Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »

Primas český






PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.



Pražský pomník Marie Terezie

21. 10. 2020 | Redakce |

POMNÍK MARIE TEREZIE U PRAŽSKÉHO HRADU

Park Marie Terezie nedaleko Pražského hradu získal v úterý 20.10.2020 svou dominantu. Zástupci městské části Prahy 6 zde slavnostně odhalili pomník první a jediné české vládnoucí královny,  rakouské arcivévodkyně a uherské královny Marie Terezie. Její otec, římský císař a český král Karel VI. Habsburský zemřel přesně před 280 lety 20.10.1740 a vlády nad říší se ten den ujala jeho nejstarší dcera Marie Terezie.

Stala se panovnicí habsburské monarchie, která jako personální unie vznikla už v roce 1526, když byl přímý předek Marie Terezie v 10 generaci rakouský arcivévoda Ferdinand I. Habsburský (*1503 † 1564), ovládající doposud jen dědičné habsburské země, zvolen 23. října českým králem a 16. prosince v Bratislavě i uherským králem. Habsburkům se poté postupně podařilo soustátí integrovat a vytvořit centralizovanou správu.

Když poté v roce 1804 vnuk Marie Terezie František II. přijal jako František I.  jím vytvořený nový dědičný titul rakouského císaře, stal se stát, který dosud nenesl žádný oficiální název a byl prostě nazýván habsburskou monarchií, Rakouským císařstvím. Titul římského císaře si František ponechal ještě 2 roky, ale 6.8.1806 se ho vzdal a Svatou říši římskou po její bezmála tisícileté existenci prohlásil za rozpuštěnou. Rakouské císařství poté žilo pod svým názvem až do rakousko-uherského vyrovnání v roce 1867 a vzniku Rakouska-Uherska. existujícího poté až do roku 1918.

Marie Terezie jako asi 11 letá (1728) Marie Terezie asi v letech 1736-1740

„Marie Terezie vládla v poměrně turbulentních časech. Pragmatická sankce vydaná jejím otcem ji sice určila jako následnici všech rakouských držav, svůj trůn ale musela obhájit, obrazně řečeno, s mečem v ruce. Našim zemím přinesla společně se svým synem spoustu nového a dobrého. Z jejích reforem vlastně žijeme dodnes. I proto jsme pro uvedení jejího pomníku vybrali originální a inovativní řešení a já jsem rád, že v Praze 6 bude zajímavé umělecké dílo – skutečná pocta panovnici, která české země přiblížila modernímu světu,“ uvedl k odhalení pomníku starosta Prahy 6 Ondřej Kolář.

 

Socha Marie Terezie stojí nedaleko stanice metra Hradčanská a zájemci se k ní mohou
dostat z tramvajové zastávky Prašný most, nebo i ze  zastávky Pražský hrad.

Pomník měří pět a půl metru a váží sedm tun. Soutěž na podobu pomníku vypsala městská část Prahy 6 už v roce 2013, o rok později byly vyhlášeny výsledky. Od počátku bylo zřejmé, že pomník by měl spíše vyjadřovat symbol vládkyně, ne realisticky ztvárnit slavnou panovnici. Vítězný návrh vytvořil sochař Jan Kovářík spolu s architektem Janem Proksou, který mimo jiné řešil statiku. Autoři společně zvolili bílou siluetu vladařky bez tváře. „Chtěli jsme vyzdvihnout čirou esenci toho, co je spojováno s velkou panovnicí: vznešená přítomnost, vysoké postavení a závažné společenské poslání. To vše v přísně tvarově redukovaném, avšak výstižném pojetí. Věřím, že jsme dosáhli nadčasového archetypu, který je schopen promlouvat k lidem v širších souvislostech,“ přibližuje autorský záměr Jan Kovářík. Dílo se muselo vylehčovat kvůli umístění nad podzemními garážemi, jádro sochy tak vyplňuje polystyren, slupka je vytvořena z takzvaného umělého kamene, s ochranným povrchovým nátěrem před graffiti. Stojí na podstavci z odlehčeného betonu.

Sochař Jan Kovářík (vlevo) a architekt Jan Proksa před pomníkem na snímku ČTK. Pomník Marie Terezie s chrámem sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pozadí.

Socha představuje výraznou uměleckou dominantu nejen samotného parku Marie Terezie, ale celého veřejného prostoru na Hradčanech poblíž tunelového komplexu Blanka. „Marie Terezie byla jedinou vládnoucí ženou na českém trůnu a na svou dobu poměrně moderní panovnicí. Jsem proto rád, že jsme projekt dotáhli do cíle a můžeme ji konečně široké veřejnosti připomenout jako pozoruhodnou osobnost a významnou historickou postavu,“ konstatoval místostarosta Prahy 6 pro kulturu Jan Lacina s tím, že projekt vznikal přes sedm let během tří volebních období. Městská část také spustila digitální vizualizaci pomníku a veřejnost si tak novou sochu může detailně prohlédnout na webu městské části Praha 6. Hlavními autory 3D vizualizace jsou bratři Michal Kotek a Martin Kotek.

