Šlechtické citáty:
Navigace:
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií
Orlík, sídlo SchwarzenbergůBílina
Bílina se rozkládá v údolí řeky Bíliny, v půli cesty mezi Mostem a Teplicemi. Leží v kraji, kde sídlil slovanský kmen Lemuzů, kteří bojovali jako spojenci Čechů proti Lučanům v legendární lucké válce. Někdy na konci 10. století zde byl vybudován přemyslovský správní hrad, který se v podobě terénních reliktů dochoval v zámecké zahradě nad městem. První písemná zmínka o Bílině je uvedena na papežské listině
z roku 993. Další informace pochází z nejstarší české Kosmovy kroniky, která popisuje vojenský střet mezi českým knížetem Břetislavem I. (*ca 1002 † 1055) a německým králem a pozdějším císařem římským Jindřichem III. (*1017 † 1056). Před polovinou 13. století vybudoval Ojíř z Fridberka nový hrad, v jehož podhradí bylo také založeno město s hradbami a třemi branami. V roce 1407 koupil Bílinu Albrecht z Koldic († 1448), známý svým protihusitským postojem. Proto byla Bílina obležena a dobyta husity pod vedením Jakoubka z Vřesovic. Roku 1436 předal město zpět Koldicům.
Od roku 1502 vlastnili Bílinu Lobkowiczové, kterým byl zámek opět vrácen v restitucí po roce 1989.
Bílinský zámek
Kostel svatého Petra a Pavla v Bílině
Arciděkanskýkostel svatého Petra a Pavla v Bíliněje sakrální stavbou, která se nachází jižně od hlavního Mírového náměstí, u cesty k zámku. Je chráněn jakokulturní památka České republiky.
Historie
Na místě vlastnického kostela, připomínaného roku 1067 (1125) byl postaven počátkem 14. století farní kostel nového města. Tento gotický kostel byl pak po požáru v roce 1568 renesančně přestavěn v letech 1573–1575 a následně ještě v letech 1870–1872 podle plánů L. Denharta.
Epitafy
V interiéru kostela jsou epitafy Lobkowiczů ze 16. století a dalších majitelů Bíliny. V presbytáři je kamenný epitaf Děpolta z Lobkowicz manželky Anežky z Klinštejna z roku 1528 a velký sloupov epitaf Jana ml. z Lobkovic, který zemřel v roce 1583, a jeho manželek: Hedviky z Oprštorfu († 1583) a Kateřiny z Lobkowicz († 1590), s reliéfem Vzkříšení s volnou klečící postavou rytíře. Vně se nachází epitaf Litvína z Lobkovicz
z období po roce 1580. Má kamennou sloupovou architekturu s reliéfem klečící rodiny zemřelého pod ochranou sv. Petra a Pavla. Stranou se od této skupinky se nachází klečící postava ženy (torzo), pražská práce. Na jižní straně trojlodí je náhrobník Kristyny Zahrádkovny z Divic, manželky Mat. Geznara z Duchcova z období po roce 1580.
 |
||
Bílinské náměstí s kostelem sv. Petra a Pavla
|
