Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„V roce 2017 byla nákladem Koruny České vydána knížka Slezská knížata a slezští vévodové, jejímž autorem je Petr Nohel. Kniha navazuje na předchozí dva tituly Nástupnické právo v Českém království a Údělná knížata a markrabata moravská, přičemž jejím smyslem je přiblížit problematiku následnictví také ve Slezsku.“ Zobrazit celý citát »Slezská knížata a slezští vévodové
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Jitka Vykopalová: Královská svatba švédské korunní princezny Victorie (2)
8. 6. 2010 | Vykopalová, Jitka | Autor píše
2. díl: Švédské královské rodiny dříve a nyní
Švédské královské rodiny dříve a nyní
Po přesně 200 letech, kdy vkročil první Bernadotte na švédskou půdu, se bude korunní princezna Victoria vdávat. V budoucnu se stane třetí vládnoucí královnou po královně Kristině (1632-1654) a Ulrice Eleonoře (1719-1720) od doby, kdy se Švédsko stalo dědičnou monarchií pod vládou krále Gustava Vasy. Ale bude první, která se provdá za „muže z prostého lidu“.
Nicméně cesta k zasnoubení korunní princezny Victorie s Danielem Westlingem a zanedlouho k svatbě byla lemovaná potížemi, tajnostmi a spekulacemi. Odpor byl silný – ale láska byla silnější. Hlavním problémem bylo, že budoucí manžel Victorie nemá královský původ.
Současný královský pár, král Gustaf XVI Gustav a královna Silvia, neměli nikdy nic proti Danielovi osobně. Naopak. Báli se však, že manželství by narušilo dynastii Bernadotte. Ale zároveň chápali, že jejich dcera je zamilovaná a našla muže svého života. Když během tajné schůzky s králem na začátku února minulého roku projevil Daniel lásku ke korunní princezně a požádal o její ruku, byla odpověď krále: “Ano.”
Daniel Westling a korunní princezna Victoria jsou u švédského lidu velice oblíbení.
A vyhrál nejen Victoriino srdce. V okamžiku, když se s ní ožení, stane se zároveň také princem.
Ihned po zasnoubení 24. února 2009 byl pro Daniela vytvořen učební plán, aby dokázal vystupovat na veřejnosti sebejistě a cítil ve své roli pohodlně.
Celý loňský rok studoval intenzivní program, aby byl vyškolen v roli manžela budoucí panovnice Švédska. Velký test této zkoušky bude 19. červen, kdy milióny televizních diváků budou zkoumat každý jeho krok, který učiní u oltáře v kostele. Učil se otázky protokolu, organizaci královského dvora, politologii, o parlamentu, vládě, samosprávě, historii a kulturní historii. Musí se také naučit „ceremonie a kulturní dědictví spojené s historií monarchie” a jak by měl pracovat s médii a novináři.
Není to jednoduchá role. Daniel řekl, že si je velmi dobře vědom požadavků, které budou na něj kladeny.
– Udělám všechno, co bude v mých silách, abych splnil kladená očekávání. Vím, že důvěra se nedává, musí se zasloužit, a já udělám vše, abych získal důvěru švédského lidu.”
Nejhorlivější monarchisté tvrdili, že se to nesmí stát, jinak se Victoria musí vzdát trůnu ve prospěch svého mladšího bratra prince Carla Philipa. Také královský pár, a zejména král, byl zprvu velmi skeptický ohledně výběru přítele své dcery.
V květnu 2008 publikoval však časopis Queen průzkum veřejného mínění, kde 86 procent Švédů odpovědělo, že si myslí, že původ partnera není pro královskou svatbu důležitý.
Král Carl Gustaf XVI., královna Silvia, korunní princezna Victoria a Daniel Westling
při oficiálních příležitostech.
Cesta sem však byla velmi dlouhá. Když se před osmi lety rozneslo, že Victoria navázala vztah se svým osobním trenérem, mnoho lidí zvedlo skepticky obočí. Měla by si budoucí královna Švédska vzít za manžela jednoduchého kluka z posilovny, vyrůstajícího na venkově a bez vysokoškolského vzdělání? Byly také pochybnosti o jeho zdraví, jelikož trpěl od dětství poruchou funkce ledvin, i když ne dědičnou, a v loňském roce se podrobil náročné operaci, kdy mu jeho otec daroval vlastní ledvinu.
