Šlechtické citáty:
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Pražský pomník Marie Terezie
21. 10. 2020 | Redakce |
POMNÍK MARIE TEREZIE U PRAŽSKÉHO HRADU
Park Marie Terezie nedaleko Pražského hradu získal v úterý 20.10.2020 svou dominantu. Zástupci městské části Prahy 6 zde slavnostně odhalili pomník první a jediné české vládnoucí královny, rakouské arcivévodkyně a uherské královny Marie Terezie. Její otec, římský císař a český král Karel VI. Habsburský zemřel přesně před 280 lety 20.10.1740 a vlády nad říší se ten den ujala jeho nejstarší dcera Marie Terezie.
Stala se panovnicí habsburské monarchie, která jako personální unie vznikla už v roce 1526, když byl přímý předek Marie Terezie v 10 generaci rakouský arcivévoda Ferdinand I. Habsburský (*1503 † 1564), ovládající doposud jen dědičné habsburské země, zvolen 23. října českým králem a 16. prosince v Bratislavě i uherským králem. Habsburkům se poté postupně podařilo soustátí integrovat a vytvořit centralizovanou správu.
Když poté v roce 1804 vnuk Marie Terezie František II. přijal jako František I. jím vytvořený nový dědičný titul rakouského císaře, stal se stát, který dosud nenesl žádný oficiální název a byl prostě nazýván habsburskou monarchií, Rakouským císařstvím. Titul římského císaře si František ponechal ještě 2 roky, ale 6.8.1806 se ho vzdal a Svatou říši římskou po její bezmála tisícileté existenci prohlásil za rozpuštěnou. Rakouské císařství poté žilo pod svým názvem až do rakousko-uherského vyrovnání v roce 1867 a vzniku Rakouska-Uherska. existujícího poté až do roku 1918.
Marie Terezie jako asi 11 letá (1728) | Marie Terezie asi v letech 1736-1740 |
„Marie Terezie vládla v poměrně turbulentních časech. Pragmatická sankce vydaná jejím otcem ji sice určila jako následnici všech rakouských držav, svůj trůn ale musela obhájit, obrazně řečeno, s mečem v ruce. Našim zemím přinesla společně se svým synem spoustu nového a dobrého. Z jejích reforem vlastně žijeme dodnes. I proto jsme pro uvedení jejího pomníku vybrali originální a inovativní řešení a já jsem rád, že v Praze 6 bude zajímavé umělecké dílo – skutečná pocta panovnici, která české země přiblížila modernímu světu,“ uvedl k odhalení pomníku starosta Prahy 6 Ondřej Kolář.
Socha Marie Terezie stojí nedaleko stanice metra Hradčanská a zájemci se k ní mohou dostat z tramvajové zastávky Prašný most, nebo i ze zastávky Pražský hrad. |
Pomník měří pět a půl metru a váží sedm tun. Soutěž na podobu pomníku vypsala městská část Prahy 6 už v roce 2013, o rok později byly vyhlášeny výsledky. Od počátku bylo zřejmé, že pomník by měl spíše vyjadřovat symbol vládkyně, ne realisticky ztvárnit slavnou panovnici. Vítězný návrh vytvořil sochař Jan Kovářík spolu s architektem Janem Proksou, který mimo jiné řešil statiku. Autoři společně zvolili bílou siluetu vladařky bez tváře. „Chtěli jsme vyzdvihnout čirou esenci toho, co je spojováno s velkou panovnicí: vznešená přítomnost, vysoké postavení a závažné společenské poslání. To vše v přísně tvarově redukovaném, avšak výstižném pojetí. Věřím, že jsme dosáhli nadčasového archetypu, který je schopen promlouvat k lidem v širších souvislostech,“ přibližuje autorský záměr Jan Kovářík. Dílo se muselo vylehčovat kvůli umístění nad podzemními garážemi, jádro sochy tak vyplňuje polystyren, slupka je vytvořena z takzvaného umělého kamene, s ochranným povrchovým nátěrem před graffiti. Stojí na podstavci z odlehčeného betonu.
