Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Teď jste se stali svobodnými občany a já vám přeji k tomu mnoho štěstí. Ale svoboda může být taky nebezpečná. My se už známe z generace na generaci, ale teď budou přicházet lidé, kteří vás chtějí podvádět. Tak dejte pozor. Dnes existuje nové slovo komunismus. Ale to jenom je jiné slovo pro krádež. Já vím, že budu prvním, kterého chytí, ale po sto letech jste vy na řadě". “ Zobrazit celý citát »

Komunismus je jenom jiné slovo pro krádež



Bílina

Bílina se rozkládá v údolí řeky Bíliny, v půli cesty mezi Mostem a Teplicemi. Leží v kraji, kde sídlil slovanský kmen Lemuzů, kteří bojovali jako spojenci Čechů proti Lučanům v legendární lucké válce. Někdy na konci 10. století zde byl vybudován přemyslovský správní hrad, který se v podobě terénních reliktů dochoval v zámecké zahradě nad městem. První písemná zmínka o Bílině je uvedena na papežské listině
z roku 993. Další informace pochází z nejstarší české Kosmovy kroniky, která popisuje vojenský střet mezi českým knížetem Břetislavem I. (*ca 1002 † 1055) a německým králem a pozdějším císařem římským Jindřichem III. (*1017 † 1056). Před polovinou 13. století vybudoval Ojíř z Fridberka nový hrad, v jehož podhradí bylo také založeno město s hradbami a třemi branami. V roce 1407 koupil Bílinu Albrecht z Koldic  († 1448), známý svým protihusitským postojem. Proto byla Bílina obležena a dobyta husity pod vedením Jakoubka z Vřesovic. Roku 1436 předal město zpět Koldicům.

Od roku 1502 vlastnili Bílinu Lobkowiczové, kterým byl zámek opět vrácen v restitucí po roce 1989.

Bílinský zámek

Kostel svatého Petra a Pavla v Bílině

Arciděkanskýkostel svatého Petra a Pavla v Bíliněje sakrální stavbou, která se nachází jižně od hlavního Mírového náměstí, u cesty k zámku. Je chráněn jakokulturní památka České republiky.

Historie

Na místě vlastnického kostela, připomínaného roku 1067 (1125) byl postaven počátkem 14. století farní kostel nového města. Tento gotický kostel byl pak po požáru v roce 1568 renesančně přestavěn v letech 1573–1575 a následně ještě v letech 1870–1872 podle plánů L. Denharta.

Epitafy

V interiéru kostela jsou epitafy Lobkowiczů ze 16. století a dalších majitelů Bíliny. V presbytáři je kamenný epitaf Děpolta z Lobkowicz manželky Anežky z Klinštejna z roku 1528 a velký sloupov epitaf Jana ml. z Lobkovic, který zemřel v roce 1583, a jeho manželek: Hedviky z Oprštorfu († 1583) a Kateřiny z Lobkowicz († 1590), s reliéfem Vzkříšení s volnou klečící postavou rytíře. Vně se nachází epitaf Litvína z Lobkovicz
z období po roce 1580. Má kamennou sloupovou architekturu s reliéfem klečící rodiny zemřelého pod ochranou sv. Petra a Pavla. Stranou se od této skupinky se nachází klečící postava ženy (torzo), pražská práce. Na jižní straně trojlodí je náhrobník Kristyny Zahrádkovny z Divic, manželky Mat. Geznara z Duchcova z období po roce 1580.

Bílinské náměstí s kostelem sv. Petra a Pavla

Kostel sv. Petra a Pavla  v Bílině

Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2023  |  O nás