Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Také by bylo hezké, kdyby lidé nekradli, nesmilnili a neopíjeli se kořalkou".“ Zobrazit celý citát »

Schwarzenberg Karel VII. *1937



Nejvyšší maršálek Království českého

22. 7. 2018 | Jan Drocár | Autor píše

Nejvyšší maršálek Království českého

Nejvyšší zemský maršálek (německy Oberstlandmarschall), také označovaný jako nejvyšší královský či český maršálek, též nejvyšší maršálek Království českého, byl třetím nejvýznamnějším českým zemským stavovským úředníkem. Stál v čele českého zemského sněmu. Původně byl úřad společný pro Čechy i Moravu, po roce 1625 však svou působnost omezil pouze na Čechy. Úřad existoval od 13. století až do roku 1913.

Historie

Původně byl nejvyšší maršálek dvorským úředníkem, postupně se však jeho úřad stal funkcí stavovskou. V jeho kompetenci bylo rozhodování čestných záležitostí panského stavu včetně soudnictví o čest. Od počátku 14. století se úřad dědil v rodině pánů z Lipé, kteří o něj přišli až v souvislosti s pobělohorskými konfiskacemi.

V době předbělohorské byl nejvyšší maršálek třetím nejvýznamnějším úředníkem Království českého, v Markrabství moravském byl  po hejtmanovi druhým nejvýznamnějším. Roku 1625 byla jeho působnost omezena pouze na Čechy, ale Obnoveným zřízením zemským mu bylo potvrzeno jeho postavení třetího úředníka v království. Úřad pak byl obsazován rodem Berků z Dubé a po jejich vymření byl obsazován volně pouze na dobu pěti let. Před Bílou horou přísahal králi a stavům, po Bílé hoře pouze králi a jeho dědicům. Do zániku místodržitelského kolegia v roce 1748 byl jedním z jeho jedenácti řádných členů. Po josefínských reformách se z úřadu stal pouhý čestný titul. Oficiálně nejvyšší maršálek zůstal v čele českého zemského sněmu, který sice svolával panovník, ale maršálek jej zahajoval, řídil a uzavíral. Z titulu své funkce předsedal i českému zemskému výboru.

Poslední nejvyšší český maršálek Ferdinand Lobkowicz skončil v úřadu roku 1913, kdy byl anenskými patenty dočasně rozpuštěn zemský sněm (jehož byl maršálek předsedou). Do zániku monarchie roku 1918 pak už sněm nebyl obnoven a staré úřady byly nahrazeny republikánskými.

