Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„“Byly to hvězdné chvíle v jinak pro naši zemi velice smutné době. Za český národ se postavili reprezentanti starých rodin, kteří měli v povědomí povinnosti, které jim ukládala příslušnost ke stavu českému a vzali tak na sebe povinnosti coby čeští stavové. Bylo to opravdu důležité, neboť ve chvíli, kdy se hroutila republika a mnozí podléhali zoufalství, se naši otcové a dědové postavili jednoznačně za český národ. Toto prohlášení, které....“ Zobrazit celý citát »

V pondělí 17.9.2018 – 80. výročí šl. deklarace z r. 1938



Bitva na Bílé hoře

8. 11. 2009 | Jana Achcenitová | Autor píše

Na rozsáhlém území Evropy zanechala válečné stopy třicetiletá válka. Svůj běh započala v Čechách bitvou na Bílé hoře.
Před 389 lety, přesněji 8. listopadu 1620, zde proti sobě stály dvě bojující strany – stavovská armáda v čele s Kristiánem z Anhaltu st., Jindřichem Matyášem Thurnem, Jiří Fridrichem z Hohenlohe a Jindřichem Šlikem. Katolické síly, tj. císařskou armádu a vojska Katolické ligy zastupoval Karel Buquoy, Maxmilián Bavorský a Jan T. Tilly. 

Letohrádek Hvězda na Bílé hořeStavovské vojsko se rozložilo na kopci u Bílé hory a jeho ležení dosahovalo až ke zdi rozsáhlé obory letohrádku Hvězda. Katolické vojsko přicházelo od Ruzyně a Řep. Početní síly na obou stranách byly téměř vyrovnané. Katolické vojsko však bylo lépe organizováno a tažení proti Čechům bylo prohlášeno za tažení proti kacířům. Stavovská armáda se opírala především o najaté žoldnéře a také v té době byly síly a především finance stavovského odboje již vyčerpány.
František Sekanina ve své knize Bílá Hora píše …“čeští stavové byli příliš důvěřiví k najatým žoldnéřům, kteří byli sehnáni ze všech končin světa. Této mase se nedostávalo vroucího vlasteneckého cítění, vřelosti a zápalu. Během kratičkých dvou hodin, co bitva trvala, přece jen vykonán nejeden hrdinský, odvážný čin. Ale byla to spíše touha po hrdinství a po válečném dobrodružství.“
Útok zahájila císařská vojska, žoldnéři stavů začali utíkat a panika zasáhla zbylé stavovské vojsko. U zdi letohrádku Hvězda se bránily už jen zbytky Thurnovy jednotky, ale marně.

  
    Fridrich Falcký                     Ferdinand II. Habsburský

Pomník na Bílé hořeČeský vzdorokrál Fridrich Falcký se k bitvě ani nedostavil, protože v té době pořádal slavnostní oběd pro anglické vyslance. A v okamžiku, kdy se rozhodl bojiště navštívit, potkával se s již ustupující armádou. Po večerní poradě nechal proto naložit vozy a ráno 9. listopadu 1620 ve spěchu opouštěl Prahu. Po jeho útěku vtrhlo do Prahy císařské vojsko Ferdinanda II. Habsburského a o osudu české královské koruny bylo rozhodnuto.

Následky bitvy vyvrcholily krvavým divadlem 21. června 1621 na Staroměstském náměstí, kde bylo popraveno 27 povstalců – tři odsouzenci stavu panského, sedm stavu rytířského a zbývající odsouzení byli měšťané.
V roce 1920 byla na památku 300. výročí bitvy na Bílé hoře, na prvním bojišti třicetileté války, postavena malá mohyla s pomníčkem.


Jana Achcenitová

Jana Achcenitová, 8. 11. 2009

e-mail: redakce@historickaslechta.cz

Všechny články autora




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2019  |  O nás