Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Přesto, že se první republika ke své vlastní aristokracii nezachovala dobře, šlechta se ke své zemi zády neobrátila. Naopak, když byla vlast v ohrožení reagovala čestně a statečně. Tři deklarace, kterými rody české zemské šlechty reagovaly na hrozící nebezpečí německého nacismu v letech 1938 a 1939, jsou toho výmluvným dokladem. První deklarací bylo „Prohlášení členů starých českých rodů k nedotknutelnosti území Českého státu“, které bylo 17.9.1938 předneseno prezidentovi republiky Edvardu Benešovi. “ Zobrazit celý citát »

První šlechtická deklarace ze 17.9.1938



Potomci Přemyslovců – ROD AICHELBURGŮ

3. 9. 2006 | Jan Drocár | Autor píše

Pana Vladimíra Aichelburga jsem nikdy neviděl a nic moc o něm nevím. Jen střípky. Přesto mě velmi zajímá. Zajímá mě proto, že podle mých zjištění je jedním z mnoha dalších, mezi námi žijících a pro většinu z nás neznámých, potomků českého knížecího a později královského rodu Přemyslovců. Potomkem po přeslici. Po meči v královské linii vymřela tato dynastie 4.srpna 1306 v Olomouci, kde byl před 700 lety zavražděn uherský, polský a český král Václav III.

V dostupných pramenech jsem si o Vladimírovi Aichelburgovi (*1945 v Praze) přečetl, že první polovinu života strávil v Čechách, kde byl – díky svému původu – “určen“ do výroby a vyučil se opravářem elektrických přístrojů.
Až díky rakouské emigraci mohl vystudovat historii, a také se bez obav hlásit ke svému titulu hraběte. Ovšem dodnes, když přejede hranice směrem do České republiky, kde restituoval nacisty a poté komunisty zabavený rodový majetek, hrabětem být přestává. V jeho rodné zemi totiž byly šlechtické tituly v roce 1918 zrušeny cestou úřední – zákonem. A tento zákon u nás platí dosud. Když přejede pan Aichelburg zpět do Rakouska, je opět hrabětem.

Celý článek si můžete přečíst ZDE.

Tento článek vyšel v Pozitivních novinách dne 3.9.2006


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2020  |  O nás