Portrét Marie Terezie, zobrazující ji jako „první dámu Evropy“ ve vzácných šatech z paličkované brabantské krajky. Po její pravici je uherská koruna sv. Štěpána, česká koruna sv. Václava a rakouský arcivévodský klobouk jako symboly moci a důstojnosti Marie Terezie Habsburské. Obraz namaloval kolem roku 1752 Martin van Meytens. „Osobnost Marie Terezie si můžeme představovat jako pomyslnou figurku v politické hře tehdejší Evropy. Pomník tím získává edukativní rozměr, nutí lidi uvažovat, zamyslet se a třeba i zapátrat, kdo Marie Terezie byla, co za svého života učinila a jak ve skutečnosti vypadala,“ nabízí autor Jan Kovářík vícevrstevnatý pohled na své dílo.

♣♣♣

Městská část Prahy 6 také srdečně poděkovala hrabětihraběnce Arco-Zinneberg, potomkům Marie Terezie, kteří byli od počátku u záměru vytvoření sochy a sledovali i její tvorbu. Nelehká virová situace jim ale neumožnila se osobně oficiálního odhalení pomníku účastnit.
Natočili proto alespoň krátký vzkaz a pozdravy:

Pozdrav od potomků Marie Terezie při příležitosti odhalení její sochy
♣♣♣

Genealogická cesta od Marie Terezie, resp. od jejích rodičů
k manželům Arco-Zinneberg:

Karel VI. Habsburský
*1.10.1685 Vídeň † 20.10.1740 Vídeň
v letech 1703-1711 španělský král Karel III. a poté v letech 1711-1740
římský císař Karel VI., český král Karel II. a uherský král Karel III.
oo 23.4.1708 Hietzing
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbütelská
*28.8.1691 Brunšvik † 21.12.1750 Vídeň
Manželství trvalo už 8 let, když císařovna a česká královna Alžběta Kristýn porodila syna Leopolda Jana, který ale záhy zemřel (*13.4.1716 † 4.11.1716). Poté se manželům narodily 3 dcery: Nejstarší Marie Terezie (*1717 † 1780) měla 16 potomků, nejmladší Marie Amálie zemřela jako šestiletá (*5.4.1724 † 19.4.1730)  a prostřední Marie Anna (*14.9.1718 † 16.12.1744)  zemřela nedlouho po porodu jediné dcery, která se narodila a zemřela 6.10.1744 . Manžel Marie Anny byl Karel Alexander Lotrinský (*1712 † 1780), mladší bratr manžela Marie Terezie Františka Štěpána (*1708 † 1765). Obě sestry i oba bratři měli společného předka. Byl jím jejich pradědeček Ferdinand III. Habsburský (*1608 † 1657), císař a český král v letech 1637-1657. Zajímavé je, že prapraprarodiči bratří Lotrinských byli český zimní vzdorokrál Fridrich Falcký (*1596 † 1632) a jeho choť Alžběta (*1596 † 1622),
dcera anglického a skotského krále Jakuba I. (VI.) Stuarta.

♣♣♣

dcera
1. generace
Marie Terezie
Habsburská
*13.5.1717 Vídeň † 29.11.1780 Vídeň
1740-1780 česká a uherská královna
oo 12.2.1736 Vídeň
František I. Štěpán Lotrinský
*8.12.1708 Nancy † 18.8.1765 Innsbruck
1745-1765 římský císař
♣♣♣

Marie Terezie a František Štěpán  byli zakladatelé Habsbursko-Lotrinské dynastie
♣♣♣

František I. Štěpán Lotrinský a Marie Terezie Habsburská uprostřed své rozvětvené rodiny.
2. generace

arcivévoda a místodržící v Lombardii

Ferdinand Karel

Habsbursko-Lotrinský d´Este

*1745 † 1806
oo 15.10.1771 Milán
Marie Beatrice

princezna Modenská
*1750 † 1829

 

3. generace

arcivévodkyně

Marie Leopoldina
Rakouská-d´Este

*1776 † 1848
oo 14.11.1804 Mnichov

Ludwig hrabě
Arco-Zinneberg
*1773 † 1854

 

4. generace

Maximilian
hrabě Arco-Zinneberg

*1811 † 1885
oo 3.6.1833 Mnichov
Leopoldina
hraběnka z Waldburgu

*1811 † 1886

 

5. generace
Ludwig 
hrabě Arco-Zinneberg

*1840 † 1882
oo 10.2.1879 Praha
Josefina
princezna z Lobkowicz
*1853 † 1898

 

V létě 2003 se zpátky na původní místo vrátila jezdecká socha císaře Františka I. (viz vpravo a výše – vnuk Marie Terezie), umístěná v Krannerově fontáně na pražském Smetanově nábřeží. Pomník je považovaný za jednu z nejkrásnějších jezdeckých soch. Originál byl umístěn v lapidáriu Národního muzea, v rámci rekonstrukce byla do kašny umístěna novodobá kopie.