Co titul prince znamená?
Poprvé ve švédské historii získá „muž z lidu“ titul prince. Král rozhodl, že se Daniel Westling v souvislosti se svatbou stane princem Švédska a členem královské rodiny s titulem „Jeho královská výsost, princ Daniel, vévoda z Västergötlandu (korunní princezna je vévodkyní z Västergötlandu). Titul princ znamená, že se stane členem královské rodiny, zatímco vévoda je symbolický čestný titul.
Pohled do švédské královské historie
Švédská monarchie je založena na více než tisícileté tradici. Počet králů během tohoto dlouhého časového období činil více než sedmdesát osob, a všechny mohou být vyjmenovány jménem.
Kdo byli první švédští králové se však neví. Pravděpodobně to byli významní muži z rodin se silným postavením ve společnosti. Nejdříve od středověku se může říct, že existovala centrální moc sestávající z krále a rady.
Během dlouhého středověku, Švédsko, stejně jako ostatní skandinávské země, bylo rozděleno do mnoha malých vikingských království. Tři skandinávské země: Norsko, Dánsko a Švédsko bylo spojeno dánskou královnou Margaretou I. pod jednoho krále, jejího synovce Erika Pomořanského, a do jedné unie, která byla založena na zasedání na zámku v Kalmaru v roce 1397, kde se shromáždila šlechta ze všech tří zemí, aby Erika korunovali králem.
Švédsko opustilo unii v roce 1523, kdy se budoucí král Švédska, Gustav Vasa, stal regentem. Vzepřel se Kalmarské unii, zrušil volbu krále a v roce 1544 založil princip dědičné monarchie. Patřil k první panovnické dynastii rodu Vasa, který vládl spojenému švédskému království jako dědičnému království.
« Král Gustav Vasa, zakladatel 1. panovnické dynastie rodu Vasa.
Švédsko mělo hrdou historii, ale v roce 1810 to byla zničená a zbídačená země, která po mnoha letech válek uvízla ve velkém chaosu.
Co se týká vládců, tak např. osmnáct let předtím byl na maškarní plese zavražděn král Gustav III. Jeho syn Gustav IV. byl za prohrané války a velké útrapy lidu v roce 1809 pučem stržen z trůnu a donucen k odchodu do exilu. Byl nahrazen mladším bratrem krále Gustava III., vévodou Karlem ze Södermanlandu a v roce 1809 pod jménem Karl XIII. vyhlášen králem.
Švédské hospodářství kleslo až na samé dno. Země nemohla plnit splácení úroků a jistin ze svého velkého dluhu, inflace byla vysoká. Byl naprostý nedostatek jídla. Lidé odcházeli za živobytím do jiných zemí.
Vládnoucí garnitura byla vyčerpaná a nový král Karl XIII. byl už starý a vážně nemocný. A neměl vlastní děti, proto adoptoval 18.července 1809 Christiana Augusta Augustenborga, který přijal jméno Karl August.
Byl guvernérem Norska a král si myslel, že jeho popularita v sousední zemi by přispěla k dosažení snu, aby Norské království bylo přičleněno ke Švédsku.
Karl August však při jízdě na koni 28. května 1810, během vojenské přehlídky, náhle zemřel. Příčinou smrti byla mozková mrtvice, ale tato událost vedla dav lidí ve Stockholmu, při pohledu na rakev, k podezření na zvěrstvo a zmlátili říšského maršála Axela von Fersen k smrti ve víře, že korunního prince otrávil. Žádný jiný vhodný nástupce tam neexistoval. Vtom přichází na scénu nový muž, s příjmením Bernadotte.
Jean Baptiste Bernadotte, zakladatel posledního švédského královského rodu, syn právníka z Pau ve Francii, učinil skvělou kariéru v Napoleonově armádě. Postupem času se stal francouzským maršálem a knížetem z Pontecorvo. V roce 1798 se v Paříži oženil s Désirée Clary, švagrovou Napoleonova bratra Josepha Bonaparte, narodil se jim syn. Po pečlivém výběru švédského parlamentu byl vybrán jako potencionální „zachránce“ švédského království. Švédsko nabídlo tomuto úspěšnému a bohatému maršálovi švédský trůn. On nabídku přijal.
