Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Přesto, že se první republika ke své vlastní aristokracii nezachovala dobře, šlechta se ke své zemi zády neobrátila. Naopak, když byla vlast v ohrožení reagovala čestně a statečně. Tři deklarace, kterými rody české zemské šlechty reagovaly na hrozící nebezpečí německého nacismu v letech 1938 a 1939, jsou toho výmluvným dokladem. První deklarací bylo „Prohlášení členů starých českých rodů k nedotknutelnosti území Českého státu“, které bylo 17.9.1938 předneseno prezidentovi republiky Edvardu Benešovi. “ Zobrazit celý citát »

První šlechtická deklarace ze 17.9.1938



Koronaviru podlehla neteř poslední české královny Zity

29. 3. 2020 | Jan Drocár |

Koronaviru podlehla neteř poslední české královny Zity

Princezna Marie Tereza Bourbonsko-Parmská podlehla ve čtvrtek 26.3.2020 ve svých 86 letech koronaviru. Stala se tak první obětí šlechtického původu, která přišla o život po boji s obávaným COVID-19. Následkům koronaviru podlehla v Paříži. Ještě před deseti dny byla ve výborném zdravotním stavu a pečovala o své dvě sestry a zřejmě se nakazila od zdravotní sestry, která jí s péči pomáhala. Smutnou zprávu oznámil nejmladší sourozenec princ Sixtus Enricque Bourbon Parma.

Marie Tereza Bourbon-Parma. Marie Tereza Bourbon-Parma.
 
 Marie Tereza a její bratr Karel Hugo. Marie Tereza a její synovec Karel Xaver.
Marie Tereza se svými nejbližšími, syny bratra Huga Carlose. Starší synovec Carlos Javier s manželkou Cecílií stojí vlevo a mladší synovec Jaime Bernardo s manželkou Viktorií vpravo.

Marie Tereza se narodila 28.7.1933 v Paříži. Její otec byl titulární vévoda z Parmy a Piacenzy a karlistický pretendent na španělský trůn Francesco Saverio (Xavier) vévoda Bourbonsko-Parmský (*1889
† 1997). Matka byla Madeleine z rodu Bourbon-Busset (*1898 † 1984). Během německé okupace Francie byl otec nacisty zatčen a později deportován do koncentračního tábora Dachau.

Otec Marie Terezy Xavier Bourbon-Parma Matka Marie Terezy Madeleine Bourbon-Busset
Rodiče Marie Terezy a její mladší sestra  Maria de las Nieves na snímku z roku  1970.

Dědečkem Marie Terezy z otcovy strany byl poslední vládnoucí vévoda v Parmě, Piacenze a Guastalle a hlava parmské větve Bourbonské dynastie Robert I.  Ze dvou manželství měl celkem 24 potomků a jedním z nich byla i česká královna Zita Bourbonsko-Parmská (*1892 † 1989), manželka posledního rakouského císaře a českého krále Karla I. (III.) Habsbursko-Lotrinského (*17.8.1887 † 1.4.1922). Marie Tereza tak byla neteří Zity.

Otec byl nápomocen snahám o separátní mír

Otec Marie Terezy Xavier (*1889 † 1997) a jeho starší bratr Sixtus (*1886 † 1934) byli za první světové války prostředníky neúspěšného pokusu svého švagra Karla I. (III.) o mírové ukončení války. S bratry se Karel a Zita setkali 22.3.1917 na zámku v Laxemburg. Tam je jako důstojníky belgické armády (francouzská armáda je odmítla přijmout do svých, protože  byli členy někdejšího královského rodu Bourbonů) přivezl z neutrálního Švýcarska císařův důvěrník a kamarád z dětství Tamás hrabě Erdödy (*1886 † 1931).  Karlova první slova při tomto setkání byla: “Je třeba bezpodmínečně uzavřít mír, chci to za každou cenu. Okamžik pro to je příznivý.”