Sochař Jan Kovářík (vlevo) a architekt Jan Proksa před pomníkem na snímku ČTK. | Pomník Marie Terezie s chrámem sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pozadí. |
Socha představuje výraznou uměleckou dominantu nejen samotného parku Marie Terezie, ale celého veřejného prostoru na Hradčanech poblíž tunelového komplexu Blanka. „Marie Terezie byla jedinou vládnoucí ženou na českém trůnu a na svou dobu poměrně moderní panovnicí. Jsem proto rád, že jsme projekt dotáhli do cíle a můžeme ji konečně široké veřejnosti připomenout jako pozoruhodnou osobnost a významnou historickou postavu,“ konstatoval místostarosta Prahy 6 pro kulturu Jan Lacina s tím, že projekt vznikal přes sedm let během tří volebních období. Městská část také spustila digitální vizualizaci pomníku a veřejnost si tak novou sochu může detailně prohlédnout na webu městské části Praha 6. Hlavními autory 3D vizualizace jsou bratři Michal Kotek a Martin Kotek.
♣♣♣
Městská část Prahy 6 také srdečně poděkovala hraběti a hraběnce Arco-Zinneberg, potomkům Marie Terezie, kteří byli od počátku u záměru vytvoření sochy a sledovali i její tvorbu. Nelehká virová situace jim ale neumožnila se osobně oficiálního odhalení pomníku účastnit.
Natočili proto alespoň krátký vzkaz a pozdravy:
Pozdrav od potomků Marie Terezie při příležitosti odhalení její sochy |
♣♣♣ |
Genealogická cesta od Marie Terezie, resp. od jejích rodičů
k manželům Arco-Zinneberg:
Karel VI. Habsburský *1.10.1685 Vídeň † 20.10.1740 Vídeň v letech 1703-1711 španělský král Karel III. a poté v letech 1711-1740 římský císař Karel VI., český král Karel II. a uherský král Karel III. oo 23.4.1708 Hietzing |
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbütelská *28.8.1691 Brunšvik † 21.12.1750 Vídeň Manželství trvalo už 8 let, když císařovna a česká královna Alžběta Kristýn porodila syna Leopolda Jana, který ale záhy zemřel (*13.4.1716 † 4.11.1716). Poté se manželům narodily 3 dcery: Nejstarší Marie Terezie (*1717 † 1780) měla 16 potomků, nejmladší Marie Amálie zemřela jako šestiletá (*5.4.1724 † 19.4.1730) a prostřední Marie Anna (*14.9.1718 † 16.12.1744) zemřela nedlouho po porodu jediné dcery, která se narodila a zemřela 6.10.1744 . Manžel Marie Anny byl Karel Alexander Lotrinský (*1712 † 1780), mladší bratr manžela Marie Terezie Františka Štěpána (*1708 † 1765). Obě sestry i oba bratři měli společného předka. Byl jím jejich pradědeček Ferdinand III. Habsburský (*1608 † 1657), císař a český král v letech 1637-1657. Zajímavé je, že prapraprarodiči bratří Lotrinských byli český zimní vzdorokrál Fridrich Falcký (*1596 † 1632) a jeho choť Alžběta (*1596 † 1622), dcera anglického a skotského krále Jakuba I. (VI.) Stuarta. |
♣♣♣
dcera
1. generace
Marie Terezie Habsburská
*13.5.1717 Vídeň † 29.11.1780 Vídeň
1740-1780 česká a uherská královna
oo 12.2.1736 Vídeň
František I. Štěpán Lotrinský
*8.12.1708 Nancy † 18.8.1765 Innsbruck
1745-1765 římský císař
♣♣♣
Marie Terezie a František Štěpán byli zakladatelé Habsbursko-Lotrinské dynastie
♣♣♣
František I. Štěpán Lotrinský a Marie Terezie Habsburská uprostřed své rozvětvené rodiny. |
