Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"...ctihodného mistra Jana Husa, hotového bakaláře svaté teologie a mistra umění, ukazatele tohoto listu, který co nejdříve přijde z Království českého na obecný koncil, konaný v Kostnici, kterého jsme i my přijali do naší a Svaté říše obrany a záštity, všem vám a každému zvláště s plnou přízní doporučujeme žádajíce, abyste ho, až k vám přijde, s pocitem povinnosti ráčili laskavě přijmout, vlídně s ním zacházeli a v tom, co se týká rychlosti a bezpečnosti jeho cesty, jak po zemi, tak po vodě, ukázali mu pomocnou a nezištnou ochotu"....“ Zobrazit celý citát »

Text Zikmundova glejtu Husovi na cestu do Kostnice

PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.

Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů

Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice

Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů

Potomci Přemyslovců – ROD AICHELBURGŮ

3. 9. 2006 | Drocár Jan | Autor píše

Pana Vladimíra Aichelburga jsem nikdy neviděl a nic moc o něm nevím. Jen střípky. Přesto mě velmi zajímá. Zajímá mě proto, že podle mých zjištění je jedním z mnoha dalších, mezi námi žijících a pro většinu z nás neznámých, potomků českého knížecího a později královského rodu Přemyslovců. Potomkem po přeslici. Po meči v královské linii vymřela tato dynastie 4.srpna 1306 v Olomouci, kde byl před 700 lety zavražděn uherský, polský a český král Václav III.

V dostupných pramenech jsem si o Vladimírovi Aichelburgovi (*1945 v Praze) přečetl, že první polovinu života strávil v Čechách, kde byl – díky svému původu – “určen“ do výroby a vyučil se opravářem elektrických přístrojů.
Až díky rakouské emigraci mohl vystudovat historii, a také se bez obav hlásit ke svému titulu hraběte. Ovšem dodnes, když přejede hranice směrem do České republiky, kde restituoval nacisty a poté komunisty zabavený rodový majetek, hrabětem být přestává. V jeho rodné zemi totiž byly šlechtické tituly v roce 1918 zrušeny cestou úřední – zákonem. A tento zákon u nás platí dosud. Když přejede pan Aichelburg zpět do Rakouska, je opět hrabětem.