Jean Baptiste Bernadotte, francouzský maršál Napoleonovy armády.
Vylodění francouzského maršála Jeana Baptiste Bernadotte na švédské půdě roku 1810.
Po příjezdu do Švédska byl adoptován králem Karlem XIII. a pod jménem Karl Johan jmenován 21. srpna 1810 švédským korunním princem a dědicem trůnu (letos je tomu přesně 200 let). O osm let později, při úmrtí Karla XIII. byl korunován jako Karl XIV. Johan, král Švédska a Norska (v Norsku známý jako Karl Johan III.).
(Toto neobyčejné historické období je ve švédské historii velmi dobře zaznamenané.)
« ERB RODU BERNADOTTE
Po královi Karlovi XIV. následovalo šest mužských královských dědiců (Oscar I., Karl XV., Oscar II., Gustav V. Gustav Adolf VI. a Carl XVI. Gustaf, současný král).
Genealogický strom rodu Bernadotte
Nyní učiníme skok v průběhu věků a přiblížíme se blíž k současné královské rodině, a sice k oblíbenému královi Gustavovi V. (pravnuk Karla XIV. Johana a pradědeček současného švédského krále Carla XVI. Gustafa) který byl se svými téměř 43 lety panování druhým nejdéle vládnoucím monarchou v historii Švédska (po Magnusonovi Erikssonovi) a také nejstarším (92 let) a s nejvyšší postavou (192 cm). On byl také první švédský král, který se vzdal korunovace, jež byla ve Švédsku zvykem jako náboženský akt přinejmenším od roku 1210. Z jeho tři synů – Gustav Adolf VI., Wilhelm a Eric – se v roce 1950 ten nejstarší stal novým králem Švédska.
Čtyři generace rodu Bernadotte, rok 1946: korunní princ Gustaf Adolf, později král (vlevo), princ Gustaf Adolf (uprostřed), král Gustav V., tehdejší král, a na jeho kolenou Carl Gustaf (současný král).
Král Gustaf Adolf VI. (1882-1973, král 1950-1973) si vzal v roce 1905 britskou princeznu Margaret Connaught (1882-1920), vnučku královny Viktorie Spojeného království a po její předčasné smrti se oženil s bývalou německou princeznou Louis Mountbatten (1889-1965). Děti spolu neměli.
Se svou první ženou, princeznou Margaret, měl děti:
• Gustaf Adolf, korunní princ, narozen 1906 • Sigvard, narozen 1907 • Ingrid, narozena 1910 • John, narozen 1912 • Carl Johan, narozen 1916.
Král Gustaf Adolf VI., korunní princezna Margaret a všechny děti
Co se s všemi pěti dětmi Gustava Adolfa a Margaret stalo? Žádný z nich nezdědil trůn. Proč?
Prvorozený syn korunní princ « Gustaf Adolf Bernadotte (1906-1947) zemřel při leteckém neštěstí v Kastrupu (Dánsko) 1947. Nechal za sebou pět dětí; čtyři dcery, Margarethu, Birgittu, Désirée a Christinu a syna, Carla Gustafa, současného švédského krále.
Sigvard Bernadotte (1907-2002) se narodil jako princ Švédska a vévoda z Upplandu. Byl umělec, průmyslový designér a zhotovoval stříbrné šperky. Svého titulu prince a ocenění Serafínovým řádem a nároku nástupnictví na trůn byl zbaven v roce 1934 svatbou se svou první manželkou, Němkou Erickou Patzek. Jeho dědeček, král Gustav V., zvážil, že manželský svazek s ženou nekrálovského původu je neodpustitelný.
Jejich manželství bylo ukončeno 1943. Sigvard se oženil podruhé v roce 1943 s Dánkou Sonjou Robbert, měli spolu syna Michaela, rozvedli se 1961. Jeho třetí manželka, od roku 1961, byla Marianne Lindberg. Celý svůj život bojoval, aby získal zpět svůj ztracený královský titul.
« Ingrid Bernadotte (1910-2000) si vzala korunního prince, pozdějšího krále Dánska, Fredericka IX. a stala se královnou v sousední zemi. Měla tři dcery, a nejstarší, Margrethe, je současnou královnou Dánska.
