Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„První šlechtická deklarace byla přednesena během audience u prezidenta Edvarda Beneše na Pražském hradě v sobotu 17.9.1938. Účastnilo se jí 12 zástupců české zemské šlechty z jedenácti rodů. Hlavním iniciátorem deklarace byl Zdenko Radslav hrabě Kinský, jejím autorem orlický Karel VI. kníže Schwarzenberg a text prezidentovi za přítomné a jménem dalších představitelů starých rodů přečetl František hrabě Kinský z Kostelce nad Orlicí.“ Zobrazit celý citát »

První šlechtická deklarace – 17.9.1938

PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisíciletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.

Neorenesanční rodinná vila papírenské podnikatelské rodiny Piette – Rivage ve Svobodě nad Úpou

Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií

Zámek Poděbrady, sídlo českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad

Potomci Přemyslovců – ROD AICHELBURGŮ

3. 9. 2006 | Drocár Jan | Autor píše

Pana Vladimíra Aichelburga jsem nikdy neviděl a nic moc o něm nevím. Jen střípky. Přesto mě velmi zajímá. Zajímá mě proto, že podle mých zjištění je jedním z mnoha dalších, mezi námi žijících a pro většinu z nás neznámých, potomků českého knížecího a později královského rodu Přemyslovců. Potomkem po přeslici. Po meči v královské linii vymřela tato dynastie 4.srpna 1306 v Olomouci, kde byl před 700 lety zavražděn uherský, polský a český král Václav III.

V dostupných pramenech jsem si o Vladimírovi Aichelburgovi (*1945 v Praze) přečetl, že první polovinu života strávil v Čechách, kde byl – díky svému původu – “určen“ do výroby a vyučil se opravářem elektrických přístrojů.
Až díky rakouské emigraci mohl vystudovat historii, a také se bez obav hlásit ke svému titulu hraběte. Ovšem dodnes, když přejede hranice směrem do České republiky, kde restituoval nacisty a poté komunisty zabavený rodový majetek, hrabětem být přestává. V jeho rodné zemi totiž byly šlechtické tituly v roce 1918 zrušeny cestou úřední – zákonem. A tento zákon u nás platí dosud. Když přejede pan Aichelburg zpět do Rakouska, je opět hrabětem.