Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„"Chceme hájit práv těch, nechť se stane cokoliv, až do těch hrdel a statků".“ Zobrazit celý citát »

Schwarzenberg Karel III. (*1824 † 1904)



Markvartic – základní údaje

Rod Markvartic – základní údaje

Prvotní erb, kráčející lvice, darováním císařským proměněn v polovičný štít (asi roku 1246), který některé větve přijaly. Páni z Velešína podrželi prvotní erb do vymření a Valdšteinové neodřekli se ho nikdy.
(Ottův slovník naučný)
Markvartici nosili na počátku 13. století v erbu lva (lvici), někdy ve skoku, někdy kráčejícího. Z té doby známe jen obrazy na pečetích, a proto o barvách markvartického lva (lvice) nelze říct nic přesného. Páni z Vladštejna užívali však vždy barvy modrou a zlatou. Klenotem většiny Markvarticů bývala křídla. Od konce 13. století erb lva (lvice) v některých liniích rodu zcela mizí. (Castles.cz)

Název rodu

Markvartici

Původ rodu

český, na Mladoboleslavsku a v povodí Jizery

Základní údaje

rod získal jméno po prvním doloženém předkovi-královském komořím Markvartovi (1159), který panoval nad rozsáhlým uzavřeným územím na severu Čech na řece Jizeře

Rodová sídla

abecedně
Březno
Dětenice
Hruštice
Jablonný
Kladsko
Lemberk
Polná
Rohozec
Rotštejn
Turnov
Valdštejn
a další

Rodové větve

do markvartického rozrodu abecedně patřili páni z
Března
Dětenic
Hruštic
Lemberka,
Michalovic
Ralska
Polné
Rohozce
Rotštejna
Valdštejna
Vartenberka
Velešína
Zvířetic

Vývoj rodu

patří mezi nejstarší zakladatelské rody české a moravské šlechty. Udává se, že těchto rodů je asi kolem dvaceti, např. Buzici, Benešovici, Hrabišici, Hroznatovci, Janovici, Markvartici, Ronovci aj. Z jejich rozrodů posléze vznikaly další šlechtické rody, které mají sice již různý predikát, ale společné heraldické znamení, byť v různých provedeních. Příslušníci rodu Markvarticů zastávali nejvyšší dvorské funkce, získali rozsáhlé majetky v severních Čechách. Ve 13. století se rod rozdělil na základní větve pánů z Lemberka, Valdštejna, MichalovicVartenberka.

Obsáhlá studie Berolda Waldsteina o rodu Markvaticů je zde

WIKIPEDIE

Markvarticové (též Markvartici) je někdejší starobylý šlechtický rod, jeden z prvních na  území severních Čech. Dostali jméno po prvním doloženém předku (v roce 1159) Markvartovi, který za své služby vládnoucímu rodu Přemyslovců získal rozsáhlá území v povodí řeky Jizery. Jeho četní potomci v průběhu několika generací založili na tomto území četné hrady, městečka, kláštery a podle jejich pojmenování dali vzniknout řadě rodových větví, známých jako Lemberkové, Vartenberkové,
Valdštejnové, Páni z Michalovic, Páni ze Zvířetic a další.

Počátek rodu
Protože se v 12. století nepoužívala příjmení, není dodnes možné s jistotou vytvořit rodovou posloupnost nejstarších Markvarticů a tak uváděná fakta jsou spíše hypotézami historiků. Jednou z nich je možnost, že Markvartici byli následovníci charvátských knížat žijících předtím na tomto území. Není jisté, zda byli původem ze Saska, nebo částečně poněmčelý český rod. Používali zprvu jména česká i německá. Za nejstaršího z rodu Markvarticů je označován Markvart (Marquardus). Z roku 1144 se jeho jméno jakožto svědka vyskytlo na listině týkající se založení kláštera v Plasích. Další záznam o Markvartovi (snad to byl tentýž) je z roku 1159, kdy již byl komořím u dvora knížete, později krále Vladislava II. a za svou službu dostal výsluhou spolu se svým bratrem Benešem od krále velká území zejména u horního toku Jizery. Král jim daroval nově budovaný klášter v Hradišti na soutoku Jizery a Zábrdky. Markvart měl tři nám známé syny, Heřmana, Havla a Záviše. O pokračování rodu se postaral Heřman (viz kapitola níže). O jeho bratrech víme málo, Havel byl kanovníkem a Záviš byl roku 1184 purkrabím v Mladé Boleslavi.

Markvartův syn Heřman
Záznamy o něm jsou z let 1175 až 1197. V roce 1175 sloužil u dvora jako maršálek a zažil zde celou řadu panovníků. roku 1197 byl purkrabí v Kladsku. Jeho zásluhou byl dostavěn kolem roku 1177 Klášter Hradiště nad Jizerou, sídlo Cisteriáckého opatství P. Marie. Cisterciáci přinesli s sebou z Plas znalost pokrokových forem zemědělství. Měl tři syny (Beneše, Markvarta z Března a Záviše). Díky nim byl praotec mnoha významných šlechtických rodin, pánů ze Zvířetic, Lemberka, Vartenberka, Michalovic i Valdštejnů.

Členové rodu původem od Heřmana

Lemberkové – Havel z Lemberka

Páni z Michalovic – Jan z Michalovic, Jan Ješek z Michalovic. Jan z Michalovic

Valdštejnové – Heník z Valdštejna a Židlochovic, Kateřina z Valdštejna, Albrecht z Valdštejna, Jan Bedřich z Valdštejna, Hašek z Valdštejna

Vartenberkové – Beneš z Vartemberka, Jan z Vartemberka, Kateřina z Vartemberka, Čeněk z   Vartemberka

Další rody vycházející z Markvarticů:
Páni z Března, Páni z Dětenic, Páni z Hruštice, Páni z Ralska, Páni z Polné, Páni z Rohozce, Páni z Rotštejna, Páni z Velešína, Páni ze Zvířetic.

Ottův slovník naučný

Markvartici, jméno slavného rodu staročeského, z něhož zbyli jediní hrabata z Valdšteina, též jediného, o jehož prvotním rozrodu se nám dostalo podrobných zpráv: -1. u Paprockého o stavu panském str. 251, -2. v rukopise Gersdorfském v Budyšíně, 3. v sepsání V. Březana v třeboňském archivu.

Jméno rodu tomu dal Palacký po pradědu jich Markvartovi, jenž žil asi uprostřed XII. stol.
Synové jeho byli Heřman (1175-97; 1175 maršálek, 1177 komorník, 1195 purkrabí kladský), jenž uvedl cisterské řeholníky do Hradiště, HavelZaviše (1174-1189, 1184 purkr. boleslavský). Heřman měl tři syny, Beneše (1197-1222), Markvarta (1197-1228) a Zaviše (1222). Beneš byl purkrabím v Budyšíně (1222) a měl syna Beneše řec. Okrouhlého neb Okrouženého, od něhož pošli páni z Michalovic a z Velešína. Bratr jeho Markvart z Března byl r. 1220 purkrabím na Děčíně a měl rozsáhlé statky v Boleslavsku, jichž nabyl vydržením nějakého královského úřadu. Měl z manželky Hostilky čtyři syny, Havla, Chvala, JaroslavaMarkvartaHavel (1233-53, +1255) držel Jablonný, u něhož založil hrad Lemberk, a držel i Kladskou zemi. Z něho a z manželky nábožné Zdislavy (†1282) pocházeli páni z Lemberka a ze Zvířetic, kteří se později psali Zvířetickými z VartemberkaOd Chvala, bratra jeho, který založil klášter ve Světlé, odvozují se páni z Polné.
Jaroslav (1234-69) seděl na Hruštici, pod níž, tuším, město Turnov založil, a byl r. 1239 purkrabím na Kameni u Perna. Měl syny Beneše z Dětenic, Havla z Rohozce, Voka z Rotšteina a Zdeňka z Valdšteina. Od prvního pošli Dětenští z Valdšteina, od posledního nynější hrabata z Valdšteina. Potomci Jarkovi vyhynuli záhy a páni z Rotšteina na poč. XV. st., Markvart z Března (1255-1268), čtvrtý syn Markvartův, držel po otci dědičně děčínský úřad, na němž založil hrad Ostrý neb Šarfštein. Syn jeho Beneš (1281-1293?) založil hrad Stráž neb Vartemberk a měl čtyři syny, totiž Jana (†1316), předka Děčínských neb Děckých z Vartemberka, Beneše (†1332), předka Veselských, Markvarta, předka Kumburských, a Beneše, předka Kostských z Vartemberka. Prvotní erb, kráčející lvice, darováním císařským proměněn v polovičný štít (asi roku 1246), který některé větve přijaly. Páni z Velešína podrželi prvotní erb do vymření a Valdšteinové neodřekli se ho nikdy.
Sčk.

Znak © Jaroslav Tovačovský





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2018  |  O nás