Vítej každý nový příchozí. I Ty.

Ottův slovník naučný

PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.

Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů

Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastií

Orlík, sídlo Schwarzenbergů

Jeho kapitánem byl poslední český král

12. 6. 2019 | Drocár Jan | Šlechtic vypravuje

Zajímavý šlechtický příběh vytvořil svým životem karlovarský rodák baron Josef Victor Garheis z Plessen. Spojuje vojenskou službu pod velením budoucím českého krále v Brandýse nad Labem, studium na Pražské konzervatoři a od 14. února 1914 život profesora hudby a provinčního úředníka v argentinském městě Corrientes. Královským dokumentem má potvrzeno, že byl ve 13. generaci potomkem Mikuláše I. Gorjanského († 25.7.1386), uherského palatina a bratislavského župana.

Narodil se v Karlových Varech

Baron Josef Victor Garheis z Plessen se narodil v českých lázních Karlových Varech v tehdejším Rakousko-Uhersku dne 7.3.1887. Jeho otcem byl hrabě František von Garheis von der Plessen (*1862 † c. 1882), matkou María Alžběta Hofmann von Plener.

Sloužil u 7. dragounského pluku

Jako voják sloužil Josef Viktor v letech 1905-1908 i pod velením kapitána arcivévody Karla Habsbursko-Lotrinského, pozdějšího rakouského císaře, uherského a českého krále Karla I. (III.) v 7. dragounském pluku. Za vojenské zásluhy byl Josef Viktor císařem a českým králem Františkem Josefem I. vyznamenán Medailí za statečnost.

“Arcivévoda Karel pobýval v Brandýse od roku 1908 a sloužil zde u 7. dragounského pluku. Byl zde velmi oblíben a mluvil s brandýskými obyvateli jen česky. Roku 1911 se oženil se Zitou Bourbonsko-Parmskou, která ho do Brandýsa následovala. Roku 1912 arcivévodský pár město opustil, sedmí dragouni byli totiž převeleni do Haliče. Po smrti Františka Josefa I. roku 1916 se Karel stal rakouským císařem. Roku 1917 koupil brandýské panství. Po rozpadu Rakousko-Uherska však ani Velkostatek Brandýs, stejně jako všechen ostatní majetek Habsburků v Československé republice, neušel konfiskaci ze strany státu. Na brandýském zámku pak bylo zřízeno ředitelství státních lesů. Císař Karel zemřel roku 1922 ve vyhnanství na Madeiře a roku 2004 byl papežem Janem Pavlem II. blahořečen pro své mírové úsilí během první světové války…..
Za vlády Františka Josefa I. bylo obvyklé, že arcivévodové z habsburského rodu byli již v útlém věku zapsáni u armády, avšak samozřejmě jen formálně. Například korunní princ Rudolf byl jmenován plukovníkem již krátce po narození. Mladý Karel k armádě nastoupil ve svých 16 letech, a to k hulánskému pluku č. 1, jehož majitelem byl jeho otec, arcivévoda Otto. Opravdová služba mu ale začala až 1.11.1906, kdy se stal nadporučíkem 1. eskadrony dragounského pluku č. 7 v Chudeřicích u Bíliny. Krátce poté se odebral na studia do Prahy a k posádce se vrátil až v červenci 1908, tentokrát ale již do Brandýsa nad Labem”…
“Arcivévoda Karel byl ubytován v Brandýse nad Labema do denně dojížděl do Staré Boleslavi, kde sídlila 5. eskadrona sedmých dragounů, u níž Karel sloužil.”
(citováno z bakalářské práce Bc. Lenky Režové Císař Karel I. a Brandýs nad Labem).


popisek		popisek

Vzdělával se na Pražské konzervatoři

Po vojně začal Josef Viktor studovat na Pražské konzervatoři. Bohužel v archívu školy se dosud nepodařilo najít více podrobností a tomto studiu. Po nabytí hudebního vzdělání 14.2.1914 přicestoval do argentinského Corrientes. Argentina a toto město se mu poté na celý život staly novým domovem. Zde také založil rodinu, jeho vyvolenou se stala dcera místního lékaře Doña María Debora Gómez Áválos.

Zabydlel se v Argentině

Po nabytí hudebního vzdělání Josef Viktor 14.2.1914 přicestoval do argentinského Corrientes a toto město a Argentina se mu poté staly novým domovem na celý život . Zde také založil rodinu a jeho vyvolenou se stala dcera místního lékaře Doña María Debora Gómez Áválos.

Rodový erb

Na žádost snachy Josefa Victora paní Heleny Maria Sanfeliu von Garheis byla dne 1.12.2014 zaregistrován rakouský rodový znak pro její rodinu. Vzhledem k dosud existujícím dokumentům mají nárok na užívání tohoto erbu žadatelka paní Helena Maria Sanfeliu von Garheis a všichni potomci José Victora Garheis von der Plessen, který se narodil 7.3.1887 v Karlových Varech v Čechách. Znak (erb) mu byl udělen dne 25.12.1921 císařem rakouským, králem uherským a králem českým Karlem I. (III.) Habsbursko-Lotrinským.

Znak (erb) Josefu Victorovi udělil 25.12.1921 císař rakouský a král český Karel I. (III.).

Popis znaku: Štít rozdělen třikrát šikmo, nad červenou, ve středním stříbře, pod zelenou, nad
zlatými písmeny S, M, P; ve znamení nohy zlatá koruna. Na přilbě červené a stříbrné,
s červenými a zlatými přilbami, přiléhavá paže, která drží meč (zatím nedokonalý překlad).