Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Český šlechtický kříž (německy: Böhmisches Adelskreuz) bylo rakouské vyznamenání, udělené císařem Františkem I. dne 3. května 1814 příslušníkům šlechtické české gardy, kteří jej doprovodili do dobyté Paříže. Český šlechtický kříž sloužil za vzor Řádu Bílého lva zřízeného v Československu r. 1922.“ Zobrazit celý citát »

Český šlechtický kříž






PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.



Začalo to Masarykem

5. 11. 2010 | Redakce | Autor píše

Začalo to Masarykem. Spořádaný a fungující stát Habsburků dal do rukou Čechů. Na obsluhování státu nebyli ale zvyklí, rostli na vsi, v čelednících, v panských dvorech u koní, případně šumařili ve světě a dělali sirky. Masaryk, sám syn koňaře, jim uvěřil, že se spravovat stát naučí. Za pomalu sto let s tím nepohnuli. Zdědili funkční správu, rozumné zákony, liberální prostředí, pěkné divadlo se zlatou obřízkou nahoře, zemi plnou občanských svobod. Za sto let to vše zhuntovali jak pohraničí.
Češi jsou stvoření divná: rádi se chvástají a vykládají, že mají nejlepší pivo na světě a zlaté ruce. Ty ruce používají ke kradení, pivem to pak spláchnou. Vytvářejí si nemyslné zákony, protichůdná pravidla a nesrozumitelné předpisy. Naštěstí jich ale nedbají, dbát  jich, je dávno už po Češích.

Karel Steigerwald
komentátor MF DNES 





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2025  |  O nás