2. generace
arcivévoda a místodržící v Lombardii Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský d´Este *1745 † 1806 princezna Modenská
3. generace arcivévodkyně Marie Leopoldina *1776 † 1848 Ludwig hrabě
4. generace Maximilian *1811 † 1885 *1811 † 1886
5. generace *1840 † 1882
V létě 2003 se zpátky na původní místo vrátila jezdecká socha císaře Františka I. (viz vpravo a výše – vnuk Marie Terezie), umístěná v Krannerově fontáně na pražském Smetanově nábřeží. Pomník je považovaný za jednu z nejkrásnějších jezdeckých soch. Originál byl umístěn v lapidáriu Národního muzea, v rámci rekonstrukce byla do kašny umístěna novodobá kopie. . 6. generace *1881 † 1924 Vilemina princezna z Auerspergu *1884 † 1919
7. generace hrabě Ulrich Filip Arco-Zinneberg *1917 † 1980 oo 26.9.1943 Niederalteich von Preysing-Lichtenegg-Moos
8. generace Riprand hrabě Arco-Zinneberg |
2. generace
římský císař, český a uherský král Leopold II. Habsbursko-Lotrinský *1747 † 1792 oo 5.8.1765 Innsbruck infanta Španělská *1745 † 1792
3. generace římský císař, český a uherský král František (II.) I. *1768 † 1835 oo 19.9.1790 Vídeň
4. generace František Karel oo 4.11.1824 Vídeň princezna Bavorská
5. generace Karel Ludvík
6. generace arcivévoda oo 2.1.1886 Marie Josefa Saská . 7. generace rakouský císař, český a uherský král *1887 † 1922 oo 21.10.1911 Schwarzau Zita princezna Bourbonsko-Parmská *1892 † 1989
8. generace arcivévoda Robert Rakouský oo 29.12.1953 Brou, Francie
9. generace |
Manželé Riprand a Marie Beatrix se slavili svatbu 31.3.1980 v St. Martin am Inn a narodilo se jim šest dcer hraběnek z Arco-Zinnebergu. Všechny se sice narodily před rokem 1998, kdy se jejich rodiče stali majiteli hradu Vysoký Chlumec na Sedlčansku, ale část svého mládí určitě na tomto hradě, který byl založen na sklonku vlády jejich předka Karla IV., prožily. Už v roce 1474 hrad koupila Anna Švihovská z Rýzmberka († 1476) vdova po Janu I. Popelovi z Lobkowicz († 1470). Jak vyplývá z uvedeného rodokmenu i ti byli prostřednictvím Josefiny princezny z Lobkowicz (1853 † 1898) jejich předky.
9. a 10. generace |
1) Anna Theresa Marie *1981 Mnichov oo 29.9.2018 Kloster Niederaltaich Colin R. H. McKenzie *1976 New York 2) Margherita Ginevra *1983 Mnichov 3) Olympia Elena *4.1.1988 Mnichov oo 17.10.2019 Neuilly 4) Maximiliana Aimée *1990 Greenwich, Connecticut 5) Marie-Gabrielle Hilary *1992 Greenwich, Connecticut 6) Giorgiana Astrid *1997 Greenwich, Connecticut |
popisek | popisek |
♣♣♣
Marie Terezie v Čechách
Marie Terezie bývá často označována císařovnou, ale tou nikdy nebyla. Tento titul jí náležel jen jako manželce císaře. Svaté říši římské totiž nemohla vládnout žena. Marie Terezie byla “jen královnou”
Uherskou královnou byla Marie Terezie korunována 25.6.1741 v Bratislavě (Prešpurku). Velkolepá korunovace se konala v Dómu sv. Martina a po ní byla královna odvezena na korunovační pahorek u Dunaje. Podle tradice na koni vystoupila na pahorek a mávla mečem na čtyři světové strany. Tím složila přísahu na ochranu země.
