Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Teď jste se stali svobodnými občany a já vám přeji k tomu mnoho štěstí. Ale svoboda může být taky nebezpečná. My se už známe z generace na generaci, ale teď budou přicházet lidé, kteří vás chtějí podvádět. Tak dejte pozor. Dnes existuje nové slovo komunismus. Ale to jenom je jiné slovo pro krádež. Já vím, že budu prvním, kterého chytí, ale po sto letech jste vy na řadě". “ Zobrazit celý citát »

Waldstein Jiří Antonín (*1818 † 1854)



Dobříš

Rozsáhlý rokokový zámek s výraznou osobitou fasádou a velkým udržovaným anglickým a francouzským parkem upoutá při příjezdu po silnici od Prahy do Dobříše každého návštěvníka. Zámek i městečko Dobříš mají bohatou minulost. Podle legendy byl zakladatelem tohoto místa blíže neurčený vladyka Dobřich, podle něhož dostala Dobříš své jméno. Dobřich je spojován s výstavbou dřevěné tvrze na tzv. Zlaté stezce, představující v dobách přemyslovského státu důležitou obchodní spojnici mezi Prahou a Itálií.
První písemné zmínky o Dobříši pocházejí z roku 1245, kdy je zde již vybudován královský dvorec, na němž pobýval i český král Václav I. V 1. polovině 14. století nechal Jan Lucemburský postavit kamenný gotický hrad Vargač, který se tyčí na skále nad nynějším zámkem. Původně byl určen jako sídlo úřadu nejvyššího královského lovčího, avšak během 18. století došlo k jeho přestavbě na sýpku.

Roku 1422 bylo dobříšské panství dáno do zástavy Zikmundem Lucemburským bratrům z Kolowrat. Husitští bojovníci v té době Dobříš poničili, jelikož její obyvatelé podporovali Zikmunda. Později bylo panství dáno do zástavy ještě několikrát, např. Lobkovicům či Švihovským z Rýzmburka. Na konci 16. století byl vybudován první dobříšský zámek v renesančním stylu, o němž nejsou dochovány žádné záznamy. Roku 1630 jej kupuje včetně celého panství nejvyšší královský lovčí Bruno Mansfeld (Guerfurtská větev rodu Mannsfeldů) za 40 000 zlatých od císaře Ferdinanda II. Po jeho smrti se panství ujímá jeho syn František Maxmilián Mansfeld (1644 – 1692), který v letech 1675 – 1676 přestavěl renesanční zámek na barokní sídlo s rozsáhlou zahradou. Zámek však roku 1720 vyhořel i s velkou částí města a až v roce 1745 bylo započato Jindřichem Pavlem Františkem Mansfeldem s výstavbou nového zámeckého areálu. Stavba zámku probíhala v letech1745 – 1765 podle originálního projektu francouzského architekta Julese Roberta de Cotta a italského architekta G. N. Servandoniho. Stavba vykazuje znaky dobové architektury a je vzácnou ukázkou francouzského stavitelství s vídeňskými prvky na našem území.

Francouzská zahrada (foto: Huhulník)

Zámek, nazývaný v minulosti novým knížecím zámkem, je rokoková trojkřídlá patrová stavba s mansardovými střechami, půdorysem připomínající tvar podkovy. Všechna křídla zámku mají zvýšené střední a boční rizality ve stylu „ludvíkovské“ architektury. V roce 1771 byla dcera Jindřicha Pavla Františka Mansfelda Marie Isabella provdána za Františka Gundakara Colloreda s podmínkou, že bude zachováno jméno Mansfeld v příjmení novomanželů. Nový přídomek Colloredo – Mansfeld stvrdila císařovna Marie Terezie v roce 1775. Tímto sňatkem došlo k formálnímu spojení dvou panství – mansfeldské Dobříše a colloredovského Opočna. V roce 1879 kupují Colloredo- Mansfeldové panství ve Zbiroze.

Dobříšský zámek byl nepřetržitě v majetku rodu Colloredo – Mannsfeldů do roku 1942. Byl vyvlastněn nacisty poté, co Vikard Colloredo – Mannsfeld byl předvolán na gestapo a odmítl se přihlásit za Němce. Následovala konfiskace majetku celé rodiny Colloredo – Mannsfeldů ve prospěch Říše. Nacisty zabavený zámek sloužil jako sídlo zastupujícího protektora Kurta Daluege. Vikard Colloredo – Mannsfeld se zapojil do odbojového hnutí a v roce 1945 se vrátil na Dobříš s partyzánskou skupinou plukovníka Bělova. Po odchodu sovětských partyzánů byl zámek roku 1945 konfiskován podruhé, tentokrát jako německý majetek. Posléze byl zámek užíván téměř 50 let pro účely Českého literárního fondu jako Domov spisovatelů.

V roce 1995 převzal správu zámku Památkový ústav středních Čech, který o rok později – 27. července 1996 – slavnostně zpřístupnil veřejnosti nově instalovanou zámeckou expozici s hostinskými a reprezentačními pokoji. Poslední majitel Vikard Colloredo – Mannsfeld zemřel roku 1946 jako bezdětný ve věku pouhých 32 let. Jeho mladší bratr a dědic Bedřich Colloredo – Mannsfeld zemřel v roce 1991, a proto jeho starší žijící bratr Jeroným Colloredo – Mannsfeld zažádal roku 1992 o zámek v restituci. Restituční spor, trvající šest let, byl ukončen na základě rozsudku Ústavního a Krajského soudu a následně předávacím protokolem ze dne 30. ledna 1998 mezi ředitelem Památkového ústavu středních Čech a Jeronýmem Colloredo – Mannsfeldem. Do soukromého vlastnictví byla vydána zámecká budova spolu se zámeckými parky – francouzským a anglickým. Mobiliář zůstává v majetku státu a díky uzavřené dohodě mezi vlastníkem a památkovou péčí zůstává prohlídková trasa nadále zpřístupněná veřejnosti za jejich vzájemné spolupráce.

Dne 2. 12. 1998 zemřel vlastník zámku Jeroným Colloredo – Mannsfeld ve věku 86 let jako bezdětný. Vlastníkem zámku se stává jeho synovec a syn Bedřicha Colloredo – Mannsfelda a to Dipl. Ing. Jerome Colloredo – Mannsfeld z rakouského Öblarnu.

Návštěvníkům jsou v současnosti k dispozici 3 prohlídkové okruhy – klasická prohlídka zámecké expozice, Dobříšské přízraky, kde si návštěvníci vyslechnou legendy z brdských lesů a okolí Dobříše a Galerie JCM, kde se nachází rodinná sbírka obrazů z 18. a 19. století a také se zde pořádají výstavy současného umění. V areálu zámku dále najdeme romantické ubytování v hotelu****, Zámeckou restauraci a Muzeum hraček. Francouzský park v současnosti probíhá rozsáhlou revitalizací spjatou s rekonstrukcí oranžerie, opěrných zdí a soch a znovu přivítá návštěvníky v roce 2020.

Tereza Vyhlasová

Úvodní foto: Wikipedie- J.Kotrbáček




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2018  |  O nás