Bertil Bernadotte » (1912-1997) byl loajální k monarchii a udržoval si nástupnictví na trůn, přestože to znamenalo jeho velké osobní oběti. Jako korunní princ se nemohl oženit se svou milovanou Lilian až do doby zajištění nástupnictví na trůn, čímž bylo narození korunní princezny Victorie v roce 1977.
Princi Bertilovi bylo 31 let když se v Londýně 1942 setkal s o tři roky mladší a tehdy již vdanou dcerou horníka Lilian Craig. Pár byl dlouho nucen skrývat svou lásku, jelikož starý král “obyčejnou” snoubenku neakceptoval. Teprve až když současný král Carl XVI. Gustaf nastoupil na trůn a měl zákonné právo vzít si koho chtěl (vybral si také dívku “nešlechtické krve”, Silvii Sommerlath, německo-brazilského původu, současnou královnu, která ještě před svatbou musela projít “královskou školou” a naučit se švédsky, historii země a otázky protokolu), teprve tehdy mohlo být uznáno jejich zasnoubení a po 33 letech čekání si konečně princ Bertil v roce 1976 mohl vzít svou Lilian, když dosáhli věku 64 a 61 let.
« Carl Johan Bernadotte (1916 -) do roku 1946 nosil titul Jeho královská výsost princ – Carl Johan, korunní princ Švédska, vévoda z Dalarny, než se oženil s novinářkou Kerstin Wijkmark a tím přišel o všechno – od následnictví trůnu přes titul prince po privilegia a apanáž.
Nyní je ve švédské televizi vysílána zajímavá dokumentární série s názvem “Rodina Bernadotte.” V jedné z jejích částí se setkává korunní princezna Victoria s touto nejstarší osobou z rodu Bernadottů a s otevřeným srdcem si oba povídají o zakázané lásce. Šedesát let dělí od sebe Victorii a strýce jejího otce, Carla Johana. On si vzal, koho miloval, i ona si vezme toho, koho miluje. Pro něj však měla svatba z lásky neskutečné následky.
Korunní princezna Victoria s nejstarším členem rodiny Bernadotte, knížetem Carlem Johanem v televizním dokumentu. »
V době Carla Johana si královské děti nemohly vybrat partnera podle vlastního srdce, to bylo nemyslitelné. On se tedy v roce 1946 postaral o velký skandál, když si vzal novinářku Kerstin Wijkmark. Nejen že byla rozvedená, ale byla o šest let starší. Tlak, aby se zabránilo jejich manželství byl obrovský. Byl ale zamilovaný a bláznivý a nedal se. Oženil se s ní v New Yorku. Ale s nějakými rodinnými gratulacemi k obřadu nemohl počítat.
Jejich svatba se však stala žhavou událostí s palcovými titulky na předních stranách novin a všichni se chtěli seznámit s členem švédské královské rodiny a jeho manželkou. Setkávali se proto s mnoha z největších filmových hvězd (s Cary Grantem, Gretou Garbo, multi-milionářem a filmovým producentem Howardem Hughesem, atd.).
– Mě nezajímají tituly, “řekl Carl Johan Bernadotte, který naléhá, aby mu bylo tykáno.
Carl Johan a Kerstin adoptovali dvě děti, které nosily/nosí příjmení Bernadotte, ale bez šlechtického titulu:
Monicu (*1948) nyní s příjmení Bonde, a Christiana (*1949).
V roce 1951 obdržel Carl Johan od velkovévodkyně Charlotte z Lucemburska titul hraběte. Celým jménem je proto nazýván Carl Johan Arthur Bernadotte af Wisborg, švédský hrabě, podnikatel a bývalý princ Švédska.
Když v roce 1987 Kerstin zemřela, cítil se osamělý, a proto se v roce 1988 oženil s ovdovělou hraběnkou Gunnilou Marthou Louise Wachtmeister af Johannishus, dříve vdanou Bussler.
Během druhé světové války obdržel od státních činitelů Maďarska dotaz, zda-li by neměl zájem o maďarskou korunu, on ale odmítl.
Poté, co princezna Katherine z Řecka v roce 2007 zemřela, je jediným žijícím pravnukem královny Victorie z Velké Británie.
