Navigace webu publicistika:

Navigace webu dokumentace:

Vyhledávání:

Motto:

♣♣♣

Arnošt František hrabě Waldstein-Wartenberg *10.10.1821 Praha † 1.08.1904 Praha (83 let)

WIKIPEDIE

Arnošt Antonín František hrabě z Valdštejna-Vartenberka, také uváděn jako Arnošt František (10. října 1821 Praha – 1. srpna 1904 Praha byl český šlechtic z mnichovohradišťské linie rodu Valdštejnů.

Původ

Arnošt František hrabě Valdštejn-Vartenberk se narodil v roce 1821 v Praze Kristiánu Vincenci Arnoštovi z Valdštejna-Vartenberka (1794–1858), který působil mimo jiné jako prezident Společnosti Českého muzea, a jeho choti Marii Františce Thun-Hohensteinové (1793–1861). Jeho mladší bratr Josef Arnošt (1824–1902) působil v armádě, po odchodu na odpočinek byl jmenován čestným polním podmaršálkem. V roce 1876 mu bylo postoupeno právo na seniorátní panství Třebíč.

Život

Studoval práva a filozofii na Univerzitě Karlově. Svou kariéru začal jako voják v regimentu husarů Františka Jáchyma z Lichtenštejna, kde dosáhl hodnosti rytmistra, později byl jmenován čestným majorem (1862). Pochopil hospodářské proměny moderní doby, v roce 1852 opustil armádu a zařadil se mezi přední podnikatele v zemědělství a lesnictví v Čechách.

V roce 1845 byl jmenován c. k. komořím, v roce 1867 se stal c. k. tajným radou. V letech 1861–1866 a 1867–1869 byl poslancem českého zemského sněmu, mezitím byl jmenován také dědičným členem rakouské panské sněmovny (1861). Podporoval centralizační úsilí liberálních rakouských a rakousko-uherských vlád.

Hojně podporoval výstavbu nových komunikací (silnic, železnic). Stál například u založení České severní dráhy, jež se později stala důležitou železniční společností v Rakousku-Uhersku. V roce 1867 mu císař František Josef I. udělil rakouský Řád zlatého rouna (č. 1009). V letech 1871–1884 byl 5. prezidentem (předsedou) Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách, která finančně podporovala Pražskou konzervatoř. Dobře střílel a byl čestným hejtmanem pražských ostrostřelců.

Majetek

Po svatbě mu otec postoupil Šťáhlavy a Chocenice, novomanželé tehdy sídlili na zámku Kozel. Vlastnil majorát Mnichovo Hradiště, Bělou, Doksy, Šťáhlavy a byl také uherským magnátem, protože i v Uhrách držel statky.
K 31.12.1869 byl pátým největším pozemkovým vlastníkem v Čechách. Po otci zdědil železárnu v Sedlci na Plzeňsku, sám také zakládal železářské podniky, zvláště na Šťáhlavsku.

Ocenění

1867: rakouský Řád zlatého rouna (č. 1009), hannoverský Řád Guelfů, ruský Řád sv. Vladimíra

Rodina

Jeho první manželkou se 14. května 1848 v Praze stala osmnáctiletá princezna Anna Marie ze Schwarzenbergu (20. 2. 1830 Praha – 11. 2. 1849 Praha), dcera Karla II. knížete ze Schwarzenbergu (1802–1858) z orlické větve rodu a jeho manželky Josefiny Marie Wratislavové z Mitrowicz (1802–1881), která sloužila dva roky jako dvorní dáma císařovny. Po devítiměsíčním manželství se narodil syn Arnošt Karel (4. 2. 1849 Praha – 27. 6. 1913 Brioni). Po jeho porodu Anna v šestinedělí zemřela.

Dva roky poté 23. června 1851 se ve Vídni Arnošt oženil podruhé: Marie Leopoldina ze Schwarzenbergu (2. 11. 1833 Vídeň – 8. 2. 1909 Praha) byla dcerou knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu (1799–1888) a jeho manželky Eleonory z Liechtensteinu (1812–1873). Pocházela také z rodu Schwarzenbergů, avšak z primogeniturní krumlovské rodové linie. Marie mu porodila šest dětí.

Arnošt Antonín z Valdštejna zemřel 1. srpna 1904 ve Valdštejnském paláci v Praze a o tři dny později byl pochován do rodinné hrobky v Mnichově Hradišti. Tam byla také už 15. února 1849 pohřbena jeho první manželka a 12. února 1909 i jeho druhá choť.

Potomci

I. manželství:

1. Arnošt Karel (4.2.1849 Praha – 27.6.1913 Brioni)
1. ⚭ (18.5.1873 Praha) Františka Johanna z Thun-Hohensteinu (3.8.1852 – 24.7.1894)
2. ⚭ (7.11.1898 Vídeň) Josefína z Rumerskirchu (4.9.1848 Církvice – 28.11.1901 Praha)
3. ⚭ (1.2.1904 Praha) Marie z Rumerskirchu (31.1.1852 Olomouc – 30.12.1955 Praha)

II. manželství:

2. Anna Eleonora (11.7.1853 – 12.4.1903 Praha)
3. Marie Karolína (14.8.1854 – 4.9.1934), dvorní dáma korunní princezny Štěpánky, pak představená kongregace sester Nejsvětějšího srdce Ježíšova – Riedenburg
4. Gabriela Ida (19.8.1857 Hluboká nad Vltavou – 28.10.1948 Schwaigern)
⚭ (30.6.1880 Praha) Reinhard z Neippergu (30.7.1856 Hořín – 15.1.1919 Schwaigern)
5. Kristiana Alžběta (12.6.1859 Doksy – 6.8.1935 Doksy)
⚭ (3.3.1878 Praha) Josef Osvald II. z Thun–Hohenstein-Salm-Reiffersheidtu (14.12.1849 Žehušice – 21.10.1913 Vídeň)
6. Karel (4.6.1861 Doksy nebo Praha – 3.7.1884), c. k . poručík dragounů
7. Adolf Arnošt (27.12.1868 Praha – 20.6.1930 Doksy)
⚭ (29.4.1895 Vídeň) Sofie z Hoyos-Sprinzensteinu (14.9.1874 Horn – 24.3.1922 Doksy)

Drocár Jan, 4. 3. 2023

e-mail: sefredaktor@historickaslechta.cz

Všechny články autora