Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„“Byly to hvězdné chvíle v jinak pro naši zemi velice smutné době. Za český národ se postavili reprezentanti starých rodin, kteří měli v povědomí povinnosti, které jim ukládala příslušnost ke stavu českému a vzali tak na sebe povinnosti coby čeští stavové. Bylo to opravdu důležité, neboť ve chvíli, kdy se hroutila republika a mnozí podléhali zoufalství, se naši otcové a dědové postavili jednoznačně za český národ. Toto prohlášení, které....“ Zobrazit celý citát »V pondělí 17.9.2018 – 80. výročí šl. deklarace z r. 1938
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Pozvání na výstavu Horyna & Santini
30. 3. 2012 | Redakce | Autor píše
Významný český architekt Jan Blažej Santini – Aichel se narodil na den sv. Blažeje 3. února 1677 do vážené pražské rodiny zedníků a kameníků, původem z Itálie. Byl pokřtěn v chrámu sv. Víta. Během svého krátkého tvůrčího období stačil vyprojektovat přes 100 kostelů, klášterních komplexů a šlechtických paláců. Zemřel předčasně ve svých 46 letech 7. prosince 1723. V roce 1994 byl Santiniho poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou zařazen do seznamu nejvýznačnějších světových památek evidovaných v UNESCO.
– Mojmír Horyna
Profesor PhDr. Mojmír Horyna, CSc. (*23. března 1945 Praha † 26. ledna 2011 Praha) byl český historik umění. Věnoval se především umění baroka, zvláště barokní architektuře, ale také baroknímu sochařství. Mezi jeho odborné zájmy patřila také architektura 19. století, architektonický vývoj Prahy a ochrana kulturních památek. Hojně publikoval studie v odborných časopisech, popř. sbornících, stal se spoluautorem několika významných souborných knih a podílel se na řadě výstav o umění českého baroka. Je považován za nejlepšího znalce díla Jana Blažeje Santiniho-Aichela. kterému věnoval i své publikace, např.: Jan Blažej Santini-Aichel, Praha 1998, nebo Santini. Stavby Jana Blažeje Santiniho na Žďársku, Žďár nad Sázavou 1999.