Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“Byly to hvězdné chvíle v jinak pro naši zemi velice smutné době. Za český národ se postavili reprezentanti starých rodin, kteří měli v povědomí povinnosti, které jim ukládala příslušnost ke stavu českému a vzali tak na sebe povinnosti coby čeští stavové. Bylo to opravdu důležité, neboť ve chvíli, kdy se hroutila republika a mnozí podléhali zoufalství, se naši otcové a dědové postavili jednoznačně za český národ. Toto prohlášení, které....“ Zobrazit celý citát »

V pondělí 17.9.2018 – 80. výročí šl. deklarace z r. 1938



Potomci Přemyslovců – ROD AICHELBURGŮ

3. 9. 2006 | Jan Drocár | Autor píše

Pana Vladimíra Aichelburga jsem nikdy neviděl a nic moc o něm nevím. Jen střípky. Přesto mě velmi zajímá. Zajímá mě proto, že podle mých zjištění je jedním z mnoha dalších, mezi námi žijících a pro většinu z nás neznámých, potomků českého knížecího a později královského rodu Přemyslovců. Potomkem po přeslici. Po meči v královské linii vymřela tato dynastie 4.srpna 1306 v Olomouci, kde byl před 700 lety zavražděn uherský, polský a český král Václav III.

V dostupných pramenech jsem si o Vladimírovi Aichelburgovi (*1945 v Praze) přečetl, že první polovinu života strávil v Čechách, kde byl – díky svému původu – “určen“ do výroby a vyučil se opravářem elektrických přístrojů.
Až díky rakouské emigraci mohl vystudovat historii, a také se bez obav hlásit ke svému titulu hraběte. Ovšem dodnes, když přejede hranice směrem do České republiky, kde restituoval nacisty a poté komunisty zabavený rodový majetek, hrabětem být přestává. V jeho rodné zemi totiž byly šlechtické tituly v roce 1918 zrušeny cestou úřední – zákonem. A tento zákon u nás platí dosud. Když přejede pan Aichelburg zpět do Rakouska, je opět hrabětem.

Celý článek si můžete přečíst ZDE.

Tento článek vyšel v Pozitivních novinách dne 3.9.2006


Související klíčová slova




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2019  |  O nás