Ale zpět k lásce, která údajně překoná všechno …
I když láska korunní princezny k Danielovi Westlingovi nebyla vždy považována za samozřejmost (jelikož královské děti se nemohou vdávat nebo ženit bez toho, aby nejprve, na královu žádost, obdržely vládní souhlas) – jsou dnes jiné časy. Teprve když člověk ví o těchto ceremoniích, porozumí Viktoriině úlevě nad tím, když Daniel byl schválen jako její budoucí manžel. Nad dvorní etiketou zavály nepopíratelně nové větry. Na otázku, kolik byla Victoria připravena obětovat pro svou lásku k Danielovi odpověděla:
– Neskutečně hodně. Daniel pro mě moc znamená.
Pro Carla Johana a korunní princeznu Victorii to byla láska, která rozhodla, s jakou osobou budou žít svůj život. Ale důsledky byly pro oba různé.
Nejkrutější podmínky ze všech zažil však pro svou lásku princ Bertil, který musel čekat celých třicet tři let než dostal svou Lillian. Oba se velmi obětovali. Princ Bertil a princezna Lilian byli vlastně pár, který jistil švédský trůn.
Bylo to roku 1943, uprostřed druhé světové války kdy bomby padaly na Londýn. Paní Craigové manžel, Ivan, byl poslán na frontu v severní Africe. Princ byl Bertil pracoval v Londýně jako zástupce námořního atašé na švédském velvyslanectví.
« Princezna Lilian vyprávěla v memoárech “Můj život s princem Bertilem”, že jejich první setkání nebylo láskou na první pohled, ale měli spolu legraci, navzdory válce a pustošení.
Nebyla to žádná obyčejná válečná romance. Nastaly komplikace. Ne rozvod, ten proběhl ve velmi přátelské formě. Problém byl, že Bertil stál příliš blízko švédskému trůnu. Jeho starší bratr Sigvard se už v roce 1934 oženil mimo královské kruhy a ztratil své tituly. O dvanáct let později to byl nejmladší bratr, který rovněž ztratil právo nástupnictví na trůn a kromě toho veškerý kontakt s královskou rodinou. Ale ke skutečné katastrofě došlo, když v roce 1947 zemřel při letecké havárii v Dánsku korunní princ Gustaf Adolf, otec současného krále, který jednou měl být králem. A nový korunní princ, který se po tragické události náhle stál králem, byl pouze zlatovlasý a kudrnatý čtyřletý chlapec.
Teď najednou v královském domě chyběla jedna generace a Bertil stál k trůnu nejblíže. Proto bylo nemožné udělat, co jeho bratři, oženit se s neurozenou ženou a vzdát se titulu prince. Proto museli Bertil a Lilian čekat. Řídili se mottem „Povinnost především“.
Bertil byl najednou jediným, kdo by přicházel v úvahu v případě, že to nejhorší by se mohlo stát znovu. A to až do doby, kdy se Carl Gustav stane dospělým. Dnes je těžké tomu porozumět, ale v té době to nebylo možné stát se králem a být ženatý s rozvedenou paní.
– Když král zemřel a korunní princ byl příliš mladý, mohla nastat ústavní krize. Prins Bertil byl jediným možným dědicem trůnu. V té době totiž bylo dost slyšet hlasité výkřiky po vytvoření republiky, a to nejen v řadách sociální demokracie.
Lilian byla jednou částí královského dvora přijímána téměř ledově, přehlíželi ji a považovali za neexistující. Prožila mnoho osamělých a občas uplakaných večerů, když princ Bertil byl z domova pryč, aby reprezentoval královskou rodinu.
– Nikdy jsem nebyla pozvána. Oficiálně jsem neexistovala, posteskla si Lilian. Seděla jsem doma a jen v televizi jsem mohla sledovat mého milovaného Bertila, když se zúčastnil banketu při udělování Nobelových cen nebo nějaké jiné společenské události. Přesto svůj vztah neskrývali. Ve volné večery byli často k vidění v nočním Stockholmu, tancující a smějící se. A kupodivu se nic nedostalo do tisku. Byla to nevyslovená dohoda mezi tehdejšími novináři a princem Bertilem, který spoléhal na loajalitu švédský novinářů.
– Bertil říkal celou dobu: Samozřejmě, můžete o nás psát, ale pak zjistíte, že ničíte naše životy.