Seznam nejvyšších maršálků Království českého

1146 – 1148 Jiří
1159 – 1159 Chotěbor († 12. 11. 1159)
1160 –1165 Vojslav
před 1167 Soběslavec
1171 – 1171 Dlugomil
1175–1177 Heřman
1180 – 1180 Protiva
1185–1187 Jindřich
1217–1222 Jindřich Vítkovec
1222 – 1222 Častolov ze Žitavy
1224 -1224 Diviš
1228 – 1228 Držislav
1253–1277 Zdislav
1255–1252 (3. 6.) Vok z Rožmberka († 3. 6. 1252)
1263–1267 Hynek z Lichtenburka
1267–12735 Purkhart z Janovic
1277–1279 Bavor ze Strakonic
1288-1288 Vítek z Hluboké
1289-1289 Albrecht ze Žeberka
1305–1307 Tobiáš z Bechyně († 1307)
1308–1310 Jindřich z Lipé
1310–1317 Jindřich z Lipé († 27. 8. 1329) – poprvé
1317 – 1317 Konrád z Buchsessu
1318 – 1318 Vilém Zajíc z Valdeka
1319–1329 (26. 8.) Jindřich z Lipé († 27. 8. 1329) – podruhé
1336 – 1336 Jindřich z Lipé
1343–1347 Bertold z Lipé († 1347)
1347–1348 Jindřich z Lipé
1349–1363 Čeněk z Lipé
1371 – 1371 Jindřich z Lipé
1376–1385 Hynek z Lipé
1389–1395 Jindřich z Lipé
1414–1415 Hanuš z Lipé
1417–1420 Jindřich z Lipé
1436–1449 Bertold z Lipé
1452–1473 Jindřich z Lipé
1475–1483 Bertold z Lipé († 1483)
1483–1490 Vilém II. z Pernštejna na Helfštýně (*1435 † 8. 4. 1521 Pardubice)
1500–1506 Bertold z Lipé
1512 – 1512 Jindřich z Lipé
1522–1541 Jan z Lipé († 1541)
1541–1562 Bertold z Lipé
1562–1589 Čeněk z Lipé na Hodoníně († 1589)
1589–1598 (23. 1.) Jan z Lipé († 23. 1. 1589)
1610–1620 Pertold Bohubud z Lipé († 1643)
1620–1626 Burian Lev Berka z Dubé
1626–1644 Matyáš Ferdinand Berka z Dubé
1645 (10. 6.) – 1684 (2. 11.) Adam Matyáš z Trauttmansdorffu (*1617 † 2. 11. 1684 Horšovský Týn)
1685 (24. 3.) – 1689 Rudolf Vilém z Trauttmansdorffu († 1689)
1689 (30. 4.) – 1700 Heřman Jakub Czernin z Chudenic (*25. 7. 1659 Vídeň † 8. 8. 1710 Praha)
1701 (10. 6.) – 1706 František Antonín Berka z Dubé († 1706)
1706–1708 Antonín Jan Nostic-Rieneck (*1652 † 30. 10. 1736)
1708 (24. 7.) – 1719 (25. 7.) Jan Václav Gallas († 25. 7. 1719)
1720 (20. 2.) – 1731 Jan Josef z Valdštejna (*26. 6. 1684 † 22. 4. 1731)
1733 (17. 10.) – 1740 Štěpán Vilém Kinský (*26. 12 1679 † 12. 3. 1749)
1741 (5. 3.) – 1746 František Jindřich Šlik
1747–1757 František Leopold Buquoy
1759–1760 Václav Kazimír Netolický z Eisenberka († 1760)
1760–1767 Karel Gotthard Schaffgotsch
1768–1789 (19. 9.) František Adam ze Šternberka († 19. 9. 1789)
1791–1803 (28. 1.) August z Lobkowicz († 28. 1. 1803)
1803 (5. 5. ) – 1812 (20. 1.) Vojtěch Václav z Klebelsberka († 20. 1. 1812)
1812 (23. 4.) – 1830 (16. 2.) Josef Vratislav († 16. 2. 1830)
1830 (5. 6.) – 1830 (27. 8.) Josef z Vrtby († 27. 8. 1830)
1831 (17. 3.) – ? Kristián Kryštof Clam-Gallas (*3. 9. 1771 † 21. 8. 1838)

1861–1863 Albert Nostitz-Rieneck (*23. 8. 1807 Trmice †  25. 1. 1871 Praha) – poprvé
1863–1866 Karl Rothkirch-Panthen (*2. 12. 1807 Falkenau † 31. 3. 1870 Praha)
1866–1867 Albert Nostitz-Rieneck (*23. 8. 1807 Trmice † 25. 1. 1871 Praha) – podruhé
1867 – 1867 Edmund Hartig (*2. 11. 1812 Vídeň † 30. 3. 1883 San Remo)
1867–1870 Adolf Auersperg (*21. 7. 1821 Vlašim † 5. 1. 1885  zámek Goldegg)
1870–1871 Albert Nostitz-Rieneck (*23. 8. 1807 Trmice † 25. 1. 1871 Praha) – potřetí
1871–1872 Jiří Kristián Lobkowicz (*14. 5. 1835 Vídeň † 21. 12. 1908 Praha) – poprvé
1872–1883 Karel Vilém Auersperg (*1. 5. 1814 Praha † 4. 1. 1890 Praha)
1883–1907 Jiří Kristián Lobkowicz (*14. 5. 1835 Vídeň † 21. 12. 1908 Praha) – podruhé
1907–1913 Ferdinand Lobkowicz (*26. 6. 1850 Dolní Beřkovice † 22. 4. 1926 Milán)

převzato z WIKIPEDIE




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2018  |  O nás