Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“ Zobrazit celý citát »

Sedisvakance






PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.


OCENĚNÍ OD POTOMKA ČESKÝCH KRÁLŮ

česky


česky

deutsch


deutsch



Paměť národa – 25 let od založení

20. 9. 2026 | Drocár Jan |

Paměť národa – 25 let od založení

Ve Valdštejnské zahradě sídla Senátu se ve středu 16.9.2026, na svátek české patronky sv. Ludmily pod záštitou předsedy Miloš Vystrčil uskutečnily oslavy 25 let existence Paměť národa.
Návštěvníci si mohli užít bohatý program s řadou vystupujících – Davidem Kollerem, Jaroslavem Hutkou, Vladimírem Mertou, podcasty Dobrovský & Šídlo, Hlasy Paměti či s mnoha pamětníky.

SENÁTNÍ ZÁBĚRY ZE SETKÁNÍ S PÍSNÍ JAROSLAVA HUTKY – NÁMĚŠŤ
Ve Valdštejnské zahradě sídla Senátu se ve středu 16.9.2026, na svátek české patronky sv. Ludmily pod záštitou předsedy Miloš Vystrčil uskutečnily oslavy 25 let existence Paměť národa. Návštěvníci si mohli užít bohatý program s řadou vystupujících – Davidem Kollerem, Jaroslavem Hutkou, Vladimírem Mertou, podcasty Dobrovský & Šídlo, Hlasy Paměti či s mnoha pamětníky.

♣♣♣

V mezinárodním archivu Paměť národa (který spravuje organizace Post Bellum) se nacházejí vzpomínky desítek příslušníků české zemské šlechty. Tito pamětníci ve svých svědectvích nejčastěji popisují nacistickou perzekuci, nucenou emigraci po únoru 1948, komunistické lágry či vězení, konfiskace majetku a následný návrat či restituce po roce 1989.
Mezi nejvýznamnější šlechtice, jejichž podrobná svědectví v archivu Paměť národa najdete, patří:
Karel Schwarzenberg (*1937 † 2023)
– Kníže z orlické větve rodiny, kancléř Václava Havla a exministr zahraničí, který vzpomínal na exil a podporu československého disentu.
František Kinsky (*1947)
– Hrabě z kostelecké větve rodiny, starosta Kostelce nad Orlicí a známý průvodce televizním dokumentárním cyklem Modrá krev.
Hana Lobkowiczová (*1927 † 2022)
– Příslušnice mělnicko-hořínské větve, která detailně popsala perzekuci rodu po únoru 1948 a život v těžkých podmínkách totality.
Antonín Bořek-Dohalský (*1944 † 2017)
– Hrabě z tradičního českého rodu, jehož rodina byla tvrdě pronásledována jak nacisty (strýcové zahynuli v koncentračních táborech), tak později komunisty.
Jan Podstatzky-Lichtenstein (*1937)
– Hrabě, který vzpomínal na dětství na zámku ve Velkém Meziříčí, nucený odchod do exilu, spolupráci s Ottou von Habsburgem i porevoluční návrat domů.
Jiří Sternberg (*1968)
– Současný správce hradu Český Šternberk, který reflektuje osudy své rodiny (především otce Zdeňka Sternberga) a jejich sepětí s rodovým sídlem.

ZÁBĚRY PAMĚTI NÁRODA ZE SETKÁNÍ
Když jsme v Paměti národa začínali připravovat oslavu 25 let, tušili jsme, že to bude velká věc. Ale že z toho nakonec vznikne den plný tolika lidí, energie a silných momentů, to jsme možná nečekali.  Začali jsme konferencí Za svobodu! v Senátu, kde jsme společně mluvili o svobodě, paměti a o tom, proč je důležité znát naši minulost. A pak jsme se přesunuli do Valdštejnské zahrady na Festival Paměti národa. Odpoledne, které bylo především o setkávání, příbězích a oslavě všeho, co se nám za 25 let podařilo. Součástí dne bylo i představení nového AI asistenta Paměti národa, který otevírá cestu k desetitisícům hodin svědectví pamětníků úplně novým způsobem. Budeme rádi, když si ho také vyzkoušíte, odkaz naleznete v komentářích. Na realizaci celého dne se podílela spousta lidí, kterým bychom chtěli moc poděkovat. Především Senát Parlamentu ČR, Antonínovo pekařství, Zrno zrnko, Pivovar Ferdinand, Start Production, kafé Jura a mnoha dalším. Velké díky patří také vám všem, kteří jste dorazili a byli v tom s námi.

♣♣♣

V archivu Paměti národa lze dohledat i svědectví dalších členů rodů jako jsou Czerninové, Kolowratové, Colloredové, Hildprandtové, Bubnové z Litic či Dlauhoweští. Příběhy těchto šlechticů jsou často provázány s tzv. Deklaracemi české šlechty z let 1938 a 1939, v nichž se tito aristokraté otevřeně přihlásili k českému národu a věrnosti republice navzdory nacistické hrozbě.

 





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2026  |  O nás