Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„V roce 2017 byla nákladem Koruny České vydána knížka Slezská knížata a slezští vévodové, jejímž autorem je Petr Nohel. Kniha navazuje na předchozí dva tituly Nástupnické právo v Českém království a Údělná knížata a markrabata moravská, přičemž jejím smyslem je přiblížit problematiku následnictví také ve Slezsku.“ Zobrazit celý citát »

Slezská knížata a slezští vévodové



Suttnerová, Bertha, rozená Kinská *9.6.1843 † 21.6.1914

1. 5. 2018 | Janečková, Dana | Osobnosti

Česko-rakouská radikální pacifistka, publicistka a spisovatelka, označována za nejproslulejší ženu světa před první světovou válkou. Svou literární prací a činností pro zachování míru se řadí do čela obránců humanistických idejí v Evropě druhé poloviny devatenáctého století. V roce 1905 se stala první ženou, jíž byla udělena Nobelova cena za mír.

Berta, která se narodila v Praze a byla křtěná v chrámu Panny Marie Sněžné,  byla dcerou Františka Josefa hraběte Kinského (*12.10.1768 † 4.1.1843) z chlumecké větve rodu a Sofie Vilemíny Körnerové (*11.1.1815 † 26.3.1884).
Otec zemřel před jejím narozením a zanechal rodinu – Bertha měla ještě staršího bratra Arthura Františka (*1837 † 1906) – v neutěšené finanční situaci. Matka s dcerou odešly do Brna, kde do roku 1856 žily u otcova přítele Ernsta Egona Fürstenberga a kde se Bertha věnovala studiu cizích jazyků a četbě, zpěvu, umění a humanitním vědám.

V roce 1856 se přestěhovaly do Vídně k tetě a v roce 1873 přijala místo guvernantky v rodině velkoprůmyslníka Karla von Suttnera. Sblížila se synem Suttnerů Arthurem. Se vznikajícím vztahem mezi Bertou a Arthurem nesouhlasila jeho rodina a proto bylo Bertě doporučeno změnit místo. Odešla pracovat jako tajemnice k Alfredu Nobelovi a během krátké doby vzniklo mezi nimi pevné přátelství. V roce 1876 se i přes nesouhlas rodiny za Arthura Gundaccara barona Suttnera provdala (12.6.1876 Gumpoldskirchen ve Vídni) a odcestovali do Gruzie. Zde pracovala jako učitelka, psala do novin ve Vídni a Berlíně a pomáhala společně s manželem ve vojenských lazaretech při rusko-turecké válce. V roce 1885 se vrátili do Vídně a došlo k usmíření s rodinou.
V roce 1889 vydala první román „Odzbrojte“, který vyvolal velký rozruch. Angažovala se v protiválečných aktivitách a brzy stála v čele mírových organizacích. Jezdila na první mezinárodní kongresy, propagovala založení mezinárodního smírčího soudu v Haagu a také dalších organizací obhajujících práva žen a národnostních menšin, vyjadřovala svůj odpor k antisemitismu. V roce 1892 až 1910 vydávala pacifistický časopis Odzbrojte. Po smrti manžela Arthura († 10.12.1902) věnovala své veškeré úsilí mírovým aktivitám.

Dne 10. prosince 1905 obdržela Berta von Suttner jako první žena na světě Nobelovu cenu za mír, kterou převzala 18. dubna 1906 v Kristianii (Oslo). Zde pronesla přednášku „Vývoj mírového hnutí“. Čestného ocenění se jí také dostalo (posmrtně) při proslovu Stefana Zweiga na Mezinárodním ženském kongresu k porozumění národů v Bernu (1917).

 

Zdroj: s použitím Wikipedie

 


Janečková, Dana

Janečková, Dana, 1. 5. 2018

e-mail: janeckovadana@seznam.cz

Všechny články autora




Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2024  |  O nás