlého. Zemřel bezdětný.
1844 – 1852
František II. de Paula Gundakar Colloredo-Mannsfeld († 1852)
Synovec předešlého. Zemřel bez mužského dědice.
1852 – 1895
Josef I. Colloredo-Mannsfeld († 1895)
Bratranec předešlého. Dědictví.
1895 – 1925
Josef II. Colloredo-Mannsfeld († 1957)
Vnuk předešlého, dědictví. Josefův otec zemřel roku 1881.
1925 – 1942
Josef (III.) Colloredo-Mansfeld († 1990)
Synovec a adoptivní syn předchozího. Tehdy patnáctiletý Josef Leopold převzal Opočno po dělení rodového majetku roku 1925.
1942 – 1945
Velkoněmecká říše
Nejprve nucená nacistická správa, později konfiskace.
1945 – 1961
Československá republika Opočno bylo zkonfiskováno na základě Dekretu prezidenta republiky (Benešovy dekrety) o konfiskaci a přerozdělení majetku Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů ze dne 21. 6. 1945.
1961 – 1990
Československá socialistická republika
1990 – 1992
Československá federativní republika
1993 – 2003
Česká republika
2003-2007
Kristina Colloredo-Mansfeldová
dcera posledního colloredovského majitele zámku Opočno před jeho nacistickou a posléze komunistickou konfiskací.
2007 –
Česká republika
Sestaveno s použitím pramenů
zámku Opočno a webu Hejkálkovo Opočno, bývalých zámeckých průvodců.