Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Český šlechtický kříž (německy: Böhmisches Adelskreuz) bylo rakouské vyznamenání, udělené císařem Františkem I. dne 3. května 1814 příslušníkům šlechtické české gardy, kteří jej doprovodili do dobyté Paříže. Český šlechtický kříž sloužil za vzor Řádu Bílého lva zřízeného v Československu r. 1922.“ Zobrazit celý citát »

Český šlechtický kříž






PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.



Koronaviru podlehla neteř poslední české královny Zity

29. 3. 2020 | Drocár Jan |

Koronaviru podlehla neteř poslední české královny Zity

Princezna Marie Tereza Bourbonsko-Parmská podlehla ve čtvrtek 26.3.2020 ve svých 86 letech koronaviru. Stala se tak první obětí šlechtického původu, která přišla o život po boji s obávaným COVID-19. Následkům koronaviru podlehla v Paříži. Ještě před deseti dny byla ve výborném zdravotním stavu a pečovala o své dvě sestry a zřejmě se nakazila od zdravotní sestry, která jí s péči pomáhala. Smutnou zprávu oznámil nejmladší sourozenec princ Sixtus Enricque Bourbon Parma.

Marie Tereza Bourbon-Parma. Marie Tereza Bourbon-Parma.
 
 Marie Tereza a její bratr Karel Hugo. Marie Tereza a její synovec Karel Xaver.
Marie Tereza se svými nejbližšími, syny bratra Huga Carlose. Starší synovec Carlos Javier s manželkou Cecílií stojí vlevo a mladší synovec Jaime Bernardo s manželkou Viktorií vpravo.

Marie Tereza se narodila 28.7.1933 v Paříži. Její otec byl titulární vévoda z Parmy a Piacenzy a karlistický pretendent na španělský trůn Francesco Saverio (Xavier) vévoda Bourbonsko-Parmský (*1889
† 1997). Matka byla Madeleine z rodu Bourbon-Busset (*1898 † 1984). Během německé okupace Francie byl otec nacisty zatčen a později deportován do koncentračního tábora Dachau.

Otec Marie Terezy Xavier Bourbon-Parma Matka Marie Terezy Madeleine Bourbon-Busset
Rodiče Marie Terezy a její mladší sestra  Maria de las Nieves na snímku z roku  1970.

Dědečkem Marie Terezy z otcovy strany byl poslední vládnoucí vévoda v Parmě, Piacenze a Guastalle a hlava parmské větve Bourbonské dynastie Robert I.  Ze dvou manželství měl celkem 24 potomků a jedním z nich byla i česká královna Zita Bourbonsko-Parmská (*1892 † 1989), manželka posledního rakouského císaře a českého krále Karla I. (III.) Habsbursko-Lotrinského (*17.8.1887 † 1.4.1922). Marie Tereza tak byla neteří Zity.

Otec byl nápomocen snahám o separátní mír

Otec Marie Terezy Xavier (*1889 † 1997) a jeho starší bratr Sixtus (*1886 † 1934) byli za první světové války prostředníky neúspěšného pokusu svého švagra Karla I. (III.) o mírové ukončení války. S bratry se Karel a Zita setkali 22.3.1917 na zámku v Laxemburg. Tam je jako důstojníky belgické armády (francouzská armáda je odmítla přijmout do svých, protože  byli členy někdejšího královského rodu Bourbonů) přivezl z neutrálního Švýcarska císařův důvěrník a kamarád z dětství Tamás hrabě Erdödy (*1886 † 1931).  Karlova první slova při tomto setkání byla: “Je třeba bezpodmínečně uzavřít mír, chci to za každou cenu. Okamžik pro to je příznivý.”

Šest synů vévody Roberta I. a jeho druhé ženy Marie Antonie. Zleva: Ludvík (*1899 †1967), Renato (*1894 †1962), Xavier (*1889 †1977) , Gaetano (*1905 † 1958), Sixtus (*1886 †1934) a Felix (*1893 † 1970) – snímek je asi z roku 1907. Čtyři starší synové vévody Roberta I. Parmského a jeho druhé ženy infantky Marie Antonie Portugalské. Zleva Sixtus (*1886 †1934), Xavier  (*1889 †1977),  Felix (*1893 † 1970)
a René  (*1894 †1962). Snímek asi z roku 1920.

Druhý den převzali bratři od Karla dopis určený francouzskému prezidentovi Raymondu Poincaré, který  byl vzápětí předán i anglickému králi Jiřímu V. a krátce na to i ruskému carovi Mikuláši II. Text dopisu byl společným dílem Karla a Zity, ale stylizoval ho univerzitní profesor doktor Alois Musil (*1868 †1944), významný český orientalista, spisovatel, rakouský diplomat a moravský katolický kněz, který byl zpovědníkem Zity.

Snahy Karla I.  o separátní míst ale nakonec ztroskotaly a do dějin vešly jako tzv. Sixtova aféra.

Svatební fotografie Zity a Karla 21.10.1911. Z jejich svatebního obřadu byl vytvořen filmový záznam,

který provedl zakladatel rakouského filmového průmyslu Alexander hrabě Kolowrat-Krakovský
(*1886 †1927).

Dne 13.7.1911 se ve Villa delle Pianore u Lukky v Itálii  Karel a Zita zasnoubili. Do manželského svazku poté vstoupili na dolnorakouském zámku Schwarzau 21.10.1911. Starší bratři Zity Bourbonsko-Parmské (*1892
† 1989) Sixtus  (*1886 †1934) a otec Marie Terezy Xavier (*1889 †1977) ve vojenském
za Velké války.

Původ a vývoj rodu Marie Terezie

Bourbonsko-parmská dynastie je jedna z větví dynastie Bourbonů vládnoucí v Parmském vévodství s několika přerušeními v letech 1748 až 1860. Zakladatelem dynastie byl syn španělského krále Filipa V.  (dědečkem Filipa V. byl “Král Slunce” Ludvík XIV.), Filip I. Parmský (*1720 †1765), jenž byl prvním parmským vévodou.  Po něm následoval jeho syn Ferdinand I.  (*1751 † 1802), který byl ženatý s dcerou české a uherské královny Marie Terezie Marií Amálií (*1746 † 1804). Jejich syn Ludvík I. (*1773 † 1803) byl nucen  roku 1801 vévodství postoupit Napoleonovi, což o sedm let později učinil i Ludvíkův syn Karel Ludvík (*1799 † 1883) v případě Království etrurského.

Zbavena i tohoto panství, získala rodina Bourbon-Parma na Vídeňském kongresu možnost spravovat vévodství Lucca, v očekávání, že po smrti někdejší Napoleonovy manželky Marie Luisy Habsbursko-Lotrinské (*1791 † 1847), jim opět připadne Parma, což se také roku 1847 stalo.

Výše zmíněný Karel Ludvík po nelehkém vládnutí (jako Karel II.) nakonec v roce 1849 abdikoval ve prospěch svého syna Karla III. (*1823 † 1854), který byl ale 23.3.1854 zabit. Na jeho místo nastoupil jeho syn Robert I. (*1848 †1907) , jemuž však bylo teprve pět let, proto byl zastupován svou matkou. Nakonec byl v roce 1859 Robert svržen revolucí, která přinesla také sjednocení Itálie.
Rodina odešla do exilu a z dětí Roberta I. vzešla jak již bylo napsáno poslední císařovna rakouská a královna uherská a česká Zita Bourbonsko-Parmská, ale také první bulharská královna Marie Luisa Pia Bourbonsko-Parmská, Felix Bourbonsko-Parmský, princ lucemburský (jehož potomstvo je dnes na lucemburském trůnu) a čtveřice  titulárních vévodů z Parmy.

Xavier a Zita, otec a teta zesnulé Marie Terezie na snímku zřejmě z roku 1900.  Zcela vlevo je Xavier (*1889 †1977) a budoucí rakouská císařovnou a česká královna Zita (*1892 †1989) je druhá zprava.  Dalšími dětmi Roberta I. Parmského a jeho druhé manželky portugalské infantky Marie Antonie jsou

na snímku druhý zleva Felix (*1893 †1970) a zcela vpravo Francesca (*1890 † 1978).

Nejmladší z nich, výše zmíněný otec zemřelé Marie Terezie, Xavier I. Parmský, se stal karlistickým pretendentem španělského trůnu. Po jeho smrti přešly jeho v roce 1977 výsady na jeho staršího syna Karla  Huga (*1930 † 2010).

Jménem příbuzných…

Marie Tereza Bourbonsko-Parmská se nikdy nevdala a neměla děti.  Měla ale pět sourozenců, narodila se jako třetí v pořadí.  Její nejstarší sestra je princezna Marie Františka/Marie-Françoise (*19.8.1928), která se 11.12.1959 ve francouzském Bessonu  provdala za Eduarda prince Lobkowicze (*1926† 2010) z dolnobeřkovické větve českého šlechtického rodu. Jejich církevní sňatek se poté odehrál 7.1.1960 v pařížské katedrále Notre-Dame a byl to první bourbonský sňatek v katedrále od svatby Karla Ferdinand vévody z Berry a Karolíny, princezny neapolské a sicilské v roce 1816. Manželé Lobkowiczovi měli 4 děti, bohužel ale starší dva synové, Eduard Xavier (*1960 †1984) a Robert (*1961 †1988) předčasně zemřeli. Zůstali sourozenci Charles -Henri (*17.5.1964 v Paříži) a řeholnice Marie-Gabriela (*11.6.1967)

Zprávu o úmrtí princezny Marie Terezy zveřejnil podle blogu Euro History Journal nejmladší ze sourozenců Sixtus Enrico /Jindřich (*22.7.1940).  Starší z bratrů Karel Hugo titulární vévoda parmský
a karlistický pretendent na španělský trůn (*1930 † 2010), měl s Irenou Nizozemskou, sestrou bývalé nizozemské královny Beatrix, 4 děti. Karel Xaver (*27.1.1970), Jakub hrabě Bardi (*13.10.1972) a princezny Margarita(*13.10.1972)  a Carolina (23.6.1974). Každý ze sourozenců má dvě děti, Karel Hugo tři a je mezi nimi i dědičný princ Carlos Enrique (*24.4.2016). Zbývajícími sourozenci Marie Terezy jsou její dvě mladší sestry, stejně jako ona neprovdané a bezdětné – princezna  Cecilie (*12.4.1935) a princezna Marie de las Nieves (*29.4.1937).

Princezna Marie Tereza napsala sedm knih, všechny o problematice karlismu.

Zita, sedící úplně vpravo, se svými rodiči a sedmnácti sourozenci (Vila Pianore v roce 1906).
Zleva v první řadě: Immaculata (*1874 † 1914), Antonia (*1895 †1937), Isabella (*1898 † 1984),  vévoda Robert (*1848 †1907), Henrietta (*1903 † 1987), Luigi (*1899 † 1967), Gaetano (1905 † 1958), druhá vévodova manželka portugalská infantka Maria Antonia z Bragançy (*1862 † 1959), dcera sesazeného portugalského krále Michala I. z rodu Bragança, Renato (*1894 † 1962) a Zita (*1892 † 1989). Zleva doprava druhá řada: Francesca (*1890 †1978) , Pia (*1877 †1915), Luisa (*1872 †1943), Adelaide (*1885 †1959), Tereza (*1876 †1959), Josef (*1875 †1950), Xavier (*1889 †1977), Henry/Jindřich (*1873 †1939), Sixtus (*1886 †1934), Felix (*1893 †1970). Nepřítomní zbývající sourozenci do celkového počtu 24 dětí Roberta I.: nejstarší Marie Luisa (*1870 † 1899), Luisa Marie (*1872 † 1943),  Elie/Eliáš (*1880 †1959), – vykonával funkci hlavy rodu i místo svých nemocných starších bratrů, a kojenci Ferdinand (*1871 †1872), Anastasia (*1881 †1881) a Augusto (*1882 † 1882), který zemřel 22.9. společně s matkou a první manželkou Roberta I. Marií Piou

 


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2025  |  O nás