Navigace webu publicistika:

Navigace webu dokumentace:

Vyhledávání:

Motto:

Plevel v českém právním řádu, aneb Lex Schwarzenberg

V Poslanecké sněmovně se 26.6.2024 konal na dané téma
kulatý stůl.

♣♣♣

Lex Schwarzenberg je neformální název zákona č. 143/1947 Sb., o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou. V československých právních dějinách se jedná o výjimečný případ zákona namířeného proti jedinému občanovi státu a porušující tradičních právní principy.

Lex Schwarzenberg dopadl na rodinu, která byla loajální Československému státu. Spolufinancovala výstavbu československého opevnění a štědře finančně podporovala exilovou vládu v Londýně. Poválečná nucená správa uvalená československým státem a následné znárodnění celého majetku bez náhrady tak svědčí o značném demokratickém deficitu tehdejšího státu a je legitimní, pokud se touto stále platnou normou budeme zabývat na půdě Poslanecké sněmovny.

♣♣♣

Z tiskové zprávy:

Nepoužívané či zastaralé právní normy z éry socialismu, ale i ty porevoluční by měly být definitivně odstraněny z české legislativy.

♣♣♣

Pod názvem Plevel v českém právním řádu, aneb Lex Schwarzenberg se ve středu 26.6.2024 na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR uskutečnil kulatý stůl za účasti politiků, šlechticů a odborníků z akademické a právní sféry. Diskutovali o stále platných, avšak již zcela zbytečných zákonech.​

Zleva kolem stolu: potomek hlubocké větve rodu Schwarzenbergů Adam Pezold, evropský pověřený žalobce JUDr. Adam Bašný, ředitel Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Prof. PhDr. Václav Hořčička, Ph.D., poslanec PSP ČR Mgr. Aleš Dufek, poslankyně PSP ČR Mgr. Nina Nováková a předseda Nejvyššího správního soudu JUDr. Karel Šimka, Ph.D.

 „Aby z našich dětí vyrostli svobodní občané, je třeba předávat jim nepřekroucený obraz našich dějin a rozvíjet úroveň jejich právního vědomí. Právní řád je složitá a citlivá architektura. Její stabilitu narušuje zátěž zbytečných zákonů. Z čisté a průzračné architektury se stává chaotická ruina, když tvůrci zákonů ztratí vůli po trvalém usilování o spravedlnost“, řekla poslankyně Mgr. Nina Nováková, iniciátorka diskusního fóra, které zaštítil místopředseda ústavně právního výboru PSP Mgr. Aleš Dufek a které se poprvé pozastavilo nad zákonem č. 143/1947 Sb., kterým ČSR vyvlastnila majetek schwarzenberské primogenitury, hlubocké větve rodu, a který jako předzvěst nadcházející
komunistické totality od roku 1947, resp. od 1948 dodnes trčí v českém právním řádu.

„Tento kulatý stůl byl počátek série zamyšlení nad kvalitou normotvorby v současné době. Lex Schwarzenberg je zářným příkladem nevhodnosti řešit zákonem jediný, nikoliv obecný problém“, uvedl poslanec Mgr. Aleš Dufek, místopředseda ústavně právního výboru.

♣♣♣

„Kulatý stůl byl zajímavým setkáním nad kuriózní normou, která založila velkou nespravedlivost“, sdělil v diskuzi u kulatého stolu prof. PhDr. Václav Horčička, Ph.D.  S celou jeho přednáškou je možné se seznámit zde dole:

Prof. PhDr. Václav Horčička, Ph.D. je ředitelem Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Hlavními obory jeho profesního zájmu jsou nejnovější světové dějiny se zaměřením na historii první světové války, a transatlantické vztahy ve 20. století. Badatelsky se věnuje také historii středoevropských elit, zejména šlechty, ve 20. století. Je autorem či spoluautorem mnoha odborných publikací.

