Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Přesto, že se první republika ke své vlastní aristokracii nezachovala dobře, šlechta se ke své zemi zády neobrátila. Naopak, když byla vlast v ohrožení reagovala čestně a statečně. Tři deklarace, kterými rody české zemské šlechty reagovaly na hrozící nebezpečí německého nacismu v letech 1938 a 1939, jsou toho výmluvným dokladem. „Prohlášení členů starých českých rodů k nedotknutelnosti území Českého státu“, které bylo v sobotu 17.9.1938 předneseno prezidentovi republiky Edvardu Benešovi, bylo deklarací první. Audience se na Pražském hradě účastnilo 12 zástupců z jedenácti šlechtických rodů. Autorem deklarace byl orlický kníže Karel VI. Schwarzenberg a jménem přítomných a jménem dalších představitelů starých rodů její text prezidentovi přednesl František hrabě Kinský z Kostelce nad Orlicí.“ Zobrazit celý citát »

První šlechtická deklarace ze 17.9.1938



Končí osmičková výročí

29. 12. 2018 | Jan Drocár | Audio-Video, Šlechtic vypravuje

Dokument České televize Letopočty na osm

Píše se rok 2018. A včera bylo 29. prosince. Před deseti lety, 29.12.2008, měl na televizní obrazovce premiéru dokument České televize Letopočty na osm. Protože jsme letos opět v osmičkách, myslím, že není špatné tento dokument opět zhlédnout. Průvodci jsou historici a šlechtici:

Dokument České televize Potomci Přemyslovců…

Šest let před dokumentem Letopočty na osm měl premiéru televizní hodinový dokument Potomci Přemyslovců aneb tradice zavazuje. Natáčel se týden a premiéru měl 2.6. 2012 v rámci tehdejšího nedělního cyklu Večer na téma…Tento dokument byl poté několikrát na televizní obrazovce reprízován a bylo tomu tak i 16.11. 2008, měsíc a půl před premiérou snímku Letopočty na osm.
Lze ho shlédnout zde dole:

Dramaturgyně obou televizních snímků Michaela Koliandrová k tomu tehdy v roce 2008 uvedla: “Jsem ráda, že diváci České televize těsně před uvedením pořadu Letopočty na osm velice ocenili reprízu dokumentárního filmu Potomci Přemyslovců aneb tradice zavazuje, vysílaného 16.11.2008 na ČT 2. Také on byl v premiéře uváděn v rámci Večerů na téma (tehdejšího dlouholetého projektu České televize – pozn. red.) a zdá se, že se dnes setkal ještě s větším ohlasem, než při svém prvním uvedení v červnu roku 2002. O něčem to vypovídá? Myslím, že v době, kdy nejen nejrůznější zbohatlíci a hvězdičky velmi pokleslé kultury, ale i veřejní činitelé neváhají jít co možná nejhorším příkladem, diváci oceňují vystoupení šlechticů. Ti jsou určitě skromnější než leckterý kmán a přestože jejich tituly poslanci zrušili již v roce 1918 (Jak jsme si zrušili šlechtu – a Jak šlechta přežila své zrušení), jsou jich stále hodni nejen svým původem a charakterem, ale i snahou prospívat ostatním.“

K tomu tehdy ještě dodal režisér zmiňovaného filmu  Jan Soukup (†)„Když o dokumentu Potomci Přemyslovců a neb tradice zavazuje přemýšlím, tak se mi zdá, že jsme vlastně natočili film o morálce, aniž bychom chtěli. Všichni lidé, kteří v něm vystupují, vyprávějí svoje příběhy bez pathosu, s čistou otevřeností, kterou divák, příliš navyklý na prázdné fráze, s  radostí přijme. A já si vzpomínám, jak jsem seděl ve střižně a rozpacích přemýšlel, kterou výpověď použít či nenávratně zahodit.
Nechci se rozepisovat o natáčení, ale jednu zákulisní scénu si dovolím připomenout. Přišli jsme s hrabětem Arnoštem Waldsteinem do sídla Senátu, tedy do Valdštejnského paláce. Ochranka mu přistrčila sešit, kam se zapisují návštěvy a žádala zapsat jméno. To milý hrabě, který česky díky letitému nucenému exilu nemluví zcela bezchybně, pochopil, ale na druhý pokyn – důvod návštěvy – hledal pohledem u mne pomoc. A já do kolonky zapsal – prohlídka domova.”





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2019  |  O nás