Šest synů vévody Roberta I. a jeho druhé ženy Marie Antonie. Zleva: Ludvík (*1899 †1967), Renato (*1894 †1962), Xavier (*1889 †1977) , Gaetano (*1905 † 1958), Sixtus (*1886 †1934) a Felix (*1893 † 1970) – snímek je asi z roku 1907. Čtyři starší synové vévody Roberta I. Parmského a jeho druhé ženy infantky Marie Antonie Portugalské. Zleva Sixtus (*1886 †1934), Xavier  (*1889 †1977),  Felix (*1893 † 1970)
a René  (*1894 †1962). Snímek asi z roku 1920.

Druhý den převzali bratři od Karla dopis určený francouzskému prezidentovi Raymondu Poincaré, který  byl vzápětí předán i anglickému králi Jiřímu V. a krátce na to i ruskému carovi Mikuláši II. Text dopisu byl společným dílem Karla a Zity, ale stylizoval ho univerzitní profesor doktor Alois Musil (*1868 †1944), významný český orientalista, spisovatel, rakouský diplomat a moravský katolický kněz, který byl zpovědníkem Zity.

Snahy Karla I.  o separátní míst ale nakonec ztroskotaly a do dějin vešly jako tzv. Sixtova aféra.

Svatební fotografie Zity a Karla 21.10.1911. Z jejich svatebního obřadu byl vytvořen filmový záznam,

který provedl zakladatel rakouského filmového průmyslu Alexander hrabě Kolowrat-Krakovský
(*1886 †1927).

Dne 13.7.1911 se ve Villa delle Pianore u Lukky v Itálii  Karel a Zita zasnoubili. Do manželského svazku poté vstoupili na dolnorakouském zámku Schwarzau 21.10.1911. Starší bratři Zity Bourbonsko-Parmské (*1892
† 1989) Sixtus  (*1886 †1934) a otec Marie Terezy Xavier (*1889 †1977) ve vojenském
za Velké války.

Původ a vývoj rodu Marie Terezie

Bourbonsko-parmská dynastie je jedna z větví dynastie Bourbonů vládnoucí v Parmském vévodství s několika přerušeními v letech 1748 až 1860. Zakladatelem dynastie byl syn španělského krále Filipa V.  (dědečkem Filipa V. byl “Král Slunce” Ludvík XIV.), Filip I. Parmský (*1720 †1765), jenž byl prvním parmským vévodou.  Po něm následoval jeho syn Ferdinand I.  (*1751 † 1802), který byl ženatý s dcerou české a uherské královny Marie Terezie Marií Amálií (*1746 † 1804). Jejich syn Ludvík I. (*1773 † 1803) byl nucen  roku 1801 vévodství postoupit Napoleonovi, což o sedm let později učinil i Ludvíkův syn Karel Ludvík (*1799 † 1883) v případě Království etrurského.

Zbavena i tohoto panství, získala rodina Bourbon-Parma na Vídeňském kongresu možnost spravovat vévodství Lucca, v očekávání, že po smrti někdejší Napoleonovy manželky Marie Luisy Habsbursko-Lotrinské (*1791 † 1847), jim opět připadne Parma, což se také roku 1847 stalo.

Výše zmíněný Karel Ludvík po nelehkém vládnutí (jako Karel II.) nakonec v roce 1849 abdikoval ve prospěch svého syna Karla III. (*1823 † 1854), který byl ale 23.3.1854 zabit. Na jeho místo nastoupil jeho syn Robert I. (*1848 †1907) , jemuž však bylo teprve pět let, proto byl zastupován svou matkou. Nakonec byl v roce 1859 Robert svržen revolucí, která přinesla také sjednocení Itálie.
Rodina odešla do exilu a z dětí Roberta I. vzešla jak již bylo napsáno poslední císařovna rakouská a královna uherská a česká Zita Bourbonsko-Parmská, ale také první bulharská královna Marie Luisa Pia Bourbonsko-Parmská, Felix Bourbonsko-Parmský, princ lucemburský (jehož potomstvo je dnes na lucemburském trůnu) a čtveřice  titulárních vévodů z Parmy.

Xavier a Zita, otec a teta zesnulé Marie Terezie na snímku zřejmě z roku 1900.  Zcela vlevo je Xavier (*1889 †1977) a budoucí rakouská císařovnou a česká královna Zita (*1892 †1989) je druhá zprava.  Dalšími dětmi Roberta I. Parmského a jeho druhé manželky portugalské infantky Marie Antonie jsou

na snímku druhý zleva Felix (*1893 †1970) a zcela vpravo Francesca (*1890 † 1978).