♣♣♣

♣♣♣

„Právě dnešní, v mnoha oblastech kritická doba vyžaduje schopnost a odvahu pojmenovávat věci pravými jmény. Lex Schwarzenberg byl nejen právním paskvilem, ale především zlovolným porušením základních hodnot a právních principů již v době tzv. třetí republiky. Dnes a stále musíme usilovat o vytváření a obranu demokratického právního státu. I náš doktrinální a prakticky interpretační postoj k Lex Schwarzenberg je součástí boje o právní stát“, doplnil JUDr. Adam Bašný.

♣♣♣

„Lex Schwarzenberg je takový zombie. Živý a mrtvý současně. Mrtvý je v tom, že v období, kdy byl schválen, tedy v roce 1947, byl v zásadě naplněn. Ale živý je v tom, že vytvořil nějaké majetkoprávní poměry, které dodnes přetrvávají a jsou minimálně pro ty původní vlastníky nespravedlivé”, popisuje své vnímání kontroverzního zákona soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Karel Šimka, Ph.D.

Adam z Petzoldu (von Pezolld)  a jeho tlumočnice připravená v případě potřeby pomoci s překladem. Pomoc však  nebyla potřeba, prostřednictvím svých předků potomek sv. Ludmily, Přemyslovců, Karla IV. ale i Karla Velikého, zvládl svůj příspěvek téměř bezchybnou češtinou.

Lex Schwarzenberg byl zaměřen na jediného člověka, Adolfa Schwarzenberga (*1890 † 1950). Na snímku je 10. panující kníže Schwarzenberg a 8. vévoda krumlovský s manželkou Hildou rozenou princeznou z Luxemburgu (*1897 † 1979), dcerou lucemburského velkovévody Viléma.

Po smrti bezdětného Adolfa se podle jeho závěti stal v roce 1950 dědicem majetku jeho bratranec  Jindřich (*1903 † 1965), kterého již 7.8.1940 adoptoval a který také získal titul 9. vévody krumlovského. v roce 1960 adoptoval  který byl ale také bezdětný.  Naopak hlavou rodu a také 11. panujícím knížetem hlubocké primogenitury se stal Jindřichův starší bratr Josef III. (*1900 † 1979). Poprvé se tak v historii rodu oddělil titul vládnoucího knížete a titul vévody krumlovského. Josef III. byl bezdětný a Jindřich měl dceru Alžbětu a tak hlubocká větev zůstala bez mužských potomkù. Proto Jindřich v roce 1960 adoptoval Karla VII. z orlické větve rodu, který se pak po jeho smrti stal 10. (celkově 17.) schwarzenberským vévodou krumlovským a po smrti Josefa III. v roce 1979 i hlavou hlubocké větve rodu a tak i 12. panujícím knížetem Schwarzenbergem. Po smrti svého otce v roce 1986 se stal také hlavou orlické sekundogenitury. V jeho osobě se tak opět po téměř 200 letech personálně spojila hlubocko-krumlovská a orlická větev rodu.

Na snímku je schwarzenberská princezna Alžběta provdaná von Petzoldová a její rodiče: 9. vévoda krumlovský Jindřich princ Schwarzenberg (*1903 † 1965) a jeho manželka Eleonora hraběnka ze Stolberg-Stolbergu (*1920 † 1994).

♣♣♣

Zákon o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwsarzenbergů na zemi Českou.

Zákon vyšel ve Sbírce zákonů a nařízení republiky Československé 13. srpna 1947

♣♣♣

Podpisy navrhovatelů zákona

♣♣♣

Lex Schwarzenberg

Zákonu o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou z roku 1947, obecně nazývaného Lex Schwarzenberg se v televizním cyklu Historie.cs z 8. října 2009 věnují publicista Jan Ziegler (JZ), historik Zdeněk Bezecný (ZB) z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity a historik Michal Pehr (MP) z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd.

♣♣♣

Jan Drocár, 29. 6. 2024

e-mail: sefredaktor@historickaslechta.cz

Všechny články autora