Vítej každý nový příchozí. I Ty.

„Přesto, že se první republika ke své vlastní aristokracii nezachovala dobře, šlechta se ke své zemi zády neobrátila. Naopak, když byla vlast v ohrožení reagovala čestně a statečně. Tři deklarace, kterými rody české zemské šlechty reagovaly na hrozící nebezpečí německého nacismu v letech 1938 a 1939, jsou toho výmluvným dokladem. První deklarací bylo „Prohlášení členů starých českých rodů k nedotknutelnosti území Českého státu“, které bylo 17.9.1938 předneseno prezidentovi republiky Edvardu Benešovi. “ Zobrazit celý citát »

První šlechtická deklarace ze 17.9.1938



Hohenberg, Maximilian *1902 † 1962

26. 7. 2019 | Jan Drocár | Osobnosti

 

OTEC
František Ferdinand d´Este
arcivévoda 
Habsbursko-Lotrinský
*18.12.1863 Graz  † 28.6.1914 Sarajevo
MATKA
Žofie hraběnka 

Chotková z Chotkova
*1.3.1868 Stuttgart † 28.6.1914 Sarajevo

Maximilian 1. vévoda z Hohenbergu

*29.9.1902 zámek Belvedere  † 8.1.1962 Vídeň

Maxmilián Karel František Michael Hubert Anton Ignác Josef Maria vévoda (1917)
z Hohenbergu (*29. 9.1902 zámek Belvedere ve Vídni † 8.1.1962 místo) byl starším synem hraběnky a vévodkyně z Hohenbergu Žofie Chotkové a následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este.  Kvůli morganatickému manželství svých rodičů byl vyloučen z následnictví na trůn.

oo 16.11.1926 Wolfegg

MANŽELKA

Elisabetha Bona hraběnka Waldburg-Wolfegg-Waldsee
*10.8.1904 Waldsee † 13.3.1993 Salzburg

OTEC MANŽELKY
Maximilian 4. kníže
Waldburg-Wolfegg-Waldsee

*13.5.1863 Waldsee † 27.9.1950 Chur
MATKA MANŽELKY
Sidonie
princezna z Lobkowicz

*12.8.1869 Drhovle † 24.7.1941 Wolfegg

POTOMCI

Franz Ferdinand 2.vévoda Hohenberg

Georg 3. vévoda Hohenberg

Albrecht kníže Hohenberg

Johannes kníže Hohenberg

Peter  kníže Hohenberg

Gerhard kníže Hohenberg

*13.9.1927 Artstetten † 15.8.1977 Ried
*25.4.1929 Artstetten † 24.7.2019 místo
*4.2.1931 Artstetten
*3.5.1933 Artstetten † 11.10.2003 Salzburg
*26.3.1936 Artsteten † 00.12.2017 místo
*23.12.1941 Vídeň † 8.5.2019 místo

 

***

Na fotografii se sourozenci a rodiči sedí Max vlevo na křesle. Na této fotografii jsou děti již starší a Max stojí zcela vpravo.

Maximilian (česky Maxmilián) byl starší syn ze tří dětí rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda (*1863 † 1914) a jeho manželky Žofie Chotkové (*1868 † 1914). Z důvodu nerovnorodého manželství jeho rodičů byl on i jeho sourozenci vyloučeni z následnictví rakousko-uherského trůnu. Po atentátu na rodiče v roce 1914 v Sarajevu se všechny děti dostaly do opatrovnictví své tety z matčiny strany, Jindřišky (Henrietty) hraběnky Chotkové. Jednou děti přijal i císař František Josef I. S platností od 1917 byl Maxmiliánovi udělen titul vévoda.

V roce 1921 byl v nově vzniklém Československu schválen zvláštní zákon o převzetí statků a majetku, připadlých podle mírových smluv československému státu, v jehož rámci došlo i ke znárodnění veškerého majetku rodu.

Ve Vídni navštěvoval Maximilian Hohenberg Skotské gymnázium. Následně vystudoval právní vědy. Roku 1926 promoval ve Štýrském Hradci na doktora práv. ve stejném roce se oženil s Alžbětou Bonou, hraběnkou Waldburskou na Wolfeggu a Waldsee. Povoláním byl činný jako právník a spravoval majetek rodu. Stejně jako jeho bratr Arnošt (Ernst) vystupoval jako monarchistický mluvčí a byl v těsném kontaktu s následníkem trůnu Ottou Habsburským.
Maximilian i jeho mladší bratr Ernst (*1904 † 1954), se vyslovili pro osvobození a samostatnost Rakouska a rovněž vystupovali proti anšlusu, potažmo nacistickému Německu. Z toho důvodu byli oba v roce 1938 deportováni do koncentračního tábora Dachau. Oba bratři byli nasazeni speciálně na čištění latrín. Pozdější rakouský kancléř Leopold Figl referoval, že oba bratři snášeli ponížení s veselou a důstojnou myslí a ke svým spoluvězňům se vždy chovali velmi kamarádsky. Maximilian Hohenberg byl propuštěn v roce 1940, zatímco Ernst byl přeložen do koncentračního tábora Buchenwald a domů se mohl vrátit až v roce 1943. Po propuštění z koncentračního tábora byl Maxmilián převezen na zámek Artstetten, kde byl nacisty držen v domácím vězení. Zároveň však bylo sídlo vyvlastněno a znárodněno.

Max Hohenberg (*1902 † 1962), Otto Habsburg (*1912 † 2011) a Maxův bratr Ernst (*1904 † 1954) v roce 1923. Maximilian vévoda Hohenbergu, Otto arcivévoda Habsburg a jeho choť  Regina princezna Sasko-Meiningenská v roce 1955.

Po osvobození Rakouska byl Maximilian místním obyvatelstvem a se souhlasem sovětských okupačních úřadů zvolen za starostu Artstettenu. Tento úřad zastával dvakrát po pět let. Kromě toho byl po mnoho let zplnomocněncem Oty Habsbursko-Lotrinského pro majetková jednání mezi habsbursko-lotrinskou rodinou a rakouskou spolkovou vládou. Tyto rozhovory prohlásil Hohenberg v roce 1958 za neúspěšné, neboť rakouská vláda nebyla ochotna ke kompromisům. Otto von Habsburg poté Hohenberga pověřil, aby vedl jednání s vládou o možnosti návratu rodiny habsbursko-lotrinské do vlasti. Jelikož rakouská ústava toto přímo zapovídá, složil Hohenberg
i tento svůj mandát.

Maximilian Hohenberg zemřel 8. ledna 1962 ve Vídni na následky z doby nešetrného zacházení v koncentračním táboře. Byl pochován v hrobce v kostele zámku Artstetten v Dolních Rakousích po boku svých rodičů.

(Wikipedie s úpravou redakce Historické šlechty)

 





Copyright © Jan DrocárPavel Loužecký, 2009–2019  |  O nás