Nejmladší z nich, výše zmíněný otec zemřelé Marie Terezie, Xavier I. Parmský, se stal karlistickým pretendentem španělského trůnu. Po jeho smrti přešly jeho v roce 1977 výsady na jeho staršího syna Karla  Huga (*1930 † 2010).

Jménem příbuzných…

Marie Tereza Bourbonsko-Parmská se nikdy nevdala a neměla děti.  Měla ale pět sourozenců, narodila se jako třetí v pořadí.  Její nejstarší sestra je princezna Marie Františka/Marie-Françoise (*19.8.1928), která se 11.12.1959 ve francouzském Bessonu  provdala za Eduarda prince Lobkowicze (*1926† 2010) z dolnobeřkovické větve českého šlechtického rodu. Jejich církevní sňatek se poté odehrál 7.1.1960 v pařížské katedrále Notre-Dame a byl to první bourbonský sňatek v katedrále od svatby Karla Ferdinand vévody z Berry a Karolíny, princezny neapolské a sicilské v roce 1816. Manželé Lobkowiczovi měli 4 děti, bohužel ale starší dva synové, Eduard Xavier (*1960 †1984) a Robert (*1961 †1988) předčasně zemřeli. Zůstali sourozenci Charles -Henri (*17.5.1964 v Paříži) a řeholnice Marie-Gabriela (*11.6.1967)

Zprávu o úmrtí princezny Marie Terezy zveřejnil podle blogu Euro History Journal nejmladší ze sourozenců Sixtus Enrico /Jindřich (*22.7.1940).  Starší z bratrů Karel Hugo titulární vévoda parmský
a karlistický pretendent na španělský trůn (*1930 † 2010), měl s Irenou Nizozemskou, sestrou bývalé nizozemské královny Beatrix, 4 děti. Karel Xaver (*27.1.1970), Jakub hrabě Bardi (*13.10.1972) a princezny Margarita(*13.10.1972)  a Carolina (23.6.1974). Každý ze sourozenců má dvě děti, Karel Hugo tři a je mezi nimi i dědičný princ Carlos Enrique (*24.4.2016). Zbývajícími sourozenci Marie Terezy jsou její dvě mladší sestry, stejně jako ona neprovdané a bezdětné – princezna  Cecilie (*12.4.1935) a princezna Marie de las Nieves (*29.4.1937).

Princezna Marie Tereza napsala sedm knih, všechny o problematice karlismu.

Zita, sedící úplně vpravo, se svými rodiči a sedmnácti sourozenci (Vila Pianore v roce 1906).
Zleva v první řadě: Immaculata (*1874 † 1914), Antonia (*1895 †1937), Isabella (*1898 † 1984),  vévoda Robert (*1848 †1907), Henrietta (*1903 † 1987), Luigi (*1899 † 1967), Gaetano (1905 † 1958), druhá vévodova manželka portugalská infantka Maria Antonia z Bragançy (*1862 † 1959), dcera sesazeného portugalského krále Michala I. z rodu Bragança, Renato (*1894 † 1962) a Zita (*1892 † 1989). Zleva doprava druhá řada: Francesca (*1890 †1978) , Pia (*1877 †1915), Luisa (*1872 †1943), Adelaide (*1885 †1959), Tereza (*1876 †1959), Josef (*1875 †1950), Xavier (*1889 †1977), Henry/Jindřich (*1873 †1939), Sixtus (*1886 †1934), Felix (*1893 †1970). Nepřítomní zbývající sourozenci do celkového počtu 24 dětí Roberta I.: nejstarší Marie Luisa (*1870 † 1899), Luisa Marie (*1872 † 1943),  Elie/Eliáš (*1880 †1959), – vykonával funkci hlavy rodu i místo svých nemocných starších bratrů, a kojenci Ferdinand (*1871 †1872), Anastasia (*1881 †1881) a Augusto (*1882 † 1882), který zemřel 22.9. společně s matkou a první manželkou Roberta I. Marií Piou

 


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2020  |  O nás