Šlechtické citáty:
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Ocenění:
Polozapomenutá kaple
2. 11. 2024 | Huláková, Lenka |
Polozapomenutá kaple
hrobka Czerninů a Waldsteinů
Ve dnech kolem Dušiček, kdy více než jindy vzpomínáme na ty, kteří nás předešli na věčnost, alespoň v duchu bloudím vždy po místech, kde odpočívají moji blízcí. Zastavím se tak i u hrobu na starém šťáhlavském hřbitově a pohlédnu na tamní kapli, na kterou pohlížely při pohřbech celé generace mých předků. Stojí tu už přes dvě staletí!
♣♣♣

Jan Vojtěch
Pohřební kaple Povýšení svatého Kříže je klasicistní stavba s barokními prvky na Starém hřbitově ve Šťáhlavech v okrese Plzeň-město. Nachází se ve východní části hřbitova, obehnaného ohradní zdí s branou a brankou. V minulosti sloužila jako rodová hrobka majitelů šťáhlavského panství – Czerninů z Chudenic a Waldstein-Wartenbergů. Budova je památkově chráněná a je v majetku obce. V knize „Šťáhlavy pohled do historie“ se lze dočíst, že kapli Povýšení sv. Kříže v roce 1810 nechal postavit hrabě Jan Vojtěch Czernin z Chudenic (*1746 † 1816), tehdejší majitel šťáhlavského panství; stavitelem byl Antonín Pichler, autorem dřevěného oltáře a pískovcového náhrobku Ignác Michal Platzer (*1757 † 1826).
![]() |
||
| Čelní vchod do kaple. | Pohřební kaple Povýšení sv. Kříže. |
Do osmiboké hřbitovní kaple byla hned v roce 1810 uložena ve svých 64 letech první manželka Vojtěcha Czernina Josefina (Maria Theresia) rozená Thun-Hohensteinová (*1746 † 1810). On sám ji následoval o šest let později ve svých 70 letech, aniž se dočkal potomka ve svém druhém manželství s o 40 let mladší Eleonorou z Hackelbergu (*1786 † 1858).
![]() |
| Pohřební kaple Povýšení sv. Kříže ve Šťáhlavách – náhrobek Jana Vojtěcha Czernina. (A. Podlahaː Soupis památek historických a uměleckých Politický okres Rokycanský, 1900). |
♣♣♣
Šťáhlavské panství pak přešlo do majetku mnichovohradišťské větve hraběcího rodu Waldstein-Wartenbergů a ke dvěma czerninským rakvím přibylo během let pět waldsteinských:
roku 1819 – Tekla, 7 týdenní dcera Kristiána Vincence hraběte Waldstein-Wartenberga (*1794 † 1858) (*1794 † 1858) a jeho choti Marie Františky hraběnky z Thun-Hohensteinu (*1793 † 1861)
roku 1894 – Františka Johanna z Thun-Hohensteinu (*1852 † 1894), 1. manželka Arnošta Karla hraběte z Waldstein-Wartenberga (*1849 † 1913), vnuka Kristiána Vincence
roku 1901 – Josefina hraběnka z Rumerskirchu (*1848 † 1901), 2. manželka Arnošta Karla hraběte z Waldstein-Wartenberga (*1849 † 1913)
roku 1913 – Arnošt Karel hrabě Waldstein-Wartenberg (*1849 † 1913); zemřel 27.6.1913 na ostrově Veliki Brijun (Brioni) v Jaderském moři
roku 1956 – Marie hraběnka z Rumerskirchu (*1852 † 1955), mladší sestra Josefiny, 3. manželka Arnošta Karla hraběte z Waldstein-Wartenberga (*1849 † 1913)
♣♣♣
V linii po mladším bratru Arnošta Karla, Adolfu Arnoštovi (*1868 † 1930) zůstali Waldsteinové ve Šťáhlavech ještě po další dvě generace, než byli v roce 1945 po skončení druhé světové války odsunuti. Hřbitovní kaple zůstala na dlouhá léta nenavštěvována a takřka zapomenuta.
![]() |
| Pohřební kaple Povýšení sv. Kříže ve Šťáhlavách je na obrázku vpravo nahoře. |
Šťáhlavští ale nezapomněli. Po zvelebení blízkého zámku Kozel a opravě kostela sv. Vojtěcha s památnými varhany došlo i na starou kapli. S pomocí dotace Ministerstva kultury bylo vyřešeno odvodnění základů, nachystána elektrická přípojka a v loňském roce provedeny práce na opravě střešní krytiny. Opravy interiérů vyžadují ještě mnohonásobné investice, proto jsou zatím v přípravné fázi. Snad se během příštích let tato zajímavá sakrální památka dočká znovu zasloužené pozornosti.

Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad
Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů


