Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Doufám jen, že jsme naším seriálem přiblížili šlechtu jako osoby, které mají svá zaměstnání a vykonávají je odpovědně. Jako osoby, jež s vydělanými prostředky zacházejí velmi svědomitě. Neodnášejí je ze země a investují je tu zpátky. Jak říkal Giovanni Kinský dal Borgo: „Když jsem přijel do Chlumce nad Cidlinou, pozval jsem si všechny zaměstnance a prohlásil jsem, že odsud z tohoto státu nevyvezu jedinou korunu, kterou tady vydělám".... “ Zobrazit celý citát »

Kinský František *1947



Jak vypadají české anglické zámecké parky?

30. 3. 2022 | Veronika Pincová |

Anglické parky začaly vznikat ve své kolébce, v Anglii, po roce 1700. Ze začátku se jen pomalu šířily na evropský kontinent. V Anglii se  těmto parkům říká krajinářské, protože byly inspirované přírodou, krajinou. Pojmenování anglické parky se vžilo na evropském kontinentě a je odvozeno od místa vzniku podobně, jako dříve italská (renesanční) zahrada, nebo francouzská (barokní) zahrada. Největší rozmach anglických parků nastal kolem roku 1750 a trval přibližně do roku 1850. V 2. polovině 18. století lze mluvit až o tzv. parkománii. V některých případech se u zámku zachovaly formální, geometrické parky a anglické parky na ně navazovaly, ve většině případů ale formální parky padly za oběť módním a oblíbeným anglickým parků.

Bylo to období, kdy každý zámecký park měl svého fundovaného zahradníka, který kromě jiného věděl, že náletový semenáč musí vytrhnout  ve velikosti 10 až 20 cm i s kořenem, čímž nedocházelo k zarůstání parků. Tato situace ale definitivně skončila vypuknutím 1. světové války, kdy mužské pracovní síly museli odejít na frontu. Během války byly jiné priority, než péče o parky. Po válce se změnil režim, který přinesl, kromě jiného, též pozemkovou reformu, zaměřenou na omezení pozemkového vlastnictví šlechty, čímž šlechta  ztratila ekonomické zázemí, takže musela šetřit. Mezi prvními úsporami byla péče o parky. V mnoha případech šlechta ani neudržela své statky a změnou vlastnictví byla rovněž narušená kontinuita péče o parky. Po 20 – ti létech přišla 2. světová válka, kdy byly opět jiné priority, než péče o parky. Ovšem vegetace, bez ohledu na vnější okolnosti, pořád roste. Po skončení 2. světové války opět nastala změna režimu, kdy bylo vše znárodněno, všechno patřilo všem, ale péče o parky byla z různých důvodů mimo veškerou pozornost. Na druhé straně nelze paušalizovat, v některých parcích se zachoval státní zámecký zahradník. Po 40 – ti létech opět nastala změna, při které se, kromě jiného, měnily též vlastnické vztahy. Došlo k restitucím, privatizacím, ale i v státním sektoru k adresnému vlastnictví jednotlivých zámeckých objektů. Během popsaného, prakticky stoletého období, anglické parky spontánně zarůstaly, až nabyly charakter lesa. Původní kompoziční záměry byly zcela smazány, v porostech stojí, nebo i leží staré trouchnivějící stromy, méně frekventované vycházkové pěšiny jsou zarostlé, výhledy a průhledy neexistují, louky po obvodu postupně zarůstají, slunce do parku nepronikne.

Čechy pod Košířem Dobříš – park

Po roce 1989 naprostá většina zámeckého stavebního fondu vyžadovala rekonstrukci. Zdá se, že nyní, po 20 – ti až 30 – ti létech, obnova  zámeckého fondu pokročila natolik, že dochází i na rekonstrukce anglických zámeckých parků.

Abych získala objektivní informace, prohlédla jsem na internetu 1200 leteckých snímků  anglických zámeckých parků na území naší republiky. Vycházela jsem z publikací Ing. K. Hiekeho: České zámecké parky a jejich dřeviny a Moravské zámecké parky a jejich dřeviny, ve kterých je  popsáno 650 parků. Na průzkumu a popisu těchto parků pracoval autor mezi léty 1960 až 1980 a v současné době by velmi hodnotná práce již vyžadovala aktualizaci. Další zámecké parky jsem získala ze  seznamu památkové péče, což představovalo 550 objektů. Na leteckých snímcích je charakter porostu velmi dobře čitelný.

Sledované parkové porosty lze rozdělit do následujících skupin:

1.      Park tvoří jednolitý souvislý porost, do kterého nepronikne slunce. Jednotlivé stromy během svého vývoje neměly dostatek světla a prostoru, proto vytvořily vysoké odvětvené kmeny, které mají na vrcholu místo charakteristické koruny pouze jakousi štětinu větví. Biologická hodnota takových dřevin je snížená na minimum, estetická hodnota těchto dřevin je nulová. Parky tvořené tímto porostem byly hodnocené znaménkem – a v celkovém sledovaném počtu parků tvoří 41%.

2.      Park tvoří porost, ve kterém sice lze rozeznat jednotlivé koruny stromů, ale ty se většinou již dotýkají, místy lze zahlédnout louku, případně parkovou pěšinu. Solitérní dřeviny se v porostu nevyskytují, kompoziční záměr není čitelný. Zdá se, že park byl částečně, ale zatím nedostatečně prokácený. Vyžaduje další výchovné a zdravotní probírky a celkovou modelaci porostu. Do této skupiny byly zařazené i parky, ve kterých bylo provedené dostatečné prokácení a zdařilá modelace porostu, ale pouze v blízkém okolí zámku a většina parku zatím zůstala zcela zarostlá. Z leteckého snímku, samozřejmě, nebylo možné poznat, zda se bude v probírkách a modelaci porostu pokračovat, nebo jde o konečné řešení. Tyto parky byly hodnoceny znaménky + – a v celkovém sledovaném počtu parků tvoří 15%.

3.      Třetí skupinu tvoří  parky, ve kterých byly provedené důsledné probírky a modelace porostů, takže v parku je čitelný velmi zdařilý kompoziční záměr. V těchto parcích se nachází solitérní dřeviny, menší, či větší skupiny stromů, střídají se prosluněné travnaté plochy se stinnými plochami zeleně a lze sledovat vycházkovou síť. V některých z těchto parků se nacházejí golfová hřiště. Tyto parky byly hodnocené znaménkem + a v celkovém sledovaném počtu parků  tvoří 33%.

4.      Další skupinu parků tvoří zaniklé, již neexistující parky. Tato situace je charakteristická  především pro malé zámecké parčíky ve vesnické zástavbě. Pokud je zámek památkově chráněný, je vždy chráněný celý zámecký areál, tedy i park, náležející k zámku. Přes tuto ochranu byly malé zámecké parčíky v mnoha případech chápané jako místní stavební rezerva a po obvodu byly postupně zastavěné. K zániku menších zámeckých parčíku došlo v několika případech i v městské zástavbě.

Celkem zaniklo 128 anglických zámeckých parků, což je 8% z celkového počtu sledovaných parků.

5.      Poslední skupinu tvoří zámecké objekty, často malé lovecké zámečky charakteru horské chaty, u kterých park nikdy nebyl založený. Malebné okolí zámečku obvykle tvoří prosluněná louka s několika solitérními dřevinami, na které již navazuje obora, lovecký revír apod. U těchto objektů nebylo dle popsaných kritérií co hodnotit, proto nejsou ani vyčíslené.

Jičíněves – park Kozel – park

Z uvedeného průzkumu nelze doložit, zda k zástavbě zámeckých parků docházelo z důvodu nerespektování památkové ochrany, nebo benevolence, až nezájmu ze strany památkové péče. S nedostatečnou památkovou podporou se při obnově anglických parků vlastníci setkávají, což představuje dost závažný problém, protože do rozhodování o obnově zanedbaných parků v současné době dle zákona 114/92 Sb.  často velmi agilně vstupuje ochrana přírody, která nadřazuje své ochranářské zájmy nad péči o kulturní dědictví. Nelze paušalizovat, ale v zanedbaných parcích, ve kterých se nachází staré tlející, a z toho důvodu nebezpečné stromy, se vyskytuje, samozřejmě, i chráněný páchník, což je nejčastější předmět ochrany přírody. Jenomže kolonie páchníků jsou výsledkem dlouhodobě zanedbané péče. Park je ale kulturní dílo člověka, nikoli panenská příroda, tedy ochráncům přírody dle zákona 114/92 Sb. nenáleží v kulturním dědictví takové rozhodovací pravomoci, jaké  občas bez jakékoli následné odpovědnosti uplatňují, čímž brání obnově zanedbaných porostů.

Pro ilustraci uvedu konkrétní příklad ze zámeckého parku Veltrusy, který představuje ojedinělé kulturní dědictví loveckého zámečku s okrasným statkem – ferme ornée, což je v případě Veltrus kombinace orné půdy, kterou po obvodu obklopuje anglický park. Navíc je park ojedinělý množstvím zachované drobné zednářské symbolické architektury, zvané fabriques. Celý areál původně obtékala řeka Vltava obloukem vpravo od zámku. Při jedné z mnoha povodní si v 18. století Vltava  našla nové koryto vlevo od zámku, čímž se z celého areálu stal ostrov.

