Šlechtické citáty:
Navigace:
Lobkowicz, Ferdinand *1850 † 1926
21. 8. 2022 | Jan Drocár | Osobnosti
OTEC Josef František princ Lobkowicz *17.2.1803 Vídeň † 18.3.1875 Praha |
MATKA Zdenka princezna z Lobkowicz *4.10.1828 Lvov † 25.2.1917 Dolní Beřkovice |
Ferdinand princ Lobkowicz*26.6.1850 Dolní Beřkovice † 22.4.1926 Milán |
|
Ferdinand (zvaný Fede) – 1887 c. a k. komoří, 1897 tajný rada, generálmajor, doživotní člen panské sněmovny, V letech 1908 (jmenován byl 28.8.1908) do roku 1913 poslední nejvyšší maršálek Království českého. V letech 1885 -1909 a 1915-1918 byl dvakrát předsedou spolku české zemské šlechty s názvem Jednota pro zvelebení hudby v Čechách. Tato Jednota v roce 1810 založila Pražskou konzervatoř, kterou poté 108 let financovala a ekonomicky řídila. Statky: Dolní Beřkovice, Cítov, Vintířov. |
|
oo 11.11.1883 Vídeň |
|
MANŽELKA Ida Marie hraběnka Podstatzká-Lichtenstein |
|
OTEC MANŽELKY Leopold hrabě Podstatzky-Lichtenstein *25.6.1840 Telč † 17.2.1902 Opatia |
MATKA MANŽELKY Franziska hraběnka z Paaru *10.5.1842 Vídeň † 4.2.1881 Vídeň |
POTOMCI |
|
Josef Ferdinand princ Lobkowicz Marie Zdeňka princezna z Lobkowicz Františka princezna z Lobkowicz Marie Ida princezna z Lobkowicz |
*04.09.1885 † 25.10.1914
*30.06.1886 † 10.07.1887 *07.07.1888 † 15.05.1933 *03.05.1890 † 07.08.1944 *24.05.1896 † 27.04.1985 |
♣♣♣
WIKIPEDIE:
Ferdinand Jiří z Lobkowicz, též Ferdinand princ z Lobkowicz, německy Ferdinand Prinz von Lobkowitz (*26.6.1850, Dolní Beřkovice † 22.4.1926, Milán) byl český šlechtic a politik, v letech 1907–1913 nejvyšší maršálek Českého království. Pocházel z dolnobeřkovické větve rodu Lobkoviců.
Narodil se jako Maria Ferdinand Jiří August Melchior princ z Lobkowicz do vlivného šlechtického rodu Lobkowiczů. Byl synem generála Josefa Františka Karla z Lobkowicz (*1803 † 1875) a jeho druhé manželky Marie Sidonie (Marie Zdenky) z mělnické linie Lobkowiczů (*1828 † 1917).
Veřejné a politické aktivity
Studoval na gymnáziu v Praze, kde maturoval v roce 1868. Po maturitě studoval práva. V roce 1871 absolvoval vojenskou službu. Od roku 1875 se věnoval správě rodového majetku a profiloval se jako zemědělský odborník. Specializoval se na pěstování cukrové řepy, révy a chmelu. Angažoval se v místní politice (v okresních samosprávných sborech) a v hospodářských organizacích.
Později byl aktivní i ve vrcholové politice. Od roku 1880 byl členem zemské školské rady, v letech 1891–1908 i jejím předsedou. V doplňovacích volbách roku 1882 získal i mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval velkostatkářskou kurii v Čechách. Slib složil 23.2.1882. Ve vídeňském parlamentu zastupoval Stranu konzervativního velkostatku.
Od roku 1883 zároveň zasedal coby poslanec Českého zemského sněmu, kde jeho kariéra vyvrcholila v letech 1908–1913 coby nejvyšší maršálek Českého království (předseda zemského sněmu). Ve funkci přitom nahradil dalšího člena svého rodu, Jiřího Kristiána z Lobkovic.