.

6. generace
hrabě
Josef Arco-Zinneberg

*1881 † 1924
oo 29.4.1907 Vídeň

Vilemina princezna z Auerspergu

*1884  † 1919

 

7. generace

hrabě

Ulrich Filip Arco-Zinneberg

*1917 † 1980

oo 26.9.1943 Niederalteich
hraběnka Maria Theresia

von Preysing-Lichtenegg-Moos
*1922 † 2003

 

8. generace

Riprand hrabě Arco-Zinneberg
*25.7.1955 Mnichov

2. generace

římský císař, český a uherský král

Leopold II.

Habsbursko-Lotrinský

*1747 † 1792

oo 5.8.1765 Innsbruck
Marie Luisa

infanta Španělská

*1745 † 1792

 

3. generace

římský císař, český a uherský král

František (II.) I.
Habsbursko-Lotrinský

*1768 † 1835

oo 19.9.1790 Vídeň
Marie Tereza princezna
Bourbonská z Obojí Sicílie
*1772 † 1807

 

4. generace

František Karel
arcivévoda Rakouský
*1802 † 1878

oo 4.11.1824 Vídeň
Sofie

princezna Bavorská
*1805 † 1872

 

5. generace

Karel Ludvík
arcivévoda Rakouský
*1833 † 1896
oo 21.10.1862 Benátky
Marie Annunciata princezna
Bourbonsko z Obojí Sicílie
*1843 † 1871

 

6. generace

arcivévoda
Otto Rakouský
*1865 † 1906

oo 2.1.1886
Drážďany

Marie Josefa
princezna

Saská
*1867 † 1944

.

7. generace

rakouský císař, český a uherský král
Karel I. (III.) Habsbursko-Lotrinský

*1887 † 1922

oo 21.10.1911 Schwarzau

Zita princezna Bourbonsko-Parmská

*1892 † 1989

 

8. generace

arcivévoda

Robert Rakouský
*1915 † 1996

oo 29.12.1953 Brou, Francie
princezna Margherita
Savojská z Aosty
*7.4.1930 Capodimonte

 

9. generace
Marie Beatrix arcivévodkyně Rakouská
*11.12.1954 Boulogne-sur-Seine

Manželé Riprand a Marie Beatrix se slavili svatbu 31.3.1980 v St. Martin am Inn a narodilo se jim šest dcer hraběnek z Arco-Zinnebergu. Všechny se sice narodily před rokem 1998, kdy se jejich rodiče stali majiteli hradu Vysoký Chlumec na Sedlčansku, ale část svého mládí určitě na tomto hradě, který byl založen na sklonku vlády jejich předka Karla IV., prožily. Už v roce 1474 hrad koupila Anna Švihovská z Rýzmberka († 1476) vdova po Janu I. Popelovi z Lobkowicz († 1470). Jak vyplývá z uvedeného rodokmenu i ti byli prostřednictvím Josefiny princezny z Lobkowicz (1853 † 1898) jejich předky.

9. a 10. generace
1) Anna Theresa Marie *1981 Mnichov oo 29.9.2018 Kloster Niederaltaich
Colin R. H. McKenzie *1976 New York

2) Margherita Ginevra *1983 Mnichov

3) Olympia Elena *4.1.1988 Mnichov  oo 17.10.2019 Neuilly
Jean-Christophe princ Napoléon *11.7.1986 St.Raphaël

4) Maximiliana Aimée *1990 Greenwich, Connecticut

5) Marie-Gabrielle Hilary *1992 Greenwich, Connecticut

6) Giorgiana Astrid  *1997 Greenwich, Connecticut

popisek popisek

♣♣♣

Marie Terezie v Čechách

Marie Terezie bývá často označována císařovnou, ale tou nikdy nebyla. Tento titul jí náležel jen jako manželce císaře. Svaté říši římské totiž nemohla vládnout žena. Marie Terezie byla “jen královnou”
Uherskou královnou byla Marie Terezie korunována 25.6.1741 v Bratislavě (Prešpurku). Velkolepá korunovace se konala v Dómu sv. Martina a po ní byla královna odvezena na korunovační pahorek u Dunaje. Podle tradice na koni vystoupila na pahorek a mávla mečem na čtyři světové strany. Tím složila přísahu na ochranu země.

