Šlechtické citáty:
Vítej každý nový příchozí. I Ty.
„Český šlechtický kříž (německy: Böhmisches Adelskreuz) bylo rakouské vyznamenání, udělené císařem Františkem I. dne 3. května 1814 příslušníkům šlechtické české gardy, kteří jej doprovodili do dobyté Paříže. Český šlechtický kříž sloužil za vzor Řádu Bílého lva zřízeného v Československu r. 1922.“ Zobrazit celý citát »Český šlechtický kříž
Navigace:
Navigace webu publicistika:
Navigace webu dokumentace:
Vyhledávání:
Motto:
PROČ. JAK. KAM.
Aby bylo dobře a my
stáli pevně na nohou,
aby každý znal, co bude dál.
Staleté zkušenosti pomohou:
zemská šlechta a český král.
Sám nezmůže nikdo nic,
všichni musíme dát víc.
Přestat krást
a do kapsy si lhát,
vzájemně se hanět
a všemu jen lát.
Masaryka, Havla ctít, mít rád,
jen nechtějme dál se bát.
Vše dobré z doby odžité zas vzít,
směrem předvídatelným dál jít.
Na tisícletý příběh nově navázat,
cestou královsko-konstituční
dál se dát.
Hněvkovský, Šebastián Josef *1770 † 1847
25. 2. 2023 | Drocár Jan | Osobnosti
| OTEC Pavel Hněvkovský *1711 Polsko? † 11.5.1787 místo |
MATKA Rozálie Roreitnerová *1733 místo † datum místo |
Šebastián Josef Hněvkovský*19.3.1770 Žebrák č.p. 105 † 7.6.1847 Praha |
|
| Šebastian Josef Karel Hněvkovský byl český právník, národní buditel a básník spjatý s prvopočátky novočeského básnictví za národního obrození. Přispíval do Puchmajerových almanachů, do časopisu Česká včela, Květy, Věnec aj. Psal epigramy, milostnou, satirickou a didaktickou lyriku a sentimentální balady (Vnislav a Běla). | |
|
oo datum Plánice podle něktarých podkladů měl Šebastián |
|
|
MANŽELKA Anna Křivanová |
|
| OTEC MANŽELKY Josef Skřivan / Křivan *datum místo † datum místo |
MATKA MANŽELKY Alžběta příjmení *datum místo † datum místo |
|
POTOMCI |
|
|
Anna Hněvkovská Václav František Šebastián Hněvkovský Vojtěch František Hněvkovský Jan Nepomuk Hněvkovský Ludmila Marie Hněvkovský Marie Hněvkovský |
*21.05.1806 † 15.07.1806 jako kojenec *13.09.1807 † datum *16.10.1808 † 13.05.1890 – kněz, básník *11.01.1810 † 1870 *03.05.1812 † datum *27.06.1814 † 09.02.1815 v dětství *04.07.1815 † datum *02.12.1816 † datum *21.01.1819 † 12.02.1819 jako kojenec |
♣♣♣
WIKIPEDIE
Životopis
Šebastián Hněvkovský se narodil v početné rodině chudého řezníka, koželuha, rolníka i havíře Pavla Hněvkovského (byl sečtělý a národně uvědomělý) a Rosalie, rozené Kraytnerové, v domě čp. 105 v Žebráku. Rodiče měli sňatek 27.5.1754. Rod Hněvkovských prý pocházel z Polska. Šebastián studoval na piaristickém gymnáziu v Berouně a na novoměstském gymnáziu v Praze. Již tehdy psal básně. Na Karlo-Ferdinandově univerzitě se při přípravném studiu filozofie stal obdivovatelem profesorů Stanislava Vydry a Ignáce Cornovy. Přátelil se se svými středoškolskými spolužáky Antonínem Jaroslavem Puchmajerem a Vojtěchem Nejedlým. Vystudoval práva a získal doktorát.
Od roku 1795 do roku 1804 působil jako radní v Plánici u Klatov – v té době vznikla většina jeho děl. V letech 1805 až 1826 pracoval ve stejné funkci v rodném Žebráku a v letech 1826 až 1836 jako purkmistr v Poličce. Posledních jedenáct let života strávil se svou manželkou Annou (*1784) v Praze. Měli dceru Annu (*1811), která se provdala za velkostatkáře a politika Josefa Šebestiána Daubka a tři syny: Vojtěcha, lékaře Jana (*1812) a chemika Prokopa (*1814). Jako penzista bydlel v domě čp.183/II v Křemencově ulici 9 na Novém Městě pražském. Jeho vnukem byl podnikatel Josef Šebestián rytíř Daubek.
Velmi romanticky a „strašidelně“ vzpomínal Hněvkovský později v předmluvě k svému „Faustovi“ na svůj nástup do Prahy: že na Uhelném trhu byla laboratoř doktora Fausta, že se po Praze projížděl bezhlavý jezdec a že se na místo, kde se propadl povoz kněžny Drahomíry na Loretánském náměstí na Hradčanech, konaly poutě.
Literární význam
Společně s Antonínem Jaroslavem Puchmajerem byl iniciátorem a významnou osobností první novočeské básnické školy. Na rozdíl od svých druhů, kteří většinu námětů čerpali z cizích literatur nebo i překládali cizojazyčná literární díla, snažil se Hněvkovský o původnost a také se více obracel k lidovým vrstvám (proto psal výrazně jednodušším stylem). Jeho obdivovatelem byl Josef Kajetán Tyl. Alois Jirásek Hněvkovského úlohu v národně obrozeneckém hnutí a divadelní společnosti připomněl v románu F. L. Věk.
Dílo
Epos Děvín (Děwjn: báseň romantickohrdinská w osmnácti zpěwjch) – jeho nejúspěšnější dílo, knižně vydáno 1805; námět vychází z příběhu o dívčí válce (po smrti kněžny Libuše se některé ženy odmítly podřídit vládě Přemysla a opevnily se pod vedením Vlasty na hradě na vrchu Děvíně)
Vnislav a Běla – sentimentální balada
Básně drobné Ssebestyána Hněwkowského, v Praze 1820 (jeho básně vycházely předtím i jako součást Puchmajerových almanachů)
„Der böhmische Mägdekrieg“ (Česká dívčí válka), komický epos ve dvanácti zpěvech (1805, jako první epos přepracován r. 1829)
Básně drobné’ (1820)
Zlomky o českém básnictví, zvláště pak o prozodii (1820)
„Jaromír“, Smutnohra v pateru jednání (1835), historická hra o tragickém osudu přemyslovského knížete Jaromíra
Námluvy v Koloději, Komedie (1839)
„Nové básně drobné“ (1841)
„Doktor Faust“, báseň (1844)
„Przemysl Ottokar II.“, posmrtně zveřejněná tragédie
Pozůstalost
Literární pozůstalost se dochovala neúplná, je uložena v Památníku národního písemnictví v Praze.[3]
Památky
Portrét, olejomalba Antonín Machek
Portrét, perokresba Jindřich Scheiwl
Portrét, litografie František Šír
Pamětní deska na rodném domě v Žebráku
Ulice Hněvkovského: na Chodově v městské části Praha 11 a v Brně
Zajímavost
V seriálu F. L. Věk ztvárnil Šebestiána Hněvkovského herec Jan Tříska (režie: František Filip, literární předloha: Alois Jirásek, scénář: Otto Zelenka, rok premiéry: 1970).
Orlík, sídlo Schwarzenbergů
Hrad Krakovec je znám pobytem Jana Husa před odjezdem do Kostnice
Zámek Mělník, který je spjat se sv. Ludmilou, Karlem IV. a rodem Lobkowiczů