Od zámku vede přes celý park téměř 1,5 km dlouhá osová lipová alej k bývalému Červenému mlýnu, ve které dnes sídlí domov seniorů. Alej založili v 18. století majitelé panství, Chotkové. V současné době je již přestárlá, některé stromy jsou uhynulé, kmeny uvnitř trouchnivějí, na špatném zdravotním stavu stromů se podepsala i povodeň v roce 2002, kdy voda sahala do výšky 3,5 m. Alej je jedinou pěší spojnicí mezi obcí a domovem seniorů, tedy se v ní pohybují chodci, jak návštěvníci domova seniorů, tak návštěvníci volně přístupného parku. Z uhynulých stromů padají těžké větve, které ohrožují chodce na zdraví i životech. Jediné optimální řešení je pokácení aleje a následná výsadba nových dřevin, ovšem v daném rozsahu jde o finančně nákladnou záležitost. Kolem roku 2005 se nabídl sponzor, ochotný celou alej zafinancovat. Z toho důvodu bylo svolané pracovní jednání ze zástupců památkové péče, ochrany přírody a zahradníků, které mělo zajistit realizaci. Ovšem v uhynulých trouchnivějících stromech byl identifikovaný chráněný páchník. Ten se ale nachází ve většině trouchnivějících stromů. Jednání zcela zablokovali zástupci  ochrany přírody slovy: „Ale co, Chotkové jsou daleko, ale páchník je tu dnes“.[1] Sponzor odešel a nebezpečná alej není vyřešená dodnes. Ochránci přírody jednání ukončili v rozporu se svým vlastním zákonem 114/92 Sb. který definuje jednoznačné řešení nebezpečných stromů. Vzhledem k tomu, že ochrana přírody měla poslední, rozhodující slovo, měla písemně převzít veškerou odpovědnost za budoucí škody na majetku, zdraví i lidských životech, což neučinila. V tom případě odpovědnost dopadá na vlastníka. Zámecký areál Veltrusy vlastní stát a ochrana přírody je rovněž státní instituce. Uvedená patová situace dokládá, že jde o problém spadající do kompetence právníků.

Krásný Dvůr u Podbořan Lysá nad Labem

Pro bližší objasnění problematiky kácení dřevin uvádím přesné znění příslušného paragrafu 8 zákona 114/92 Sb., odstavce (1), (2), (3) a (4), části textů, které se týkají kácení  dřevin.

§ 8 Povolení ke kácení dřevin
(1) Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Povolení ke kácení dřevin na silničních pozemcích může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě se silničním správním úřadem6).

(2) Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, …… a z důvodů zdravotních, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin;……

(3) Povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. [2]

(4) Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.

Z uvedeného textu plyne, že výchovné a zdravotní probírky zarostlých parků lze při splnění daných podmínek řádně provádět. Zahradník zběžně vyhodnotí celý porost, aby se zorientoval v druhové i věkové skladbě dřevin, v jejich zdravotním stavu  a estetické hodnotě. Situace je často nepřehledná, proto jako první krok je nutné porost vyčistit od různých slabých, neduživých, deformovaných, ale hustých náletů. Jakékoliv kácení, pokud nejde o havarijní situaci, se provádí v období od prvního listopadu do posledního února. Pro tuto činnost stačí ohlášení o provádění výchovných a zdravotních probírek 15 dní předem na příslušném odboru ŽP.  Následuje podrobné hodnocení stávajících dřevin z hlediska věku, zdravotního stavu, rodu a druhu, estetické hodnoty, vhodnosti stanoviště  a  perspektivy jejich dalšího vývoje. V této etapě obnovy parku bude nutné kácet i stromy s obvodem kmene přes 80 cm ve výšce 130 cm, nebo likvidovat houští na plochách větších, než 40 m². Na tyto dřeviny se již vztahuje žádost o povolení ke kácení na příslušném odboru ŽP. V tom případě je nutné dřeviny navržené ke kácení sepsat s následující charakteristikou:

Obora – Leontýn Park Pohled

–          Rodové a druhové určení dřeviny, její český a latinský název.

–          Uvedení obvodu kmene ve výšce 130 cm.

–          Popis vzhledu stromu, jeho zdravotní stav, případné deformace, poškození kmene, koruny, nebezpečný náklon, estetická hodnota apod.

–          Odůvodnění návrhu ke kácení.

–          U keřových porostů se postupuje obdobně, pouze se uvede výměra, určená k likvidaci.

