Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„V roce 2017 byla nákladem Koruny České vydána knížka Slezská knížata a slezští vévodové, jejímž autorem je Petr Nohel. Kniha navazuje na předchozí dva tituly Nástupnické právo v Českém království a Údělná knížata a markrabata moravská, přičemž jejím smyslem je přiblížit problematiku následnictví také ve Slezsku.“ Zobrazit celý citát »

Slezská knížata a slezští vévodové

PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.

Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice

Orlík, sídlo Schwarzenbergů

Zámek Loučeň spjatý s českou větví rodu Thurn-Taxisů

Hohenberg, Maximilian *1902 † 1962

26. 7. 2019 | Drocár Jan | Osobnosti

OTEC František Ferdinand d´Este arcivévoda Habsbursko-Lotrinský *18.12.1863 Graz † 28.6.1914 Sarajevo	MATKA Žofie hraběnka Chotková z Chotkova *1.3.1868 Stuttgart † 28.6.1914 Sarajevo
Maximilian 1. vévoda z Hohenbergu *29.9.1902 zámek Belvedere † 8.1.1962 Vídeň
Maxmilián Karel František Michael Hubert Anton Ignác Josef Maria vévoda (1917) z Hohenbergu (*29. 9.1902 zámek Belvedere ve Vídni † 8.1.1962 místo) byl starším synem hraběnky a vévodkyně z Hohenbergu Žofie Chotkové a následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este. Kvůli morganatickému manželství svých rodičů byl vyloučen z následnictví na trůn.
oo 16.11.1926 Wolfegg
MANŽELKA Elisabetha Bona hraběnka Waldburg-Wolfegg-Waldsee *10.8.1904 Waldsee † 13.3.1993 Salzburg
OTEC MANŽELKY Maximilian 4. kníže Waldburg-Wolfegg-Waldsee *13.5.1863 Waldsee † 27.9.1950 Chur	MATKA MANŽELKY Sidonie princezna z Lobkowicz *12.8.1869 Drhovle † 24.7.1941 Wolfegg
POTOMCI
Franz Ferdinand 2.vévoda Hohenberg Georg 3. vévoda Hohenberg Albrecht kníže Hohenberg Johannes kníže Hohenberg Peter kníže Hohenberg Gerhard kníže Hohenberg	13.9.1927 Artstetten † 15.8.1977 Ried 25.4.1929 Artstetten † 24.7.2019 místo 4.2.1931 Artstetten 3.5.1933 Artstetten † 11.10.2003 Salzburg 26.3.1936 Artsteten † 00.12.2017 místo 23.12.1941 Vídeň † 8.5.2019 místo

***


Na fotografii se sourozenci a rodiči sedí Max vlevo na křesle.		Na této fotografii jsou děti již starší a Max stojí zcela vpravo.

Maximilian (česky Maxmilián) byl starší syn ze tří dětí rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda (*1863 † 1914) a jeho manželky Žofie Chotkové (*1868 † 1914). Z důvodu nerovnorodého manželství jeho rodičů byl on i jeho sourozenci vyloučeni z následnictví rakousko-uherského trůnu. Po atentátu na rodiče v roce 1914 v Sarajevu se všechny děti dostaly do opatrovnictví své tety z matčiny strany, Jindřišky (Henrietty) hraběnky Chotkové. Jednou děti přijal i císař František Josef I. S platností od 1917 byl Maxmiliánovi udělen titul vévoda.

V roce 1921 byl v nově vzniklém Československu schválen zvláštní zákon o převzetí statků a majetku, připadlých podle mírových smluv československému státu, v jehož rámci došlo i ke znárodnění veškerého majetku rodu.

Ve Vídni navštěvoval Maximilian Hohenberg Skotské gymnázium. Následně vystudoval právní vědy. Roku 1926 promoval ve Štýrském Hradci na doktora práv. ve stejném roce se oženil s Alžbětou Bonou, hraběnkou Waldburskou na Wolfeggu a Waldsee. Povoláním byl činný jako právník a spravoval majetek rodu. Stejně jako jeho bratr Arnošt (Ernst) vystupoval jako monarchistický mluvčí a byl v těsném kontaktu s následníkem trůnu Ottou Habsburským.
Maximilian i jeho mladší bratr Ernst (*1904 † 1954), se vyslovili pro osvobození a samostatnost Rakouska a rovněž vystupovali proti anšlusu, potažmo nacistickému Německu. Z toho důvodu byli oba v roce 1938 deportováni do koncentračního tábora Dachau. Oba bratři byli nasazeni speciálně na čištění latrín. Pozdější rakouský kancléř Leopold Figl referoval, že oba bratři snášeli ponížení s veselou a důstojnou myslí a ke svým spoluvězňům se vždy chovali velmi kamarádsky. Maximilian Hohenberg byl propuštěn v roce 1940, zatímco Ernst byl přeložen do koncentračního tábora Buchenwald a domů se mohl vrátit až v roce 1943. Po propuštění z koncentračního tábora byl Maxmilián převezen na zámek Artstetten, kde byl nacisty držen v domácím vězení. Zároveň však bylo sídlo vyvlastněno a znárodněno.


Max Hohenberg (1902 † 1962), Otto Habsburg (1912 † 2011) a Maxův bratr Ernst (*1904 † 1954) v roce 1923.		Maximilian vévoda Hohenbergu, Otto arcivévoda Habsburg a jeho choť Regina princezna Sasko-Meiningenská v roce 1955.

Po osvobození Rakouska byl Maximilian místním obyvatelstvem a se souhlasem sovětských okupačních úřadů zvolen za starostu Artstettenu. Tento úřad zastával dvakrát po pět let. Kromě toho byl po mnoho let zplnomocněncem Oty Habsbursko-Lotrinského pro majetková jednání mezi habsbursko-lotrinskou rodinou a rakouskou spolkovou vládou. Tyto rozhovory prohlásil Hohenberg v roce 1958 za neúspěšné, neboť rakouská vláda nebyla ochotna ke kompromisům. Otto von Habsburg poté Hohenberga pověřil, aby vedl jednání s vládou o možnosti návratu rodiny habsbursko-lotrinské do vlasti. Jelikož rakouská ústava toto přímo zapovídá, složil Hohenberg
i tento svůj mandát.

Maximilian Hohenberg zemřel 8. ledna 1962 ve Vídni na následky z doby nešetrného zacházení v koncentračním táboře. Byl pochován v hrobce v kostele zámku Artstetten v Dolních Rakousích po boku svých rodičů.