Navigace webu publicistika:

Navigace webu dokumentace:

Vyhledávání:

Motto:

Chudenice, zámek

Chudenice jsou tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenném městysi v okrese Klatovy. Vesnice s pozdější tvrzí a zámkem patřila od konce třináctého století rodu Černínů, kteří se po ní psali. Nejstarší tvrz vznikla ve čtrnáctém století. V následujících staletích byla renesančně a barokně přestavěna, ale dochovaná podoba zámku je výsledkem  klasicistních úprav. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka ČR.

Starý zámek je nejstarší památkou Chudenic, kolébkou prastarého šlechtického rodu Czerninů z Chudenic. O staré gotické tvrzi (vznik pravděpodobně ve 13. století, možná i dříve, jelikož zde již ve 12. století nechali Czerninové postavit kostel sv. Jana Křtitele), tedy předchůdkyni dnešního zámku se písemné prameny zmiňují až roku 1564, kdy se czerninský majetek dělil mezi dva bratry, Humprechta a Jana. Tvrz v Chudenicích z obcí získal právě starší Humprecht, který ji na konci 16. století nechal přestavět na pohodlnější renesanční zámeček. Po roce 1678 se panství dostalo do rukou jindřichohradecké větve rodu Czerninů. Tím zámek přestal být sídlem vrchnosti, neboť Czerninové chudeničtí měli letní sídlo v zámku Chocomyšli a později v nedaleké Lázni. Roku 1776, na příkaz Prokopa Vojtěcha hraběte Czernina byl zámek přestavěn podle plánů C. Ballinga. Jeho půdorys, zachovávajcí původní dispozici a nepravidelně rozdělená okna, upomínají na středověkou tvrz.

Czerninové působili většinou ve správě Pražského hradu, do Chudenic jezdili pouze jako na letní sídlo. Nejdříve tedy na zámek do Chocomyšle, po rozsáhlém požáru si nechali postavit zámek Lázeň. Starý zámek využívali jako kanceláře Řiditelství, patronátní, lesní a důchodenský úřad panství chudenického.

Po zabavení majetku v roce 1945 zde měl kanceláře Lesní úřad a byty zaměstnanců, Kolem roku 1948 byl zámek převeden do majetku obce Chudenice pro kulturní účely. Bylo sem převezeno Muzeum Josefa Dobrovského z rozhledny Bolfánek, bylo zbudováno kino, knihovna, kuchyně JZD Chudenice, klubovna SSM, dále obecní byty a další. Prostory postupem času ustupovali muzejním expozicím. V roce 2000 se zde zbudovala zámecká expozice v prvním patře a muzejní v přízemí.

Starý zámek je i nadále v majetku městyse Chudenice..

Prvním známým příslušníkem rodu Černínů, kterému Chudenice patřily, byl Drslav z Chudenic připomínaný roku 1291 jako zemský soudce. Byl příslušníkem panského stavu, ale jeho potomci patřili až do sedmnáctého století do vladyckého stavu. Z nich jsou známi Černín a Kunrát z Chudenic, kteří u chudenického kostela roku 1358 založili kaplanství. Již v té době nejspíše ve vesnici stála gotická tvrz. První písemná zmínka o ní pochází až z roku 1603, kdy si Jindřich a Adam Černínové, synové  Humprechta Černína (1525–1601), rozdělili pozůstalost po otci. Chudenice s řadou dalších vesnic připadly mladšímu Adamovi. Tvrz, kterou smlouva popisuje jako „tvrz Chuděnice od kamene dobře vystavenou s dvorem a štěpnicí velkou při tvrzi“, již pravděpodobně měla podobu renesančního zámku.

Přestože byl Adam Černín katolíkem, zúčastnil se na straně stavů stavovského povstání. Byl proto sice souzen, ale roku 1622 zproštěn obžaloby, a ještě téhož roku zemřel. Zůstala po něm vdova Johanka z Lokšan a pět dětí. Zámek byl navíc někdy v té době vypleněn vojskem. Správy statku se vzápětí ujal Adamův bratr Jindřich, a staral se o ni až do roku 1629, kdy dospěl nejstarší Adamův syn Děpolt Protiva Černín. Mladší Děpoltův bratr Humprecht Diviš zemřel ještě za strýcova poručnictví a osudy ostatních bratrů jsou neznámé. Děpolt Protiva Černín zemřel 2. prosince 1660.

Správu panství od té doby vykonávala za nezletilé děti vdova Anna Mandaléna Hrzánová z Harasova. Děti si panství rozdělily tak, že bratři Jan Heřman a František Maxmilián Černínové dostali po polovině Chudenic včetně tvrze, dvora a dalších vesnic. Druhý z nich však svůj podíl prodal v roce 1666 Janu Heřmanovi. Ten se však koupí a špatným hospodařením zadlužil tak, že nemohl platit ani daně. V roce 1678 proto místokomorník Petr Mikuláš Straka z Nedabylic provedl soudní odhad ceny zámku, který měl koupit svobodný pán Arnošt Vojtěch z Račína. Ještě než k tomu došlo, vyplatil hrabě Humprecht Jan Černín pána z Račína, a získal tak chudenický zámek do majetku nedrahovské větve rodu. Zámek od té doby přestal sloužit jako panské sídlo. Stavitel Karel Balling vypracoval projekt, podle kterého byl zámek roku 1776 barokně přestavěn na byty úředníků chudenického panství, ke kterému v polovině devatenáctého století patřilo 45 vesnic a městečka Chudenice a Švihov. Po zrušení poddanství z něj vznikl roku 1848 velkostatek, který Černínům zůstal až do roku 1945.

Po druhé světové válce se zámek stal sídlem Lesního úřadu, jehož zaměstnanci v něm také bydleli. V roce 1948 jej převzala obec Chudenice a začala jej využívat ke kulturním účelům. Kromě kina a knihovny v něm zřídila kuchyni jednotného zemědělského družstva, klubovnu Socialistického svazu mládeže a byty. Budova se zároveň stala sídlem Muzea Josefa Dobrovského, které v ní zřídilo muzejní a zámeckou expozici.