Soupis je součástí žádosti o povolení kácet uvedené dřeviny. Modelaci porostu nelze provést jediným prokácením, musí se postupovat opatrně a opakovaně, což je právě modelace porostu. Při hodnocení dřevin někdy již nelze zachovat původní kosterní dřeviny pro jejich přestárlost, špatný zdravotní stav, případně zničenou estetickou hodnotu. Do budoucí kompozice lze vybrat i perspektivní náletové dřeviny. V této etapě je vhodné pro cílové řešení použít buď historickou výkresovou dokumentaci, která dokládá vycházkové trasy a rozvržení vegetačních hmot. V uvedených publikacích Ing. Hiekeho se nachází množství historických vyobrazení zámeckých parků. Pokud historické vyobrazení není k dispozici, je žádoucí vyhotovit nákres kompozičního záměru, který obsahuje vycházkové trasy a rozložení stromového, keřového a bylinného patra, solitérních dřevin, remízů apod. Po probírkách je nutné zakreslit vyčištěný stávající stav, který tvoří podklad pro kompoziční záměr. Do něj se zakreslí navržené dosadby nových dřevin.

Vzhledem k tomu, že prokácení a obnova zanedbaných parků představuje značný finanční náklad, MŽP má k tomuto účelu stanovené dva dotační programy: Péče o krajinu → Podpora pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí → Výřez náletových porostů a Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny. Informaci o těchto dotačních programech jsem získala na Agentuře ochrany přírody a krajiny (AOPK), ale na dotaz, zda jejich zřizovatel, MŽP skutečně vypisuje tyto dotační programy, jsem odpověď již nedostala. U dotačních poradců jsem získala informaci, že s uvedenými dotačními programy se zatím nesetkali, ovšem neptala jsem se všech.

Park Mošnice u Kladrub nad Labem

Další dotační podpora je možná od měst a obcí, z MK, případně až z evropských fondů. Zde je velmi potřebná a nutná podpora památkové péče. Příslušné parky musí být 10 let veřejně přístupné.

Kromě vlastního hodnocení parků, což byl prvořadý cíl této práce, bylo sledováno i vlastnictví a způsob využívání zámeckých objektů. NPÚ má ve své správě 108 historických objektů, ve kterých se obvykle nacházejí expozice, navštěvované turisty. Anglické parky se nacházejí pouze u 64 objektů, z nichž 31 parků dokládá pěknou kompozici a odpovídající péči. Dalších 14 parků  bylo hodnoceno znaménky + -, vyžadovalo by tedy ještě další výchovné probírky a modelaci porostů. 19 anglických zámeckých parků ve správě NPÚ je zatím zcela zarostlých.

Dalšími státními vlastníky zámeckých objektů jsou kraje, města, obce, akademické instituce, apod.  V menších zámeckých objektech mají často svá sídla městské a obecní úřady, vedle kterých je v zámečku obvykle umístěná ještě knihovna, případně ZUŠ a největší sál zámku slouží pro kulturní účely obce. V mnoha případech je na zámku umístěná též expozice místního muzea. U těchto zámečků došlo k částečnému, případně úplnému zastavění nevelkého parku, ale taky nelze paušalizovat. Zámecký objekt bez parku je poněkud znehodnocený, ovšem při uvedeném využití zámečků park není bezprostředně nutný.

Dalším častým využitím zámků a zámečků jsou domovy seniorů, dětské domovy, různé léčebny, případně školy, nebo učiliště. U těchto objektů jsou zámecké parky většinou zachované. Celkově je tímto způsobem vlastněno a využíváno 621 objektů.

Sychrov – park Tereziino údolí

Dalších 485 zámeckých objektů se nachází v soukromém vlastnictví, které tvoří částečně restituenti, ve větším počtu privatizanti. Rekonstrukce a údržba zámeckých objektů je pro stát určitá finanční zátěž, proto má stát zájem, kromě vybraných objektů ve správě NPÚ, co největší množství zámeckých objektů privatizovat.

Soukromí vlastníci mají na svých zámcích rovněž instalované historické expozice zpřístupněné návštěvnické veřejnosti, jejich zámky jsou často místním kulturním centrem a využívají je též  pro soukromé potřeby.

U sledovaných 1200 objektů bylo 94 zámeckých objektů upravených na poskytování hotelových služeb. Převážně šlo o zámky v soukromém vlastnictví, ale jsou mezi nimi i státní zámky, případně zámky ve vlastnictví obce, nebo akademické instituce.

Uvedenou problematiku lze ukončit pouze přáním, aby při spolupráci mezi vlastníkem, památkovou péčí, ochranou přírody a profesionálními zahradníky vládl vzájemný profesní respekt a tolerance, což vyžaduje kompromisy na všech stranách.

Veltrusy park
Veronika Pincová
Průhonice, březen 2022

[1] Rod Chotků vymřel v roce 1970 v Bavorsku.
[2] Stanovenou velikostí je u stromů obvod kmene ve výšce 130 cm do 80 cm, nebo u souvislých keřových porostů plocha do 40 m². Do uvedených velikostí není nutné žádat o povolení ke kácení.


Veronika Pincová

Veronika Pincová, 30. 3. 2022

e-mail: vvpincova@seznam.cz

Všechny články autora




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2022  |  O nás