Od roku 1892 až do zániku monarchie byl doživotním členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady). Panská sněmovna ho opakovaně volila do delegace pro rakousko-uherské vyrovnání (pravidelné jednání zástupců obou polovin monarchie s cílem odsouhlasit finanční transfery) a v letech 1895, 1901, 1906 a 1907 byl předsedou této delegace. Těsně před zánikem monarchie byl místopředsedou Panské sněmovny (1917–1918).
I nadále se trvale věnoval agrárním otázkám, podílel se na mezinárodních odborných kongresech a působil v hospodářské radě při ministerstvu zemědělství. Byl aktivní i v četných českých organizacích. Byl dlouholetým předsedou kuratoria pražské hudební konzervatoře.
Z čestných hodností dosáhl titulu c. k. komořího (1887) a v roce 1897 byl jmenován c. k. tajným radou. Za zásluhy byl nositelem Řádu sv. Štěpána (1898) a Řádu železné koruny I. třídy (1907). V roce 1913 obdržel Řád zlatého rouna.
Rodina
Ve Vídni se 11.11.1883 se oženil s hraběnkou Idou Marií Antonií Podstatskou z Lichtenštejna (*23.10.1865 Vídeň † 4.9.1919 Dolní Beřkovice), dcerou poslance moravského zemského sněmu a majitele velkostatku Telč hraběte Leopolda III. Podstatského-Lichtensteina. Ida Lobkowiczová byla c. k. palácovou dámou, dámou Řádu hvězdového kříže, čestnou dámou Maltézského řádu a nositelkou Alžbětina řádu. Z jejich manželství se narodilo šest dětí.
Ferdinand princ Lobkowicz a Ida Marie Antonie hraběnka Podstatská z Lichtenštejna. |
1. Josef Ferdinand (*1885 † 1914), JUDr., c. k. komoří, nadporučík, padl za první světové války v Polsku, manž. 1913 Gisela hraběnka Silva-Tarouca (*1887 † 1958, II. manž. 1917 Mořic Maria Alexandr Lobkowicz, *1890 † 1944, Josefův mladší bratr)
2. Marie Zdeňka (*1886 † 1887)
3. Leopold Maria Vilibald (*1888 † 1933), c. k. komoří, nadporučík, majitel velkostatků Dolní Beřkovice a Vintířov
4. Mořic Maria Alexandr (*1890 † 1944), c. k. komoří, nadporučík, generální ředitel První české vzájemné pojišťovny, manž. 1917 Gisela hraběnka Silva-Tarouca (*1887 † 1957; vdova po Mořicovu starším bratru Josefovi)
5. Františka de Paula Marie Amálie (*1893 † 1964), dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1916 František Antonín kníže Thun-Hohenstein (*1890 † 1973), c. k. komoří, nadporučík, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatku Děčín
6. Marie Ida (*1896 † 1985), dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1925 Jindřich hrabě Khuen-Belasi (*1894 † 1978)
Majetek
Princ Ferdinand Lobkowicz byl po otci majitelem velkostatku Dolní Beřkovice s připojeným statkem Cítov na Mělnicku. Dále vlastnil v severních Čechách velkostatky Poláky a Vintířov. Všechny velkostatky měly celkovou rozlohu přibližně 4.500 hektarů půdy. Hlavním sídlem byl novogoticky přestavěný zámek v Dolních Beřkovicích, kde se také narodily všechny Ferdinandovy děti. V Praze rodina vlastnila palác v Hybernské ulici, prodaný za první republiky.
Odkazy
1. Matriční záznam o narození a křtu
2. POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 240.
3. Skočit nahoru k:a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 5. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Lobkowitz (Lobkowicz), Ferdinand Prinz von (1850-1926), Politiker und Agrarfachmann, s. 258. (německy)
4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=8014
6. LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 274
7. MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 5 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-01-04 [cit. 2020-08-04]. Dostupné online.
8. Přehled majetku dolnobeřkovické větve Lobkowiczů in: PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, Praha, 1891; s. 349–351 dostupné online
(WIKIPEDIE)
Ferdinand princ Lobkowicz (*1850 † 1926) |