V dubnu 1743 se Marie Terezie vypravila do Prahy, aby se zde nechala korunovat českou královnou. Přijížděla přes tradiční zastávku na zámku v Brandýse nad Labem a do Prahy dojela se svým manželem Františkem Josefem a a synem Josefem 29.4.1743. Čeští stavové holdovali Marii Terezii 11.5.1743 ve Vladislavském sále Pražského hradu a její korunovace se poté konala v neděli 12.5.1743. Obřad provedl olomoucký biskup Jakub Arnošt z Liechtenstein-Kastelkornu, pozdější salcburský arcibiskup. Korunovace se konala přesně jeden den před jejími 26. narozeninami. V českých dějinách to bylo poprvé a naposledy, kdy byla králem korunována žena.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
a sv. Karla Velikého
 karlovském chrámu

V době svého pobytu v Praze navštívila Marie Terezie také kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého v Praze na Karlově a klečíc před obrazem Panny Marie Karlovské, ochránkyně nastávajících matek, svěřila svůj rod pod její ochranu. Základní kámen tohoto kostela, který nechal postavit císař a král Karel IV.  k poctě svého předka ve 20. generaci Karla Velikého a ke cti svých rodičů Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, byl položen už v roce 1350. Hotový chrám vysvětil v den svátku Karla Velikého 28. 1. 1377  arcibiskup pražský Jan Očko z Vlašimi za účasti Karla IV. a jeho syna, pozdějšího krále Václava IV. Chrám byl zasvěcen sv. Karlu Velikému. Zakládající listinu, kterou vydal Karel IV., v roce 1352 potvrdil svou bulou papež Klement VII.  Lze připomenout, že Marie Terezie byla nejen Karlovou pozdější nástupkyní na českém trůnu, ale i jeho potomkem:
♣♣♣
1. generace:
římský císař a 11. český král Karel IV. Lucemburský *1316 † 1378
2. generace:
římský císař a 13. český král Zikmund Lucemburský *1368 † 1437
3. generace:
Alžběta Lucemburská *1409 † 1442
oo 14. římský císař a český král Albrecht II. Habsburský *1397 † 1439
4. generace:
Alžběta Habsburská *1436 † 1505
oo polský král Kazimír IV. Jagellonský *1427 † 1492
5. generace:
17.  český král Vladislav II. Jagellonský *1456 † 1516
6. generace:
Anna Jagellonská *1503 † 1547
oo Ferdinand I. Habsburský *1503 † 1564
římský císař a 19. český král

7. generace: 7. generace:
římský císař a 20. český král

Maxmilián II. Habsburský
*1527 †1572

oo 13.9.1548 Valladolid

Marie Španělská Habsburská
*1528 † 1603

 

8. generace

sestra císařů a králů Rudolfa II. a Matyáše
Anna Habsburská
*1549 † 1580

oo španělský král Filip II. Habsburský
*1527 † 1598

 

9. generace

Filip III. Habsburský Španělský

*1578 † 1621

oo Markéta Habsburský Štýrská

*1584 † 1611
dcera Karla II. Štýrského Habsburského

 

10. generace
infantka 

Marie Anna Španělská

*1606 † 1646

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

arcivévoda

Karel II. Štýrský Habsburský

*1540 † 1590

oo 26.8.1571 Vídeň

Marie Anna Bavorská
*1551 † 1608

 

8. generace:
římský císař a 23. český král
Ferdinand II. Habsburský 

*1578 † 1637

oo Marie Anna Bavorská

*1574 † 1616

 

 

 

 

 

 

 

 

9. generace:
císař a 24. český král
Ferdinand III. Habsburský

*1608 † 1657

manželé měli sňatek oo 20.2.1631 Vídni, z jejich vztahu se narodilo celkem 5 dětí a mezi nimi jako třetí:

10. a 11. generace
císař a 26. český král
Leopold I. Habsburský
*1640 † 1705

11. a 12. generace
císař a 28. český král
Karel VI. (II.) Habsburský
*1685 † 1740

12. a 13. generace
česká a uherská královna
Marie Terezie Habsburská
*1717 † 1780
oo František I. Štěpán Lotrinský
*1708 † 1765
římský císař, lotrinský vévoda

♣♣♣

Po více než měsíčním pobytu v Praze, během kterého se Marie Terezie zúčastnila i slavností k uctění
sv. Jana Nepomuckého, se odebrala přes Benešov, Tábor a České Budějovice zpět do Vídně.
♣♣♣

Zavedla ve své říši povinnou školní docházku i čísla popisná a za její vlády Pražský hrad získal svou dnešní stavební podobu.


Související klíčová slova

,



Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás