Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„V listopadu 2019 Petr Nohel 4. díl drobných publikací věnujících se nástupnictví a nástupnickému právu v Českých zemích. Titul „Markrabata obojí Lužice“ tak navazuje na předchozí autorovy tři tituly, Nástupnické právo v Českém království z roku 2015, Údělná knížata a markrabata moravská z roku 2016 a Slezská knížata a slezští vévodové z roku 2017.“ Zobrazit celý citát »

Poslední díl tetralogie o nástupnictví v Českých zemích



Opočno (zámek)

Renesanční zámek nad údolím Zlatého potoka stavěl na základech gotického hradu český šlechtický rod Trčků z Lípy ve 2. polovině 16. století. V 17. století jej získali Colloredové, kteří upravili nejen interiéry, ale také hospodářsky využívané údolí v krajinářský park s romantickými stavbami. Mezi nejatraktivnější části zámeckých sbírek patří kolekce zbraní a obrazárna s díly benátských a neapolských mistrů 16.–18. století.

Zámek vystavěný šlechtickým rodem Trčků z Lípy vznikl průběhu druhé poloviny 16. století. Velkorysost koncepce a značný rodový majetek byly předpokladem k výstavbě rozsáhlého areálu, rozvíjeného kolem hlavní zámecké budovy s třemi podlažími arkádových lodžií otevřených do obdélného nádvoří. Události třicetileté války spolu s pronikáním nových společenských forem a stavebních slohů ovlivnily vzhled i vlastnictví areálu. Pro Colloredo-Mannsfeldy se stala potřeba prezentace hlavní silou ovlivňující dění v zámku. Interiéry byly upravovány v duchu evropského aristokratického prostředí, hospodářsky využívané údolí nahradil nově založený přírodně krajinářský park s romantickými stavbami. Přes veškeré změny, kterými zámecký areál prošel, si dodnes udržel obrovskou historickou a uměleckou hodnotu, ale i značné kouzlo a půvab.

Historie
Areál opočenského zámku vyrostl na místě středověkého hradu, který zde stál podle první písemné zprávy v Kosmově kronice již roku 1068. Za husitských válek, kdy panství vlastnil Jan Městecký, byl hrad pro zradu svého majitele obležen vojsky sirotků a roku 1425 dobyt a zničen.

V následujícím období se v Opočně, které ztratilo na významu, vystřídala řada majitelů, až roku 1495 připadlo panství Trčkům z Lípy, kteří patřili k nejbohatším rodům v Čechách, zastávali vysoké úřady a z Opočna vybudovali reprezentativní rodovou rezidenci přestavbou starého hradu na renesanční zámek.

O přestavbu se zasloužil především Vilém Trčka, inspirovaný pobytem v Itálii v roce 1551 a stavbami italské renesance. Vnitřní nádvoří bylo opatřeno arkádovými ochozy se štíhlými toskánskými sloupy, fasády dostaly sgrafitovou dekoraci. Součástí zámeckého areálu se stala roku 1602 ještě míčovna a jednopatrový letohrádek. V 17. století vymřel rod Trčků po meči, když byl Adam Erdman Trčka spolu s Albrechtem z Valdštejna zavražděn v Chebu v roce 1634.

Trčkovské majetky byly zkonfiskovány a Opočno získal Rudolf Colloredo, důstojník císařské armády. Colloredové přistoupili na přelomu 17. a 18. století ke stavebním úpravám zámku v barokním slohu, jejichž předpokládaným autorem je stavitel Giovanni Battista Alliprandi.

V roce 1771 došlo sňatkem Františka I. Gundakara Colloreda s Marií Isabelou z Mansfeldu k rozšíření rodového jména majitelů na Colloredo-Mansfeld a spojení panství Opočna a Dobříše. Rod Colloredo-Mansfeldů vlastnil Opočno až do druhé světové války.

Po nacistické okupaci byl zámek konfiskován a po roce 1945 přešel do vlastnictví státu. Od roku 1993 je zámek předmětem restitučních nároků potomků rodu Colloredo-Mansfeld.

Zdroj: NPÚ, Wikipedie

 

MAJITELÉ OPOČNA

Slavníkovci Původně zřejmě staré slavníkovské hradiště. Tato skutečnost není archeologicky podložena.

Po roce 995 
Přemyslovci
Knížecím majetkem bylo Opočno určitě ještě v první polovině 12. století.

1350? – 1361
Mutina z Dobrušky (†1361) První historicky doložený majitel. Získal panství kolem roku 1350.
Jeho vlastnictví je bezpečně prokázáno k roku 1359.

1361 – 1373
Sezema z Dobrušky († 1373)
Syn předešlého.

1373 – 1376
Štěpán a Jan z Dobrušky a z Opočna
Synové předešlého. Zpočátku drželi Opočno společně, kolem roku 1376 si rodový majetek rozdělili a Opočno si ponechal Štěpán.

1376 – ?
Štěpán z Dobrušky a z Opočna († 1397)
Neví se jak o Opočno přišel, ale v době své smrti ho již několik let nevlastnil.

1390? – 1397
Půta st.  z Častolovic († 1397)
Koupil Opočno před rokem 1390. Držitelem byl prokazatelně roku 1394.

1397 – 1400?
Půta ml. z Častolovic († 1403)
Syn předešlého. Brzy po r. 1400 panství prodal.

1400? – 1408
Jan (Hynek) z Lichtenburka a z Opočna († 1408)
Koupil Opočno brzy po roce 1400. K roku 1406 je doložen též přídomek “z Opočna”.

1408 – 1413?
Hynek, Alexandr a Jan z Lichtenburka
Synové předešlého. Naposledy jsou jako držitelé Opočna připomínáni k roku 1413.

1413? – 1431
Jan Městecký z Opočna a z Dobrušky († 1431)
Syn Štěpána z Opočna. Získal Opočno neznámo jak a celé období husitských válek je sporné.
Většina autorů se shoduje na Janově osobě, ale např. A. Sedláček uvádí pro toto období jako majitele neznámého katolíka.

1431 – ?
Jiří Berka z Dubé a na Vízmburku († 1450)
Augustin Sedláček jej vůbec neuvádí: “V ty časy se dostal v držení Opočna M. S. z L.”, kterého uvádí před Svojšem. Období po husitských válkách je rovněž velmi sporné.

? – ?
Petr Svojše ze Zahrádky
Kolem roku 1450 se zmocnil panství zřejmě násilně. Roku 1450 byla proti němu vedena trestná výprava: “Války opět roku 1449 začaly, usadil se Svojše na Opočně…”

? – ?
Mikuláš Suchan z Libáně († 1451)
O této osobě není téměř nic známo. Držení Opočna je doloženo až dodatečně k roku 1455, kdy vdova Dorota z Vlkova vznesla dědičný nárok. Sedláček jej uvádí před Svojšem.

1451 – 1455
Ladislav Pohrobek  Český král.
Po trestné výpravě proti předešlému byl sice oficiálním vlastníkem Opočna, ale fakticky jej držel Jiří z Poděbrad.

1455 – 1455
Jiří z Kunštátu a z Poděbrad
Roku 1455 si nechal Jiří Opočno od Ladislava Pohrobka zapsat, čímž jeho držení legalizoval. Ještě téhož roku majetek prodal.

1455 – 1472
Vaněk (Václav) z Valečova († 23.2.1472)
Koupil 29. 7. 1455 od předešlého.

1472 – 1481?
Viktorín z Valečova a z Opočna († 1481?)
Syn předešlého. Zemřel bez dědiců. Předem se svým strýcem uzavřel dědickou smlouvu.

1481? – 1487?
Samuel z Hrádku a z Valečova († 1488)
Strýc předešlého. Získal Opočno na základě smlouvy s předešlým po jeho smrti, zřejmě roku 1481. Ještě před smrtí majetek prodal.

1487? – 1495?
Jan z Petrovic a Petršpurka
Koupil panství od předešlého někdy před rokem 1488.

1495? – 1516
Mikuláš mladší Trčka z Lípy (+ 2. 4. 1516) Koupil panství od předešlého nejpozději roku 1495.

1516 – 1516
Johanka z Březovic († 14.7.1516)
Vdova po strýci předešlého. Získala Opočno na základě dědické smlouvy. Ještě téhož roku jej postoupila svým synům.

1516 – 1521
Zdeněk, Jan, Jindřich, Vilém a Mikuláš Trčkové z Lípy
Synové předešlé a Mikuláše st. Trčky z Lípy. Do roku 1521 společně. Na Opočně se trvale zdržoval pouze Zdeněk.

1521 – 1533
Zdeněk a Mikuláš Trčkové z Lípy
Drželi Opočno po smrti bratrů do roku 1533, kdy došlo k přerozdělení rodového majetku. Roku 1527 se Zdeněk ujal správy.

1533 – 1550?
Jan ml. Trčka z Lípy a na Lichnici († 1550)
Synovec předešlých. Převzal panství roku 1533 v rámci přerozdělování rodového majetku. Roku 1544 Opočno přepsal na svého bratrance Viléma, kterému panství předal před smrtí roku 1550.

1550? – 1569
Vilém Trčka z Lípy († 22.10.1569)
Bratranec předešlého. Jan Vilémovi zapsal panství roku 1544 a učinil jej poručníkem veškerého majetku.

1569 – 1581?
Žerotínové Vilém odkázal Opočno své sestře Veronice z Lípy, vdané do rodu Žerotínů, a jejím dětem. Protože Veronika zemřela dříve než Vilém (1567), vyvstaly z tohoto dědictví soudní spory mezi Trčky a Žerotíny.

1581? – 1588
Jaroslav Trčka z Lípy († 13.6.1588)
Oženil se (před r. 1581) s Johankou ze Žerotína (dcera Veroniky z Lípy). Po tomto sňatku spory ustaly.

1588 – 1596
Vilém a Kryštof Jaroslav Trčkové z Lípy († Vilém: 13.10.1596 v tureckém zajetí)
Synové předešlého.

1596 – 1601
Kryštof Jaroslav († 1601 na následky zranění v bitvě u Bělehradu)
Po smrti bratra držel Opočno sám. Dlouho doufal v uzavření sňatku a zplození legitimního potomka, ale pro případ, že by se tak nestalo, ustanovil svým dědicem bratrance Jana Rudolfa.

1601 – 1634
Jan Rudolf Trčka z Lípy († 29.9.1634)
Bratranec předešlého.
Získal Opočno ustanovením předešlého.

1634 – 1635
Ferdinand II. Po smrti Jana Rudolfa byl veškerý majetek Trčků z Lípy za účast na Valdštejnově spiknutí zkonfiskován císařem a českým králem Ferdinandem II.

1635 – 1638
Rudolf a Jeroným Colloredové z Waldsee 28. 12. 1635 získali od císaře Opočno jako zástavu. Dne 30.8.1636 jim pak bylo uděleno dědičně. Společně drželi Opočno do Jeronýmovy smrti roku 1638.

1638 – 1657
Rudolf Colloredo z Waldsee († 24.1.1657)
Držel Opočno sám po smrti bratra. Z opočenského panství vytvořil rodové svěřenství pro Jeronýmovy potomky.

1657 – 1694
Ludvík (III.) Colloredo z Waldsee († 1694)
Syn Jeronýma a synovec Rudolfa.
Získal Opočno na základě ustanovení o rodovém svěřenství.

1694 – 1726
Jeroným hrabě Colloredo († 1726)
Po smrti Ludvíka (III.), tedy vymření Asquinovy větve Colloredů po meči, přešlo rodové svěřenství na Jeronýma z Vicardovy větve. Jediné dítě Ludvíka III., dcera Marie Antonie, kterou v roce 1738 vymřela tato colloredovská větev i po přeslici, byla v bezdětném manželství provdána za Leopolda Viléma de Montecucculi, převedla veškerý svůj majetek na Kamila (IV.) Colloreda z Bernardovy (české) větve Colloredů.

1726 – 1788
Rudolf Josef I. Colloredo († 1.11.1788)
Dědictví, nejstarší syn předešlého.

1788 – 1807
František de Paula Gundakar Colloredo z Waldsee, od 1789 Colloredo-Mannsfeld
(† 27.10.1807). Nejstarší syn předešlého.
Roku 1771 uzavřel sňatek s Marií Isabellou z Mansfeldu, od roku 1789 na povolení císaře rod používá jméno Colloredo-Mannsfeld.

1807 – 1843
Rudolf Josef II. Colloredo-Mannsfeld († 1843)
Nejstarší syn předešlého. Zemřel bezdětný.

1844 – 1852
František II. de Paula Gundakar Colloredo-Mannsfeld († 1852)
Synovec předešlého. Zemřel bez mužského dědice.

1852 – 1895
Josef I. Colloredo-Mannsfeld († 1895)
Bratranec předešlého. Dědictví.

1895 – 1925
Josef II. Colloredo-Mannsfeld († 1957)
Vnuk předešlého, dědictví. Josefův otec zemřel roku 1881.

1925 – 1942
Josef (III.)  Colloredo-Mansfeld († 1990)
Synovec a adoptivní syn předchozího. Tehdy patnáctiletý Josef Leopold převzal Opočno po dělení rodového majetku roku 1925.

1942 – 1945
Velkoněmecká říše
Nejprve nucená nacistická správa, později konfiskace.

1945 – 1961
Československá republika Opočno bylo zkonfiskováno na základě Dekretu prezidenta republiky (Benešovy dekrety) o konfiskaci a přerozdělení majetku Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů ze dne 21. 6. 1945.

1961 – 1990
Československá socialistická republika

1990 – 1992
Československá federativní republika

1993 – 2003
Česká republika

2003-2007
Kristina Colloredo-Mansfeldová
dcera posledního colloredovského majitele zámku Opočno před jeho nacistickou a posléze komunistickou konfiskací.

2007 –
Česká republika

 

Sestaveno s použitím pramenů
zámku Opočno a webu Hejkálkovo Opočno, bývalých zámeckých průvodců.

 

 




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2020  |  O nás