Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„"Teď jste se stali svobodnými občany a já vám přeji k tomu mnoho štěstí. Ale svoboda může být taky nebezpečná. My se už známe z generace na generaci, ale teď budou přicházet lidé, kteří vás chtějí podvádět. Tak dejte pozor. Dnes existuje nové slovo komunismus. Ale to jenom je jiné slovo pro krádež. Já vím, že budu prvním, kterého chytí, ale po sto letech jste vy na řadě." “ Zobrazit celý citát »Komunismus je jenom jiné slovo pro krádež
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů
Orlík, sídlo Schwarzenbergů
Zámek Brandýs nad Labem, spjatý habsburskou dynastiíMarkvartic – základní údaje
 | Prvotní erb, kráčející lvice, darováním císařským proměněn v polovičný štít (asi roku 1246), který některé větve přijaly. Páni z Velešína podrželi prvotní erb do vymření a Valdšteinové neodřekli se ho nikdy. |
Název rodu
Markvartici
Původ rodu
český, na Mladoboleslavsku a v povodí Jizery
Základní údaje
rod získal jméno po prvním doloženém předkovi-královském komořím Markvartovi (1159), který panoval nad rozsáhlým uzavřeným územím na severu Čech na řece Jizeře
Rodová sídla
abecedně
Březno
Dětenice
Hruštice
Jablonný
Kladsko
Lemberk
Polná
Rohozec
Rotštejn
Turnov
Valdštejn
a další
Rodové větve
do markvartického rozrodu abecedně patřili páni z
Března
Dětenic
Hruštic
Lemberka,
Michalovic
Ralska
Polné
Rohozce
Rotštejna
Valdštejna
Vartenberka
Velešína
Zvířetic
Vývoj rodu
patří mezi nejstarší zakladatelské rody české a moravské šlechty. Udává se, že těchto rodů je asi kolem dvaceti, např. Buzici, Benešovici, Hrabišici, Hroznatovci, Janovici, Markvartici, Ronovci aj. Z jejich rozrodů posléze vznikaly další šlechtické rody, které mají sice již různý predikát, ale společné heraldické znamení, byť v různých provedeních. Příslušníci rodu Markvarticů zastávali nejvyšší dvorské funkce, získali rozsáhlé majetky v severních Čechách. Ve 13. století se rod rozdělil na základní větve pánů z Lemberka, Valdštejna, Michalovic a Vartenberka.
Obsáhlá studie Berolda Waldsteina o rodu Markvaticů je zde
WIKIPEDIE
Markvarticové (též Markvartici) je někdejší starobylý šlechtický rod, jeden z prvních na území severních Čech. Dostali jméno po prvním doloženém předku (v roce 1159) Markvartovi, který za své služby vládnoucímu rodu Přemyslovců získal rozsáhlá území v povodí řeky Jizery. Jeho četní potomci v průběhu několika generací založili na tomto území četné hrady, městečka, kláštery a podle jejich pojmenování dali vzniknout řadě rodových větví, známých jako Lemberkové, Vartenberkové,
Valdštejnové, Páni z Michalovic, Páni ze Zvířetic a další.
Počátek rodu
Protože se v 12. století nepoužívala příjmení, není dodnes možné s jistotou vytvořit rodovou posloupnost nejstarších Markvarticů a tak uváděná fakta jsou spíše hypotézami historiků. Jednou z nich je možnost, že Markvartici byli následovníci charvátských knížat žijících předtím na tomto území. Není jisté, zda byli původem ze Saska, nebo částečně poněmčelý český rod. Používali zprvu jména česká i německá. Za nejstaršího z rodu Markvarticů je označován Markvart (Marquardus). Z roku 1144 se jeho jméno jakožto svědka vyskytlo na listině týkající se založení kláštera v Plasích. Další záznam o Markvartovi (snad to byl tentýž) je z roku 1159, kdy již byl komořím u dvora knížete, později krále Vladislava II. a za svou službu dostal výsluhou spolu se svým bratrem Benešem od krále velká území zejména u horního toku Jizery. Král jim daroval nově budovaný klášter v Hradišti na soutoku Jizery a Zábrdky. Markvart měl tři nám známé syny, Heřmana, Havla a Záviše. O pokračování rodu se postaral Heřman (viz kapitola níže). O jeho bratrech víme málo, Havel byl kanovníkem a Záviš byl roku 1184 purkrabím v Mladé Boleslavi.
Markvartův syn Heřman
Záznamy o něm jsou z let 1175 až 1197. V roce 1175 sloužil u dvora jako maršálek a zažil zde celou řadu panovníků. roku 1197 byl purkrabí v Kladsku. Jeho zásluhou byl dostavěn kolem roku 1177 Klášter Hradiště nad Jizerou, sídlo Cisteriáckého opatství P. Marie. Cisterciáci přinesli s sebou z Plas znalost pokrokových forem zemědělství. Měl tři syny (Beneše, Markvarta z Března a Záviše). Díky nim byl praotec mnoha významných šlechtických rodin, pánů ze Zvířetic, Lemberka, Vartenberka, Michalovic i Valdštejnů.
Členové rodu původem od Heřmana
Lemberkové – Havel z Lemberka
Páni z Michalovic – Jan z Michalovic, Jan Ješek z Michalovic. Jan z Michalovic
Valdštejnové – Heník z Valdštejna a Židlochovic, Kateřina z Valdštejna, Albrecht z Valdštejna, Jan Bedřich z Valdštejna, Hašek z Valdštejna
Vartenberkové – Beneš z Vartemberka, Jan z Vartemberka, Kateřina z Vartemberka, Čeněk z Vartemberka
Další rody vycházející z Markvarticů:
Páni z Března, Páni z Dětenic, Páni z Hruštice, Páni z Ralska, Páni z Polné, Páni z Rohozce, Páni z Rotštejna, Páni z Velešína, Páni ze Zvířetic.
Ottův slovník naučný
Markvartici, jméno slavného rodu staročeského, z něhož zbyli jediní hrabata z Valdšteina, též jediného, o jehož prvotním rozrodu se nám dostalo podrobných zpráv: -1. u Paprockého o stavu panském str. 251, -2. v rukopise Gersdorfském v Budyšíně, 3. v sepsání V. Březana v třeboňském archivu.
Jméno rodu tomu dal Palacký po pradědu jich Markvartovi, jenž žil asi uprostřed XII. stol.
Synové jeho byli Heřman (1175-97; 1175 maršálek, 1177 komorník, 1195 purkrabí kladský), jenž uvedl cisterské řeholníky do Hradiště, Havel a Zaviše (1174-1189, 1184 purkr. boleslavský). Heřman měl tři syny, Beneše (1197-1222), Markvarta (1197-1228) a Zaviše (1222). Beneš byl purkrabím v Budyšíně (1222) a měl syna Beneše řec. Okrouhlého neb Okrouženého, od něhož pošli páni z Michalovic a z Velešína. Bratr jeho Markvart z Března byl r. 1220 purkrabím na Děčíně a měl rozsáhlé statky v Boleslavsku, jichž nabyl vydržením nějakého královského úřadu. Měl z manželky Hostilky čtyři syny, Havla, Chvala, Jaroslava a Markvarta. Havel (1233-53, +1255) držel Jablonný, u něhož založil hrad Lemberk, a držel i Kladskou zemi. Z něho a z manželky nábožné Zdislavy (†1282) pocházeli páni z Lemberka a ze Zvířetic, kteří se později psali Zvířetickými z Vartemberka. Od Chvala, bratra jeho, který založil klášter ve Světlé, odvozují se páni z Polné.
Jaroslav (1234-69) seděl na Hruštici, pod níž, tuším, město Turnov založil, a byl r. 1239 purkrabím na Kameni u Perna. Měl syny Beneše z Dětenic, Havla z Rohozce, Voka z Rotšteina a Zdeňka z Valdšteina. Od prvního pošli Dětenští z Valdšteina, od posledního nynější hrabata z Valdšteina. Potomci Jarkovi vyhynuli záhy a páni z Rotšteina na poč. XV. st., Markvart z Března (1255-1268), čtvrtý syn Markvartův, držel po otci dědičně děčínský úřad, na němž založil hrad Ostrý neb Šarfštein. Syn jeho Beneš (1281-1293?) založil hrad Stráž neb Vartemberk a měl čtyři syny, totiž Jana (†1316), předka Děčínských neb Děckých z Vartemberka, Beneše (†1332), předka Veselských, Markvarta, předka Kumburských, a Beneše, předka Kostských z Vartemberka. Prvotní erb, kráčející lvice, darováním císařským proměněn v polovičný štít (asi roku 1246), který některé větve přijaly. Páni z Velešína podrželi prvotní erb do vymření a Valdšteinové neodřekli se ho nikdy.
Sčk.
Znak © Jaroslav Tovačovský