V dubnu 1743 se Marie Terezie vypravila do Prahy, aby se zde nechala korunovat českou královnou. Přijížděla přes tradiční zastávku na zámku v Brandýse nad Labem a do Prahy dojela se svým manželem Františkem Josefem a a synem Josefem 29.4.1743. Čeští stavové holdovali Marii Terezii 11.5.1743 ve Vladislavském sále Pražského hradu a její korunovace se poté konala v neděli 12.5.1743. Obřad provedl olomoucký biskup Jakub Arnošt z Liechtenstein-Kastelkornu, pozdější salcburský arcibiskup. Korunovace se konala přesně jeden den před jejími 26. narozeninami. V českých dějinách to bylo poprvé a naposledy, kdy byla králem korunována žena.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého |
karlovském chrámu |
V době svého pobytu v Praze navštívila Marie Terezie také kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého v Praze na Karlově a klečíc před obrazem Panny Marie Karlovské, ochránkyně nastávajících matek, svěřila svůj rod pod její ochranu. Základní kámen tohoto kostela, který nechal postavit císař a král Karel IV. k poctě svého předka ve 20. generaci Karla Velikého a ke cti svých rodičů Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, byl položen už v roce 1350. Hotový chrám vysvětil v den svátku Karla Velikého 28. 1. 1377 arcibiskup pražský Jan Očko z Vlašimi za účasti Karla IV. a jeho syna, pozdějšího krále Václava IV. Chrám byl zasvěcen sv. Karlu Velikému. Zakládající listinu, kterou vydal Karel IV., v roce 1352 potvrdil svou bulou papež Klement VII. Lze připomenout, že Marie Terezie byla nejen Karlovou pozdější nástupkyní na českém trůnu, ale i jeho potomkem:
♣♣♣
1. generace:
římský císař a 11. český král Karel IV. Lucemburský *1316 † 1378
2. generace:
římský císař a 13. český král Zikmund Lucemburský *1368 † 1437
3. generace:
Alžběta Lucemburská *1409 † 1442
oo 14. římský císař a český král Albrecht II. Habsburský *1397 † 1439
4. generace:
Alžběta Habsburská *1436 † 1505
oo polský král Kazimír IV. Jagellonský *1427 † 1492
5. generace:
17. český král Vladislav II. Jagellonský *1456 † 1516
6. generace:
Anna Jagellonská *1503 † 1547
oo Ferdinand I. Habsburský *1503 † 1564
římský císař a 19. český král
7. generace: | 7. generace: | |
římský císař a 20. český král
Maxmilián II. Habsburský oo 13.9.1548 Valladolid Marie Španělská Habsburská
8. generace sestra císařů a králů Rudolfa II. a Matyáše oo španělský král Filip II. Habsburský
9. generace Filip III. Habsburský Španělský *1578 † 1621 oo Markéta Habsburský Štýrská *1584 † 1611
10. generace Marie Anna Španělská *1606 † 1646 |
|
arcivévoda
Karel II. Štýrský Habsburský *1540 † 1590 oo 26.8.1571 Vídeň Marie Anna Bavorská
8. generace: *1578 † 1637 oo Marie Anna Bavorská *1574 † 1616
9. generace: *1608 † 1657 |
manželé měli sňatek oo 20.2.1631 Vídni, z jejich vztahu se narodilo celkem 5 dětí a mezi nimi jako třetí:
10. a 11. generace
císař a 26. český král
Leopold I. Habsburský
*1640 † 1705
11. a 12. generace
císař a 28. český král
Karel VI. (II.) Habsburský
*1685 † 1740
12. a 13. generace
česká a uherská královna
Marie Terezie Habsburská
*1717 † 1780
oo František I. Štěpán Lotrinský
*1708 † 1765
římský císař, lotrinský vévoda
♣♣♣
Po více než měsíčním pobytu v Praze, během kterého se Marie Terezie zúčastnila i slavností k uctění
sv. Jana Nepomuckého, se odebrala přes Benešov, Tábor a České Budějovice zpět do Vídně.
♣♣♣
Zavedla ve své říši povinnou školní docházku i čísla popisná a za její vlády Pražský hrad získal svou dnešní stavební podobu.