Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„První šlechtická deklarace byla přednesena během audience u prezidenta Edvarda Beneše na Pražském hradě v sobotu 17.9.1938. Účastnilo se jí 12 zástupců české zemské šlechty z jedenácti rodů. Hlavním iniciátorem deklarace byl Zdenko Radslav hrabě Kinský, jejím autorem orlický Karel VI. kníže Schwarzenberg a text prezidentovi za přítomné a jménem dalších představitelů starých rodů přečetl František hrabě Kinský z Kostelce nad Orlicí.“ Zobrazit celý citát »

První šlechtická deklarace – 17.9.1938

PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.

Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice

Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií

Orlík, sídlo Schwarzenbergů

Fotografie z pohřbu Františka Ladislava barona Riegra

19. 3. 2023 | Drocár Jan | Video-audio

Snímek známého fotografa Rudolfa Brunera-Dvořáka ukazuje smuteční průvod v těsném sousedství Národního muzea. Autor na něm zachytil pohřeb Františka Ladislava Riegera, jeden z největších a nejslavnějších pohřbů tehdejší doby. V těchto dnech uběhlo od smrti F. L. Riegera 120 let, a tak si jeho památku připomíná i Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR.

Snímek pořízený z prvního patra někdejšího domu č. 807 na Václavském náměstí zachycuje seřazený smuteční průvod připravený vyrazit na poslední cestu Františka Ladislava Riegera, který zemřel 3. března 1903 ve svém bytě v domě č. 719/7 v Palackého ulici, kde je dnes zde zřízen Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegera. Průvod posléze směřoval k hrobce na Vyšehradě a po celé cestě byl pozdravován shromážděnými davy.

Jako poslanec tzv. kroměřížského sněmu v roce 1848 prosazoval federativní uspořádání tehdejší monarchie, ale když tyto požadavky neuspěly, stáhl se na čas z politiky, věnoval se rozvoji národního povědomí a podporoval rozvoj průmyslu. Angažoval se například v Jednotě pro povzbuzení průmyslu v Čechách a vydal také spisy O statcích a pracích nehmotných a Průmysl a postup výroby jeho. Kromě toho redigoval Slovník naučný, stál u zrodu České akademie a České techniky a zasloužil se také o rozdělení pražské univerzity na českou a německou část.

Od roku 1861 se výrazně angažoval ve spolupráci se státoprávní českou šlechtou a formuloval program vznikající Národní (tzv. staročeské) strany. O deset let později se podílel na dojednání česko-rakouského vyrovnání a v roce 1890 patřil ke stoupencům česko-německých usmiřovacích rozhovorů. Jednání však nakonec zkrachovala. Po čtyři desítky let byl vůdčí osobou strany staročechů. Do ústraní se stáhnul až v roce 1891.

V roce 120. výročí úmrtí se konalo v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, kde Rieger po část svého života působil, pietní setkání u jeho busty ve foyer budovy za účasti Markéty Pekarové Adamové, předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR, Martina Baxy, ministra kultury, poslanců a senátorů, delegace z Riegrových rodných Semil a také jeho přímých potomků.

Veřejnost má možnost se o Františku Ladislavu Riegrovi dozvědět více na jeho zámku Maleč, nedaleko Chotěboře, kde jeho prapravnuk Václav Macháček-Rieger po letech oprav a restaurování vytvořil a otevřel v roce 2018 při příležitosti 200. výročí Riegrova narození veřejnosti expozici v autentických interiérech.

Převzato z deníku FORUM 24, autorem článku je jeho redaktor Pavel Šmejkal.