– Nikdo se nedotazoval na mlčení tisku, prostě bylo to tak. Všichni věděli v jakém dilema se prins Bertil nacházel, jaké záruky a tím oběti k přežití monarchie do doby dospělosti korunního prince Carla Gustafa podával.
Princ Bertil a princezna Lilian byli vlastně pár, který jistil švédský trůn. »
Když přišel král na večeři domů k Bertilovi, nemohla být Lilian doma a její portrét byl ze zdi sundán dolů. Nejprve až na 90. narozeniny krále (Gustafa Adolfa VI.) v roce 1972 se mohla oficiálně připojit k oslavám narozenin. Po letech slz, izolace a ignorování. Ale o nějakém sňatku s princem nepadla žádná zmínka. Tak dlouho, dokud starý král žil.
Teprve na podzim roku 1976 mohl princ Bertil a Lilian Craig oznámit své zasnoubení. Konečně dostali povolení vzít se. Na tuto zprávu čekali třicet tři let. Přišla od nového krále, Bertilova synovce Carla Gustafa XVI., současného krále. O několik měsíců dříve se král oženil se Silvií Sommerlath, jejíž původ je stejně málo královský jako paní Craigové.
Jediné smutné, že se svatba nemohla konat dříve, bylo, že nikdy nemohli mít vlastní děti. Dalo by se říct, že zaplatili vysokou cenu za to, že jistili švédský trůn.
Dnes je princ Bertil již dávno pryč a princezna Lilian žije poklidný život stranou veškerého veřejného života. V srpnu se dožije 95 let.
Podobné problémy v moderní době
Podobné problémy pro královské děti – vzít si partnera nešlechtického původu – měli například v Monaku, Španělsku, Holandsku a také u nejbližších sousedů, v Norsku a Dánsku.
V Norsku byly extrémně velké protesty a nespokojenost s volbou budoucí manželky korunního prince Haakona. Bylo mu 26 let když se v roce 1999 setkal s Mette-Marit Tjessem Høiby na jednom rockovém festivalu. Tato svobodná matka s minulostí v experimentování s drogami a kamarády v kriminálních kruzích neušla očím královského dvora. Král Harald z toho dostal potíže se srdcem a královna Sonja měla deprese, ale korunní princ hrozil vzdáním se královské koruny, pokud se nebudou moci vzít. (A to navzdory skutečnosti, že král Harald se oženil se Sonjou také jako „ženou z lidu“ poté, co se znali devět let, a poté kdy jim jeho otec král Olaf V. dal svolení.) Korunní princ dosáhl svého a před svatbou 25. srpna 2001 se Mette-Marit pilně učila dvorní etiketě a studovala norskou historii.
« Korunní princ Haakon a korunní princezna Meete-Marit.
Dánský korunní princ Frederik potkal 28-letou australskou právničku Mary Donaldson v létě roku 2000 v nočním klubu Slip Inn Bar v Sydney při letních olympijských hrách. Předtím měl 35-letý korunní princ sérii „méně vhodných přítelkyň“, které způsobily na královském dvoře rozruch, mimo jiné modelku předvádějící spodní prádlo. Ale Mary byla královnou Margretou II. schválena a pár měl svatbu 14. května 2004.
Dánský korunní princ Frederik a korunní princezna Mary. »
V Hongkongu narozená Alexandra Christina Manley byla 30-letá podnikatelka, která mluvila šesti jazyky, když se vzdala své kariéry a změnila své náboženství, aby si mohla v listopadu 1995 vzít o čtyři roky mladšího prince Joachima z Dánska.
V roce 2005 se rozvedli, a když si Alexandra o dva roky později vzala o čtrnáct let mladšího režiséra Martina Jorgensena, musela se vzdát svého titulu princezny. Místo toho je titulována hraběnkou z Frederiksborgu. Následující rok se princ Joachim znovu oženil s 32-letou Francouzkou Marií Cavallier.
Dánský princ Joachim a princezna Alexandra Christina Manley
Fotografie a obrázky převzaty ze stejných zdrojů.
http://www.svd.se | http://www.dn.se/ | http://www.aftonbladet.se/ | http://www.expressen.se/ |
http://svenskdam.se | http://www.royalcourt.se/ | http://cs.wikipedia.org/ | http://www.ne.se/